The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Tupolev Tu-128

Z Multimediaexpo.cz

Tupolev Tu-128 (kód NATO Fiddler) byl sovětský stíhací letoun z 60. let 20. století, který zůstal dodnes nejtěžším stíhacím letounem na světě.

Obsah

Vývoj

Letoun Tupolev Tu-128 vznikl jako reakce na nebezpečí, které hrozilo SSSR od amerického bombardovacího letectva operujícího ze severního a dálněvýchodního směru. V roce 1958 byl zadán požadavek na těžký stíhací letoun, který má dostatečně dlouhý dolet a který je schopen nést výkonný radiolokátor a rakety, které měly americké bombardéry sestřelit. Konstrukčně typ vychází z do služby nepřijatých experimentálních nadzvukových bombardérů Tupolev Tu-98. První prototyp poprvé vzlétl 18. března 1961 (posádka M. V. Kozlov a K. I. Malchasjan) a o šest dní později překonal rychlost zvuku výkonem 1,06 M. Dva stroje byly poprvé předvedeny veřejnosti v červnu 1961 na leteckém dnu v Tušinu.

V tomtéž roce začala sériová výroba, i když zkoušky nebyly řádně ukončeny. Ty začaly probíhat až v březnu roku následujícího. Letoun byl oficiálně zařazen do výzbroje 8. července 1965, přičemž u protivzdušné obrany byl označován jako Tu-28. Vzhledem k tomu, že měl bojovat především proti americkým strategickým bombardérům, byl dislokován především na Dálném východě a v seversných částech SSSR. Ve službě tento letoun nahrazoval především starší typy Jakovlev Jak-25 a MiG-19.

Celkem bylo v letech 1962–1971 vyrobeno 188 kusů a letoun neprovozoval žádný zahraniční uživatel. V sedmdesátých letech docházelo k postupné modernizaci již vyrobených letounů, kdy byl namísto původního radiolokátoru RP-S „Smršť“ instalován modernější radiolokátor verze RP-SM „Smršť-M“, nové bloky pro spojení s pozemními naváděcími stanicemi, zesílené závěsníky pro rakety a nová moderní radiostanice R-846. Pro modernizované Tu-128M byly vyvinuty vylepšené řízené střely R-4RM a R-4TM s větším dosahem. První kus modernizovaného Tu-128M vzlétl 15. října 1970 a modernizace postupně probíhaly až do roku 1979. V polovině 80. let začaly tento typ nahrazovat stroje typu MiG-31. Počátkem 90. let tvořilo několik desítek kusů zálohu sil protivzdušné obrany. Ze služby byl typ vyřazen v roce 1992.

Konstrukce

Tu-128 v muzeu Monino v Rusku

Letoun měl velké šípové křídlo s tenkým profilem a negativním vzepětím. Ocasní plocha byla jednoduchá. Podvozek byl příďový, přičemž na každé z hlavních podvozkových nohou, které byly umístěny v křídelních gongolách, byla čtyři kola. Letoun poháněla dvojice motorů Ljuka Al-7F-2, jejichž nasávací otvory byly po stranách trupu před hranou křídla. Dvoučlenná posádka seděla v tandemu za sebou.

Pro letoun byly vyvinuty řízené střely vzduch-vzduch typu Bisnovat K-80, později přeznačené na R-4 (v kódu NATO AA-5 „Ash“). Střela existovala ve verzi R-4R s poloaktivní radarovou hlavicí a verzi R-4T s infračervenou naváděcí soustavou. Letoun jich nesl celkem čtyři kusy. Hlavňovou výzbroj typ neměl.

Varianty

  • Tu-102 – testovací prototyp (1 kus)
  • Tu-28P ('Fiddler-A') – první sériový typ
  • Tu-128 ('Fiddler-B') – finální verze pro sériovou výrobu
  • Tu-128UT – výcviková verze s dodatečným kokpitem instruktora v místě radaru (10 ks a 4 ks vzniklé přestavbou sériových strojů)
  • Tu-138 – projekt modernizované verze (nerealizován)
  • Tu-148 – projekt modernizované verze s výkonnějšími motory RD-36-41, měnitelnou geometrií křídla a dvounásobným doletem. Nerealizován (byla dána přednost typu MiG-31)

Hlavní technické údaje

Tupolev Tu-128 M

  • Délka: 30,06 m
  • Rozpětí: 17,53 m
  • Výška: 7,07 m
  • Nosná plocha: 96,94 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 25 850 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 43 620 kg
  • Počet vyrobených kusů: 188

Pohonná jednotka

  • 2× proudový motor Ljuka Al-7F-2
    • Tah motoru: 67 kN
    • Tah motoru s přídavným spalováním: 99 kN
  • Měrná spotřeba paliva: 0,94 kg/kN/h
    • S přídavným spalováním: 2,2 kg/kN/h

Výkony

  • Maximální rychlost ve výšce 10 000 m: 1 910 km/h
  • Maximální rychlost ve výšce 10 000 m s výzbrojí 4× R4: 1 665 km/h
  • Dostup 15 600 m
  • Dolet: 2 565 km
  • Délka vzletu: 1 350 m
  • Dojezd po dosednutí: 1050 m

Výzbroj

  • 2× řízená střela Bisnovat R-4RM
  • 2× řízená střela Bisnovat R-4TM
  • Hmotnost jedné rakety: 512 kg

Související články

Prameny

  • NACHÁZEL, Libor. Tupolev Tu-128 („Fiddler“). HPM, 1993, roč. 3, čís. 9, s. 20–22. ISSN 1210-1427.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tupolev Tu-128
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tupolev Tu-128
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tupolev_Tu-128“