Láčka (botanika)

Z Multimediaexpo.cz

Horní láčka

Dolní láčka

Láčka je specializovaný listový orgán vzniklý u masožravých rostlin a sloužící k pasivnímu lákání, chytání a následnému trávení kořisti. Vyskytuje se u rostlin čeledí láčkovkovitých, špirlicovitých, láčkovicovitých a u některých druhů broméliovitých (např. brocchinie a katopsis). Slouží rostlinám rostoucím na půdách chudých na živiny jako náhradní zdroj dusíku, fosforu i dalších stopových prvků.^[1]

Popis

Láčky jsou na prvý pohled dvojí:

dolní (pozemní), vyskytují se u rostlin mladých nebo nižšího vzrůstu. Jsou vejčitého nebo kulovitého tvaru a mají dvě boční křidélka.
horní (vzdušné) u rostlin starších, vzrůstnějších a popínavých. Mají nálevkovitý nebo válcovitý tvar a postrádají křidélka, některé druhy produkují květinovou vůni a přitahují tak létající opylující hmyz.

Jejich odlišnost spočívá hlavně v umístění a tvaru, na funkci nemá podstatný vliv. Rostlina může mít současně oba typy.

V horní části láčky se nachází výrazně zbarvený lem, obústí (peristom) s radiálními drážkami, které současně s voskovitými šupinami přispívají k hladkosti povrchu a sklouznutí hmyzu dovnitř. Obústí je směrem dolů do láčky převislé a nahoru protažené ve víčko, které při dešti láčku zakrývá; někdy je víčko malé nebo stočené do strany a otvor nekryje. Lákadlem pro hmyz je jak barva láčky, tak i nektar vylučovaný ve spodní části víčka nebo na vnější stěně láčky. K nalákaní kořisti přispívá i okolnost, že obústí i vnitřní strana láčky odráží ultrafialové modré a zelené světlo (vlnové délky 350-370, 430-470 a 490-540 mm), která jsou pro mnoho hmyzích druhů dobře viditelná.^[1]^[2]^[3]^[4]

Funkce

Uvnitř je láčka rozdělena na dvě části. Horní část, včetně obústí, je vlhká, klouzavá a je pokryta hladkými, voskovými šupinami. Ty způsobí sklouznutí kořisti do spodní části obsahující viskoelastickou, dobře smáčivou tekutinu, jež obalí kořist a zajistí její utopení. Nejčastěji bývají kořisti členovci, hlavně hmyz a pavoukovci, nejčetnější jsou mravenci. Ve velkých láčkách, které mohou mít objem až okolo 2 litrů, se nacházejí i zbytky uhynulých drobných obratlovců.

Spodní část láčky má žlázy s rozličnými funkcemi, vytvářejí trávicí tekutinu, udržují požadované pH a zajišťují vstřebávají živin z natrávené kořisti. Signálem ke snížení pH trávicí tekutiny a tvorbě trávicích enzymů je přítomnost chitinu z kutikuly lapeného hmyzu v tekutině, která je koktejlem různých proteinů a mění se s přítomnosti kořisti. Obsahuje mj. hlavně proteázu nepenthesin, která rozkládá lapené bílkoviny, chitinázu degradující chitin a peroxidázu ničící nežádoucí hnilobné bakterie v láčce.^[1]^[2]^[4]

Symbióza

Láčkovky žijí v symbióze se specifickými bakteriemi a drobným hmyzem, který část svého života tráví v tekutině láčky (např. hmyzí larvy) a specializují se na určitý druh rostliny. Přiživují se na lapené potravě, kterou pomáhají porcovat a tím urychlovat trávení, jiní likvidují nestrávené zbytky a tím brání vzniku hniloby. Někteří živočichové žijí v láčce nad tekutinou, např. drobní pavouci a parazitují na lapené kořisti.^[1]^[2]^[3]

Související články

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 DAREBNÁ, Petra. Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny. Praha, 2013 [cit. 17.09.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Petr Man. Dostupné online (PDF).
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 MORAN, Jonathan A.; CLARKE, Charles M.. The carnivorous syndrome in Nepenthes pitcher plants. Plant Signaling et Behavior [online]. 2010, roč. 5, čís. 6 [cit. 17.09.2016], s. 644-648. Dostupné online. ISSN 1559-2324. ( )
↑ ^3,0 ^3,1 BAUER, Ulrike; CLEMENTE, C. J.; RENNER, W. et al.. Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes. Journal of Evolutionary Biology [online]. 01.2012, roč. 25, čís. 1 [cit. 17.09.2016], s. 1-226. Dostupné online. ISSN 1420-9101. ( )
↑ ^4,0 ^4,1 BAUER, Ulrike; BOHN, Holger F.; FEDERLE, Walter. Harmless nectar source or deadly trap: Nepenthes pitchers are activated by rain, condensation and nectar [online]. Department of Zoology, University of Cambridge, Cambridge, UK, rev. 00.2007, [cit. 2016-09-17]. Dostupné online. (en)

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[theses-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 DAREBNÁ, Petra. Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny. Praha, 2013 [cit. 17.09.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Petr Man. Dostupné online (PDF).

[carn-1] 2,0 ^2,1 ^2,2 MORAN, Jonathan A.; CLARKE, Charles M.. The carnivorous syndrome in Nepenthes pitcher plants. Plant Signaling et Behavior [online]. 2010, roč. 5, čís. 6 [cit. 17.09.2016], s. 644-648. Dostupné online. ISSN 1559-2324. ( )

[wiley-2] 3,0 ^3,1 BAUER, Ulrike; CLEMENTE, C. J.; RENNER, W. et al.. Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes. Journal of Evolutionary Biology [online]. 01.2012, roč. 25, čís. 1 [cit. 17.09.2016], s. 1-226. Dostupné online. ISSN 1420-9101. ( )

[rsbp-3] 4,0 ^4,1 BAUER, Ulrike; BOHN, Holger F.; FEDERLE, Walter. Harmless nectar source or deadly trap: Nepenthes pitchers are activated by rain, condensation and nectar [online]. Department of Zoology, University of Cambridge, Cambridge, UK, rev. 00.2007, [cit. 2016-09-17]. Dostupné online. (en)

[1]

[2]

[3]

[4]