V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Planeta

Z Multimediaexpo.cz

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés - „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze) a je dominantní v zóně své oběžné dráhy. Tato definice se zatím nevztahuje na objekty mimo sluneční soustavu, kde pod pojmem planeta rozumíme objekty značného objemu, jejichž hmotnost je menší než 80 MJ (hmotností Jupiteru), které obíhají na oběžné dráze kolem hvězdy a které neprodukují žádnou nebo velmi málo energie prostřednictvím termonukleárních reakcí.

Obsah

Charakteristika

Vznik

Hlavní článek: Vznik a vývoj sluneční soustavy

Předpokládá se, že planety vznikly ze smršťující se mlhoviny, z které se zformovala také jejich mateřská hvězda. Prvotní planety (protoplanety) vznikly nashromážděním plynu a prachu obíhajícího protohvězdu v hustém protoplanetárním disku předtím, než v jádru hvězdy začala termonukleární reakce a sluneční vítr odfoukl zbylý materiál pryč.

Energie

Uvnitř planety neprobíhají žádné termonukleární reakce, které by produkovaly energii. Všechnu vyzařovanou energii získávají planety z gravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, shromažďování a odrážení energie z centrální hvězdy.

Planety ve sluneční soustavě

Solar planets.jpg

Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve sluneční soustavě pojmenované podle řeckých a římských bohů; některé neevropské jazyky, jako například čínština, však používají odlišné názvy.

Měsíce jsou také pojmenované podle bohů a postav z mytologie (převážně klasické) nebo podle postav z Shakespearových her (měsíce Uranu). Asteroidy můžou být nazvané podle uvážení svých objevitelů, podle téměř kohokoliv nebo čehokoliv (zakázaní jsou např. politici, názvy podléhají schválení terminologické komise Mezinárodní astronomické unie). O pojmenování planet a jevů na nich se stará planetární terminologie.

Uznané planety

Podle rozhodnutí valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie z roku 2006 je ve sluneční soustavě osm planet, tedy „dominantních“ těles obíhajících kolem Slunce. Jsou to (vzestupně podle vzdálenosti od Slunce):

  1. Merkur (☿)
  2. Venuše (♀)
  3. Země (♁)
  4. Mars (♂)
  5. Jupiter (♃)
  6. Saturn (♄)
  7. Uran (♅)
  8. Neptun (♆)

Klasifikace

Astronomové rozlišují mezi malými tělesy sluneční soustavy, jako jsou planetky, komety a transneptunická tělesa, a mezi skutečnými planetami.

Planety v sluneční soustavě lze rozdělit podle složení do více kategorií:

  • terestrické nebo též kamenné — planety podobné Zemi, složené převážně z hornin: Merkur, Venuše, Země, Mars
  • plynní obři nebo též joviální planety — planety podobné Jupiteru, jejichž materiál je tvořen převážně z plynů: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
    • uranské nebo též ledoví obři — podkategorie plynných obrů lišící se vyčerpáním vodíku a hélia a významným podílem hornin a ledu: Uran, Neptun

Někteří odborníci považují Zemi a Měsíc za dvojplanetu z několika důvodů:

  • Měsíc, měřený podle svého průměru, je 1,5× větší než Pluto.
  • Gravitační síla, kterou působí Slunce na Měsíc, je větší než ta, kterou působí na Měsíc Země (asi 2,2×).

Druhá skutečnost není v sluneční soustavě ojedinělá, pro tak velký satelit je však neobvyklá. Jiné měsíce, na které působí Slunce větší gravitací než jejich mateřská planeta, jsou:

  • Nejvzdálenější měsíc Jupiteru S/2003 J – 1,5×
  • Nejvzdálenější měsíc Uranu S/2001 U 2 – 1,2×
  • Dva nejvzdálenější měsíce Neptunu: S/2002 N 4 a S/2003 N 1 – 2,1×
  • Několik měsíců asteroidů, např.:
    • S/2001 (22) 1 Linus – 1,6×
    • S/1998 (45) 1 Petit-Prince – 2,8×
    • S/1993 243 (1) – 1,3×
    • nejnápadnější S/2001 (66391) – 1 625×

Příbuzná tělesa ve sluneční soustavě

Trpasličí planety

Dále existují tzv. trpasličí planety, které splňují většinu charakteristik planety, ale nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy.

Ceres byl po svém objevení označený jako planeta, ale poté, co bylo nalezeno mnoho podobných objektů, byl překlasifikován na planetku.

Pluto bylo do roku 2006 řazeno též mezi planety. Jeho velikost je však podstatně menší než velikost kterékoliv jiné planety. Také jeho složení se mnohem více podobá ledovým měsícům Saturna, než planetám (průměrná hustota Pluta je 2 g/cm3, Marsu 4 g/cm3). Předpokládá se, že všechna další tělesa za drahou Neptunu (TNO, transneptunická tělesa) jsou rovněž složením podobná Plutu, čili hrouda kamení a ledu (viz výše ledové planety).

V roce 2003 bylo objeveno těleso 2003 UB313, které v roce 2006 dostala definitivní jméno Eris a které se zdálo být větší než Pluto. Tato domněnka byla v roce 2007 potvrzena.[1] V roce 2005 po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna se opět začalo diskutovat na téma definice planety. Na základě těchto objevů těles za oběžnou dráhou Neptunu, které se podobají Plutu svou oběžnou dráhou, velikostí a složením, se usoudilo, že Pluto není planeta.

Na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v srpnu 2006 v Praze byla přijata nová definice planety a z ní vyplynulo, že planet je pouze 8. Současně byla vytvořena nová kategorie těles, trpasličí planety. Ty jsou vedeny i nadále v katalogu planetek a jsou jim přidělována i katalogová čísla.

Mezi trpasličí planety patří (podle vzestupné vzdálenosti od Slunce):

  1. (1) Ceres
  2. (134340) Pluto
  3. (136108) Haumea
  4. (136472) Makemake
  5. (136199) Eris

Další možné planetární objekty

V současnosti je považováno za téměř vyloučené, aby se našlo těleso, jehož velikost by byla srovnatelná nebo větší než např. Mars nebo Merkur.[2] [3]

V různých obdobích historie se uvažovalo o několika hypotetických planetách, jako například Planeta X (předpokládaný výskyt za oběžnou dráhou Pluta) nebo Vulcan (s možnou oběžnou dráhou mezi Merkurem a Sluncem), které byly předměty intenzívního, ale neúspěšného hledání.

Přehled planet, trpasličích planet a příbuzných těles

Planety[4]
Název Rovníkový průměr
(vzhledem k Zemi) 		Hmotnost
(vzhledem k Zemi) 		Orbitální
poloměr (AU) 		Oběžná doba
(roky) 		Sklon dráhy
k slunečnímu rovníku (°) 		Orbitální excentricita
 		Rotace
(dny) 		Tlak
(kPa) 		Počet
měsíců 		Prstence Atmosféra
(hlavní složky)
Terestrické planety Merkur 0,382 0,055 0,387 0,241 3,38 0,206 58,78 1×10-13 0 ne O2, Na, H2
Venuše 0,949 0,815 0,72 0,615 3,86 6,7×10-3 243,7 9200 0 ne CO2, N2
Země 1,00 1,00 1,00 1,00 7,25 0,017 1,00 101,4 1 ne N2, O2
Mars 0,532 0,107 1,52 1,88 5,65 9,3×10-3 1,03 0,62–0,9 2 ne CO2, N2
Plynní obři Jupiter 11,209 317,8 5,20 11,86 6,09 48,9×10-3 0,415 »1×105 49(63) ano H2, He
Saturn 9,449 95,2 9,54 29,46 5,51 56,5×10-3 0,445 »1×105 62 ano H2, He
Uran 4,007 14,6 19,22 84,01 6,48 0,047 -0,720 »1×105 27 ano H2, He
Neptun 3,883 17,15 30,06 164,8 6,43 0,011 0,673 »1×105 13 ano H2, He
Trpasličí planety
Ceres 0,08 0,000 2 2,5–3,0 4,60 10,59 0,080 0,38 0 0 ne ne
Pluto 0,19 0,002 2 29,7–49,3 248,09 17,14 0,249 6,41 3×10-4 3 ne stopy
Haumea 0,37×0,16 0,000 7 35,2–51,5 282,76 28,19 0,189 0,16  ? 2 ne  ?
Makemake ~0,12 0,000 7 38,5–53,1 309,88 28,96 0,159  ?  ? 0 ne  ?
Eris 0,19 0,002 5 37,8–97,6 ~557 44,19 0,442 ~0,3  ? 1 ne  ?
Měsíce
(výběr)
Titan 0,404 0,0225 – 0,0438 – 0,159 15,94 160 – ne N2, CH4
Ganymed 0,413 0,025 – 0,0196 – 0,001 7,154 10-9 – ne O2
Měsíc 0,273 0,0123 – 0,0747 – 0,055 28 3×10-13 – ne H2, He, Ne

Exoplanety

Podrobnější informace naleznete na stránce: exoplaneta

Exoplanety jsou planety, které se nacházejí mimo naší sluneční soustavu. Jejich objevení je spojeno s pokrokem techniky, která nám v posledních letech poskytla prostředky pro jejich nalezení.

Před rokem 1990 bylo včetně tehdy uznávaného Pluta známých jen devět planet, všechny v naší sluneční soustavě; v současnosti (květen 2007) je jich známých 235 [5] a všechny nově objevené jsou planety mimo naši sluneční soustavu – exoplanety. V březnu 2010 jich je již 430 [6]

Astronomové už nenalézají jen jednotlivé planety, ale někdy i celé exoplanetární soustavy. Jednu z nich popsal Scott Gaudi u objektu označovaného jako OGLE-2006-BLG-109L. Zde byly objeveny 2 exoplanety – jedna s hmotností o třetinu menší než Jupiter, druhá jen nepatrně méně hmotnější než Saturn.[7]

Mezihvězdné planety

Mezihvězdné planety jsou samotáři v mezihvězdném prostoru, kteří nejsou gravitačně spojeni se žádnou hvězdnou soustavou. Dodnes není známá žádná mezihvězdná planeta, jejich existence je však považována za možnou na základě toho, že výsledky počítačových simulací původu a vývoje planetárních systémů často obsahují procesy zformování a následného odvrhnutí těles o značné hmotnosti.

Reference

  1. ↑ VAINERT, Luděk. Další rána pro Pluto. Lidovky [online]. 2007-06-19 [cit. 2008-02-20]. Dostupné online.  
  2. ↑ WILLMAN, Alexander. Implications of Magnitude Distribution Comparisons between Trans-Neptunian Objects and Comets [online]. Department of Space Studies University of North Dakota, 1995-12-1, [cit. 2008-02-20]. Dostupné online.  
  3. ↑ Outer Solar System Objects - diameter vs. q [online]. Johnston's Archive Astronomy and Space, [cit. 2008-02-20]. Dostupné online.  
  4. ↑ Planety ve faktech - NASA (anglicky) [online]. . Dostupné online.  
  5. ↑ Interactive Extra-solar Planets Catalog [online]. . Dostupné online.  
  6. ↑ seznam exoplanet [online]. . Dostupné online.  
  7. ↑ VAINERT, Luděk. Sluneční soustava přes kopírák. Lidovky [online]. 2008-02-19 [cit. 2008-02-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Planeta
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Planeta“