Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Diracova rovnice

Z Multimediaexpo.cz

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½. Popisuje například chování elektronu – to bylo Diracovou motivací k sestavení rovnice.

Kovariantní zápis rovnice

Diracova rovnice je diferenciální rovnice prvního řádu pro vlnovou funkci ψ(x). Na rozdíl od nerelativistické kvantové mechaniky ovšem vlnová funkce není komplexní funkce, ale čtyřkomponentní objekt obvykle nazývaný spinor.

(icμ=03γμμmc2)ψ=0

V rovnici vystupuje

V teoretických úvahách se často užívají přirozené soustavy jednotek, kde c=1 a =1

  • μ – parciální derivace podle souřadnice, μ je běžný relativistický index, v jedné z běžných konvencí konvenci může např. 0 indexovat časovou souřadnici a 1, 2, 3 prostorové
  • γμ – Diracovy γ matice

Diracovy matice jsou komplexní 4×4 matice, splňující antikomutační relace

{γμ,γν}=γμγν+γμγν=2gμνI

kde g je metrika (speciálně relativistická, tedy plochého prostoročasu, s volbou signatury (+, −, −, −)). Tyto relace definují Cliffordovu algebru zvanou Diracova algebra. Obvykle se volí matice

γ0=(I00I), γi=(0σiσi0)

které tvoří takzvanou standardní reprezentaci. Je dokázáno, že jiné volby splňující definující relace se liší jen podobnostní transformací, σ jsou Pauliho matice.

Uhodnutí rovnice a porovnání s Schrödingerovou rovnicí

Uvažme Schrödingerovu rovnici

H|ψ(t)=iddt|ψ(t)

V nerelativistické mechanice Hamiltonián odpovídá nerelativistickému výrazu pro kinetickou energii volné částice

H=j=13pj22m

V relativistické mechanice je výraz pro energii komplikovanější

E=(mc2)2+j=13(pjc)2

a není jasné, jak výrazu s odmocninou přiřadit v kvantové mechanice operátor. (Nadále užíváme obvyklou relativistickou volbu jednotek, kde c=1 a =1.)

Uhodneme vhodný přístup

m2+j=13(pj)2=(α0m2+j=13αjpj)2,

kde α jsou konstanty zatím neznámé povahy. Roznásobením, aby rovnice platila, získáme pro tyto α antikomutační relace

{αμ,αν}=2δμν

Ukazuje se, že nejjednodušší objekty, pro které je možné relaci splnit, jsou matice 4×4. Vyhovující sadu matic Dirac našel (dnes se označuje jako Diracova reprezentace):

α0=(I00I),
αi=(0σiσi0)

Tím získáme vhodný relativistický Hamiltonián

H=α0m+j=13αjpj

a Diracovu rovnici ve tvaru, který připomíná Schrödingerovou rovnici.

(α0m+j=13αjpj)ψ(x,t)=iψt(x,t).

K převodu mezi tvary stačí dosadit za operátor hybnosti v souřadnicové reprezentaci

pψ(x,t)=iψ(x,t)

vynásobit obě strany α0. Výsledkem je už uvedený relativistický zápis rovnice a vztah mezi γ a α maticemi.

γ0α0,γjα0αj

Zápis ve Feynmanově „slash“ notaci

Definujeme „přeškrtnutí“ (angl. a běžně i v českém prostředí „slash“ nebo jako „Feynmanův symbol“) jako

a/μγμaμ

Diracovu rovnici lze v této Feynmanově notaci zapsat ve tvaru

(ic/mc2)ψ=0,

kde c je rychlost světla ve vakuu a je Planckova konstanta. S relativistickou volbou jednotek (=c=1) pak obdržíme zvláště úsporný zápis

(i/m)ψ=0.