Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Dostředivé zrychlení
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(velké vylep.) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | Při [[křivočarý pohyb|křivočarém pohybu]] je výhodné rozložit [[zrychlení]] do směru pohybu, tzn. do směru [[tečna|tečny]] k [[trajektorie|trajektorii]], a do směru [[Ortogonalita|kolmého]] k pohybu, tzn. do směru [[normála|normály]] k trajektorii. Hovoříme pak o '''[[tečné zrychlení|tečném zrychlení]]''' a '''normálovém''' (také '''dostředivém''') '''zrychlení'''. | |
+ | Směr [[Ortogonalita|kolmý]] k trajektorii je dán [[normála|normálou]] trajektorie a složka zrychlení, která má stejný směr jako tato normála, se označuje jako normálové zrychlení (hovoří se také o ''normálové složce zrychlení'') <math>\mathbf{a}_n</math>. Normálové zrychlení směřuje do středu [[první křivost|křivosti]] trajektorie, a proto se často nazývá dostředivým zrychlením a značí <math>\mathbf{a}_d</math>. | ||
+ | |||
+ | ==Vektor a velikost normálového zrychlení== | ||
+ | Pro velikost normálového zrychlení platí vztah | ||
+ | :<math>a_n = \frac{\mathrm{d}v_n}{\mathrm{d}t} = \frac{v^2}{\rho}</math>, | ||
+ | kde <math>\mathrm{d}v_n</math> je změna velikosti rychlosti ve směru [[normála|normály]] k [[trajektorie|trajektorii]] pohybu, <math>\mathbf{v}</math> je [[Rychlost|okamžitá rychlost]] a <math>\rho</math> je [[poloměr první křivosti|poloměr křivosti]] v daném [[bod]]ě [[trajektorie]]. | ||
+ | |||
+ | Velikost dostředivého zrychlení závisí na rychlosti ([[Obvodová rychlost|obvodové]] nebo [[Úhlová rychlost|úhlové]]) a na poloměru zakřivení [[trajektorie]] (u [[Pohyb po kružnici|pohybu po kružnici]] na poloměru kružnice). Směr dostředivého zrychlení je do středu zakřivení (do středu kružnice) a je kolmý k vektoru rychlosti. | ||
+ | |||
+ | ==Dostředivé zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici== | ||
+ | : ''Související informace naleznete také v článku'': [[Rovnoměrný pohyb po kružnici]] | ||
+ | Při [[rovnoměrný pohyb po kružnici|rovnoměrném pohybu po kružnici]] je [[poloměr první křivosti|poloměr křivosti]] <math>\rho</math> roven [[poloměr]]u [[kružnice]] <math>r</math>. Použijeme-li navíc [[rychlost#Vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlostí|vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlostí]], pak pro velikost dostředivého zrychlení získáme vztah | ||
+ | :<math>a_d = \frac{v^2}{r} = \omega^2 \cdot r \,</math>, | ||
+ | kde ''v'' je velikost [[obvodová rychlost|obvodové rychlosti]], ''ω'' [[úhlová rychlost]], ''r'' je [[poloměr]] [[kružnice]]. | ||
+ | |||
+ | ===Odvození=== | ||
+ | [[Soubor:Zrychlení.png|thumb|220px|K odvození velikosti dostředivého zrychlení]] | ||
+ | :<math>\vec a = \frac {\Delta \vec v} {\Delta t}</math> | ||
+ | :<math>\frac {v_a} {\Delta v} = \frac {r} {\Delta s}</math> | ||
+ | Vzorec vyplývá z podobnosti rovnoramenných trojúhelníků se stejným vrcholovým úhlem, přičemž trajektorii <math> {\Delta s}</math> aproximujeme přeponou AB, neboť ta se k trajektorii limitně blíží. | ||
+ | :<math>v_a \cdot \Delta s = r \cdot \Delta v</math> | ||
+ | :<math>\Delta v = \frac {v_a \cdot \Delta s} {r}</math> | ||
+ | :<math>\frac {\Delta v} {\Delta t} = \frac {v_a} {r} \cdot \frac {\Delta s} {\Delta t}</math> | ||
+ | Obě strany rovnice vydělíme <math> {\Delta t}</math> a interpretujeme vzniklé derivace (diferenciály) jako zrychlení a rychlost. | ||
+ | :<math>a = \frac {v_a} {r} \cdot v_a</math> | ||
+ | :<math>\rightarrow a = \frac {v_a^2} {r} \Leftrightarrow a = \omega^2 \cdot r</math> | ||
+ | |||
+ | == Související články == | ||
+ | * [[Zrychlení]] | ||
+ | * [[Tečné zrychlení]] | ||
+ | * [[Dostředivá síla]] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Kinematika]] | [[Kategorie:Kinematika]] | ||
[[Kategorie:Zrychlení]] | [[Kategorie:Zrychlení]] |
Verze z 8. 7. 2015, 02:22
Při křivočarém pohybu je výhodné rozložit zrychlení do směru pohybu, tzn. do směru tečny k trajektorii, a do směru kolmého k pohybu, tzn. do směru normály k trajektorii. Hovoříme pak o tečném zrychlení a normálovém (také dostředivém) zrychlení.
Směr kolmý k trajektorii je dán normálou trajektorie a složka zrychlení, která má stejný směr jako tato normála, se označuje jako normálové zrychlení (hovoří se také o normálové složce zrychlení) <math>\mathbf{a}_n</math>. Normálové zrychlení směřuje do středu křivosti trajektorie, a proto se často nazývá dostředivým zrychlením a značí <math>\mathbf{a}_d</math>.
Obsah |
Vektor a velikost normálového zrychlení
Pro velikost normálového zrychlení platí vztah
- <math>a_n = \frac{\mathrm{d}v_n}{\mathrm{d}t} = \frac{v^2}{\rho}</math>,
kde <math>\mathrm{d}v_n</math> je změna velikosti rychlosti ve směru normály k trajektorii pohybu, <math>\mathbf{v}</math> je okamžitá rychlost a <math>\rho</math> je poloměr křivosti v daném bodě trajektorie.
Velikost dostředivého zrychlení závisí na rychlosti (obvodové nebo úhlové) a na poloměru zakřivení trajektorie (u pohybu po kružnici na poloměru kružnice). Směr dostředivého zrychlení je do středu zakřivení (do středu kružnice) a je kolmý k vektoru rychlosti.
Dostředivé zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici
- Související informace naleznete také v článku: Rovnoměrný pohyb po kružnici
Při rovnoměrném pohybu po kružnici je poloměr křivosti <math>\rho</math> roven poloměru kružnice <math>r</math>. Použijeme-li navíc vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlostí, pak pro velikost dostředivého zrychlení získáme vztah
- <math>a_d = \frac{v^2}{r} = \omega^2 \cdot r \,</math>,
kde v je velikost obvodové rychlosti, ω úhlová rychlost, r je poloměr kružnice.
Odvození
- <math>\vec a = \frac {\Delta \vec v} {\Delta t}</math>
- <math>\frac {v_a} {\Delta v} = \frac {r} {\Delta s}</math>
Vzorec vyplývá z podobnosti rovnoramenných trojúhelníků se stejným vrcholovým úhlem, přičemž trajektorii <math> {\Delta s}</math> aproximujeme přeponou AB, neboť ta se k trajektorii limitně blíží.
- <math>v_a \cdot \Delta s = r \cdot \Delta v</math>
- <math>\Delta v = \frac {v_a \cdot \Delta s} {r}</math>
- <math>\frac {\Delta v} {\Delta t} = \frac {v_a} {r} \cdot \frac {\Delta s} {\Delta t}</math>
Obě strany rovnice vydělíme <math> {\Delta t}</math> a interpretujeme vzniklé derivace (diferenciály) jako zrychlení a rychlost.
- <math>a = \frac {v_a} {r} \cdot v_a</math>
- <math>\rightarrow a = \frac {v_a^2} {r} \Leftrightarrow a = \omega^2 \cdot r</math>
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |