V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Velká poloosa dráhy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 2: Řádka 2:
'''Velká poloosa dráhy''' je jedním z [[elementy dráhy|elementů dráhy]], popisujících pohyb [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] (přirozeného, např. [[planeta|planety]], [[kometa|komety]] apod., nebo [[umělé kosmické těleso|umělého]]) v kosmickém prostoru. Značí se ''a'' a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]] se používá nejčastěji [[astronomická jednotka|astronomické jednotky (AU)]]. Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy.
'''Velká poloosa dráhy''' je jedním z [[elementy dráhy|elementů dráhy]], popisujících pohyb [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] (přirozeného, např. [[planeta|planety]], [[kometa|komety]] apod., nebo [[umělé kosmické těleso|umělého]]) v kosmickém prostoru. Značí se ''a'' a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]] se používá nejčastěji [[astronomická jednotka|astronomické jednotky (AU)]]. Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy.
U [[elipsa|eliptické dráhy]] je rovna [[aritmetický průměr|aritmetickému průměru]] hodnot vzdálenosti [[apsida (astronomie)|periapsidy (pericentra)]] a [[apsida (astronomie)|apoapsidy (apocentra)]] od těžiště soustavy, tedy
U [[elipsa|eliptické dráhy]] je rovna [[aritmetický průměr|aritmetickému průměru]] hodnot vzdálenosti [[apsida (astronomie)|periapsidy (pericentra)]] a [[apsida (astronomie)|apoapsidy (apocentra)]] od těžiště soustavy, tedy
-
:<math> a = \frac { R_P + R_A }{2}</math>,
+
:<big>\( a = \frac { R_P + R_A }{2}\)</big>,
-
kde <math>R_P</math> je vzdálenost periapsidy a <math>R_A</math> je vzdálenost apoapsidy.
+
kde <big>\(R_P\)</big> je vzdálenost periapsidy a <big>\(R_A\)</big> je vzdálenost apoapsidy.
Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle [[Keplerovy zákony|3. Keplerova zákona]]. [[Doba oběhu|Doba oběhu (perioda)]] ''P'' je rovna
Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle [[Keplerovy zákony|3. Keplerova zákona]]. [[Doba oběhu|Doba oběhu (perioda)]] ''P'' je rovna
-
:<math>P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,
+
:<big>\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }\)</big>,
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou ''a'' v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu ''P'' v rocích zjednodušený výraz
Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou ''a'' v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu ''P'' v rocích zjednodušený výraz
-
:<math> P = \sqrt { a^3 }</math>.
+
:<big>\( P = \sqrt { a^3 }\)</big>.
Pro [[střední denní pohyb]] resp. střední pohyb za jednotku času ''n'' vyjádřený ve [[obloukový stupeň|stupních]] za jednotku času
Pro [[střední denní pohyb]] resp. střední pohyb za jednotku času ''n'' vyjádřený ve [[obloukový stupeň|stupních]] za jednotku času
-
<math>n = \frac { 180 }{ \pi } \sqrt{ \frac { \mu } { a^3 } } </math>,
+
<big>\(n = \frac { 180 }{ \pi } \sqrt{ \frac { \mu } { a^3 } } \)</big>,
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
U [[hyperbola|hyperbolických drah]] je hodnota velké poloosy záporná (''a'' < 0).
U [[hyperbola|hyperbolických drah]] je hodnota velké poloosy záporná (''a'' < 0).
U [[Parabola (matematika)|parabolické dráhy]] je hodnota velké poloosy nedefinovaná. Blíží-li se [[excentricita dráhy|excentricita]] eliptické dráhy k hodnotě 1 zleva (tj. elipsa se protahuje až se mění na parabolu), pak hodnota velké poloosy roste nade všechny meze, tj.
U [[Parabola (matematika)|parabolické dráhy]] je hodnota velké poloosy nedefinovaná. Blíží-li se [[excentricita dráhy|excentricita]] eliptické dráhy k hodnotě 1 zleva (tj. elipsa se protahuje až se mění na parabolu), pak hodnota velké poloosy roste nade všechny meze, tj.
-
:<math> \lim_{e \to 1} a = + \infty</math>.
+
:<big>\( \lim_{e \to 1} a = + \infty\)</big>.
Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.
Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.
-
:<math> \lim_{e \to 1} a = - \infty</math>.
+
:<big>\( \lim_{e \to 1} a = - \infty\)</big>.
== Související články ==
== Související články ==
* [[Keplerovy zákony]]
* [[Keplerovy zákony]]

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:54

Velká poloosa

Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se a a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve sluneční soustavě se používá nejčastěji astronomické jednotky (AU). Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy. U eliptické dráhy je rovna aritmetickému průměru hodnot vzdálenosti periapsidy (pericentra) a apoapsidy (apocentra) od těžiště soustavy, tedy

\( a = \frac { R_P + R_A }{2}\),

kde \(R_P\) je vzdálenost periapsidy a \(R_A\) je vzdálenost apoapsidy. Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu (perioda) P je rovna

\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }\),

kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou a v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu P v rocích zjednodušený výraz

\( P = \sqrt { a^3 }\).

Pro střední denní pohyb resp. střední pohyb za jednotku času n vyjádřený ve stupních za jednotku času \(n = \frac { 180 }{ \pi } \sqrt{ \frac { \mu } { a^3 } } \), kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. U hyperbolických drah je hodnota velké poloosy záporná (a < 0). U parabolické dráhy je hodnota velké poloosy nedefinovaná. Blíží-li se excentricita eliptické dráhy k hodnotě 1 zleva (tj. elipsa se protahuje až se mění na parabolu), pak hodnota velké poloosy roste nade všechny meze, tj.

\( \lim_{e \to 1} a = + \infty\).

Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.

\( \lim_{e \to 1} a = - \infty\).

Související články