Česká Ves

Z Multimediaexpo.cz

Obec Česká Ves (německy Böhmischdorf) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Je to řadová ves podél toku řeky Bělé na severovýchod od Jeseníka. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2566 obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Název
3 Zajímavosti
4 Členění obce
5 Významné osobnosti
6 Reference

Historie

První jistá písemná zmínka o obci pochází z roku 1416, kdy byla v majetku frývaldovského rychtáře (fojta) Hynka Mušína z Hohenštejnu, pozdějšího příznivce husitů, a získala jméno pravděpodobně podle horníků pocházejících z Čech pozvaných v 14. století k dolování železné rudy a zlata. Je však pravděpodobné, že právě k ní se vztahují dřívější (1284) zmínky o vsi Valteřovice (Waltherovici, Waltheri villa). Součástí majetku frývaldovského fojtství byla do roku 1468, kdy je vdova po Hynčíkovi ze Šilperku prodala vratislavskému biskupovi. Od té doby patřila Česká Ves k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které biskup do roku 1547 uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům, a poté držel přímo až do konce patrimoniální správy roku 1850. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska^[1]. Obec byla zvláště krutě postižena čarodějnickými procesy na Frývaldovsku v druhé polovině 17. století, bylo z ní upáleno šestnáct žen a jedno dítě. Novější rozvoj obce je spojen se založením továrny na výrobu železného zboží (nyní Řetězárna a.s.) roku 1894, která je dodnes nejvýznamnějším průmyslovým podnikem s vývozní tradicí. Římskokatolická farnost byla zřízena až roku 1929, po zbudování kostela. K obci původně patřila část osady Gräfenberk (Lázně Jeseník), nyní součást města Jeseníku (proto je nyní katastr obce o 149 hektarů menší než v roce 1930).

Správní vývoj^[2]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov,
od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Frývaldov,
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)

(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau)

- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník,
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk,
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[3]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2170	2218	2297	2446	2434	2560	2693^{[p 1]}	2767	1636	1511	1562	1437	1972	2277	2485^{[p 2]}

↑ z toho: 33 Čechoslováků, 2610 Němců; 2575 řím. kat., 32 evang., 2 čsl., 27 židů, 22 starokatolíků, 34 bez vyzn.
↑ z toho: 2307 Čechů, Moravanů a Slezanů, 103 Slováků, 20 Němců, 1 Polák; 649 řím. kat., 4 čsl. hus., 20 evang., 4 pravosl., 1537 bez vyzn.

Církevní správa^[4]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Česká Ves, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Název

Česky Česká Ves, německy Böhmischdorf, polsky Czeska Wieś.

Zajímavosti

Auto-moto veterán muzeum
římskokatolický farní kostel sv. Josefa, postavený v roce 1928
budova šoltézství čp. 84, zmiňována již roku 1550
mramorový mariánský sloup z roku 1876 (sochař Rafael Kutzer)

Členění obce

Části obce

Česká Ves

Základní sídelní jednotky

Česká Ves

Katastrální území

Česká Ves (2451,25 ha)

Významné osobnosti

V obci se narodil zakladatel lázní v Lipové Johann Schroth (1798-1856).

Reference

↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 854-856
↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Česká Ves

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[3] z toho: 33 Čechoslováků, 2610 Němců; 2575 řím. kat., 32 evang., 2 čsl., 27 židů, 22 starokatolíků, 34 bez vyzn.

[4] z toho: 2307 Čechů, Moravanů a Slezanů, 103 Slováků, 20 Němců, 1 Polák; 649 řím. kat., 4 čsl. hus., 20 evang., 4 pravosl., 1537 bez vyzn.

[0] Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 854-856

[1] Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003

[2] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

[5] Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[p 2]

[4]