Písečná (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Obec Písečná (německy Sandhübel) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký, v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1050 obyvatel. Písečnou vede železniční trať 292.

Obsah

1 Historie
2 Pamětihodnosti
3 Členění obce
4 Název
5 Galerie
6 Reference

Historie

Název Písečná nese od roku 1948, předtím byla označována jako Sandhýbl, což byla podoba německého Sandhübel, tj. písečný vrch, kopec. Písečná leží v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku (střední nadmořská výška 405 m n. m.), asi v polovině cesty z tohoto města na hraniční přechod s Polskem Mikulovice-Głuchołazy. Dnešní Písečná leží přibližně ve středu původní rozsáhlé vsi v údolí Bělé, zvané Waltersdorf (Waltherovice), která se připomíná již roku 1284 a která pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Daleko jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již jako Sandhübel. Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhübel již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Bylo zde rovněž zákupní fojtství. Vedle zemědělství se obyvatelé zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna. Písečná patřila od počátku až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 do majetku vratislavských biskupů, a to (nejpozději od roku 1497) v rámci frývaldovského panství. Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. století zde byla kaple, přestavěná později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Od roku 1782 je u kostela rovněž římskokatolická farnost. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu, později byl v této budově obchod s potravinami, pak obchod s textilem, potom motorest Non-Stop a dnes po další rekonstrukci restaurace U Kohoutků. V roce 1883 byla opět přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud. Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H. Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927). Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV. Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce 1981 zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián). Z dalších závodů je třeba jmenovat EXIMO s.r.o., Agroholding Bernartice - mlýn Písečná, K.S.V. Metal s.r.o. (areál bývalé celulózky), ŠROTMETAL Jeseník, Palírna Písečná. V roce 1997 byla obec postižena povodní, která zcela zničila část silnice, most ve středu obce, 2 mosty ve Studeném Zejfu, lávky pro pěší, 2 obytné domy a dalších 65 domů zatopila. Po odstranění škod na obecním majetku ve výši téměř 34 milionů korun byly v obci opraveny mimo jiné místní komunikace, chodníky, hřiště s příjezdovou komunikací, veřejné osvětlení a vodovod. Písečná je členem Mikroregionu Zlatohorsko, který se rozkládá v severovýchodní části bývalého okresu Jeseník. Tento svazek obcí vznikl v roce 2001 a přijal svůj název po názvu největší obce mikroergionu, města Zlatých Hor. V současné době má sdružení 6 členských obcí - Zlaté Hory, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Hradec-Nová Ves a Velké Kunětice. Obec je také členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce bývalého okresu Jeseník. V Písečné je železniční stanice, pošta, základní škola s 1.- 4. ročníkem, mateřská škola (od roku 1949), zdravotní středisko, 4 obchody, 5 pohostinství, 2 sportovní střelnice. V blízkosti obce jsou historicky významné Jeskyně na Špičáku (2 km), letiště v Nové Vsi (5 km). Přes Písečnou vede cyklotrasa, která je součástí mezinárodní cyklotrasy vedoucí z Polska přes celou Moravu a dále do Rakouska. V roce 1924 byly k Sandhýblu připojeny osady Studený Zejf a Chebzí.

Správní vývoj^[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)

kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[2]

Celá obec Písečná

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1001	1090	1218	1359	1480	1418	1639^{[p 1]}	1652	1031	1068	1095	1006	1079	1069	1060^{[p 2]}

↑ z toho: 37 Čechoslováků, 1576 Němců; 1604 řím. kat., 10 evang., 21 bez vyzn.
↑ z toho: 593 Čechů, Moravanů a Slezanů, 61 Slováků, 22 Němců, 1 Polák; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 20 evang., 1 pravosl., 615 bez vyzn.

Část obce Písečná

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	734	797	904	1030	1130	1083	1240^{[p 1]}	808	839	783	869	896	896

↑ z toho: 31 Čechoslováků, 1180 Němců; 1213 řím. kat., 9 evang., 14 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Písečná do farnosti Písečná, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské^[3]. Farnost je dlouhodobě administrována excurrendo z Mikulovic. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. V roce 1949 zde sice byla založena kazatelská stanice, ta však mezitím zanikla. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Pamětihodnosti

Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele, barokní stavba z roku 1753
Kamenný obloukový most
Jeskyně Na Špičáku

Členění obce

Části obce

Chebzí
Písečná
Studený Zejf

Základní sídelní jednotky

Chebzí
Písečná
Studený Zejf

Katastrální území

Písečná u Jeseníka (612,24 ha)
Studený Zejf (231,51 ha)

Název

Česky Chebzí, německy Hollunder.
Česky Písečná (1921-194? Sandhýbl), německy Sandhübel.
Česky Studený Zejf, německy Kaltseifen.

Galerie

Kostel svatého Jana Křtitele	Základní škola	Obecní úřad	Říčka Bělá
Hřiště za školou, přispěla EU	Náměstíčko před obecním úřadem

Reference

↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Chebzí | Písečná | Studený Zejf

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Písečná (okres Jeseník)

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[2] z toho: 37 Čechoslováků, 1576 Němců; 1604 řím. kat., 10 evang., 21 bez vyzn.

[3] z toho: 593 Čechů, Moravanů a Slezanů, 61 Slováků, 22 Němců, 1 Polák; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 20 evang., 1 pravosl., 615 bez vyzn.

[4] z toho: 31 Čechoslováků, 1180 Němců; 1213 řím. kat., 9 evang., 14 bez vyzn.

[0] Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003

[1] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

[5] Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 1]

[3]