The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Lubomír Zaorálek

Z Multimediaexpo.cz

Lubomír Zaorálek (2009)

PhDr. Lubomír Zaorálek (* 6. září 1956, Ostrava) je český politik, člen ČSSD a od ledna 2014 ministr zahraničních věcí Sobotkovy vlády. Od roku 1996 zasedá v Poslanecké sněmovně Parlamentu. V letech 2002–2006 působil jako předseda dolní komory.

Po sametové revoluci byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v níž setrval do červnových voleb téhož roku.

Obsah

Život

Vzdělání a období do sametové revoluce

V roce 1982 ukončil studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na Filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie.[1] Podle svých slov se však přihlásil na obor „Filosofie“ a k jeho přejmenování na „Marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie“ došlo až během Zaorálkových studií. Během nich ve svých pracích, jak sám tvrdí, neobdivoval marxismus či leninismus, nýbrž se především zajímal o Tomáše Akvinského.[2] Po ukončení studia pracoval v Československé televizi Ostrava jako dramaturg. Podílel se např. na seriálu Velké sedlo.[3] Od roku 1986 do 1989 byl zaměstnán u Československé socialistické strany. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě.

Politická kariéra od roku 1989

Profesně byl k roku 1990 uváděn jako politický pracovník (v té době také začal přednášet v Ostravě[4]), bytem Ostrava-Kunčice.[5]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 113 - Ostrava II, Severomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[6][7]

V roce 1994 vstoupil do ČSSD v rámci vlny rozšiřování sociální demokracie o politiky menších levicových a liberálních stran.[8]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 i volbách roku 2010.[9] V letech 2002–2006 byl předsedou Poslanecké sněmovny. V letech 2010 až 2013 působil jako 1. místopředseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a stínový ministr zahraničních věcí ČSSD. Je také předsedou představenstva Masarykovy demokratické akademie.[10]

Ministr zahraničních věcí

William Hague a Lubomír Zaorálek (2014)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ČSSD a znovu získal poslanecký mandát.[11] V lednu 2014 se stal kandidátem ČSSD na post ministra zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky.[12] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován.

Dne 29. dubna 2014 podepsal spolu se svým čínským protějškem Wang I prohlášení o prohloubení vzájemné politické a ekonomické spolupráce. V textu mimo jiné stojí, že "Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě". To vyvolalo vlnu nevole zejména u opozičních pravicových stran.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl již po čtvrté zvolen místopředsedou strany, získal 526 hlasů.[13]

V červnu 2016 odmítl označit masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu a uvedl, že "hodnocení, kdo za to nese zodpovědnost, bych ponechal především nezávislým historikům."[14]

V ČSSD se dlouhodobě věnuje otázkám politické a sociální filozofie, problematice Moravskoslezského kraje, či zahraniční politice.

Je rozvedený a má tři děti. Jeho bývalým švagrem je ostravský primátor Petr Kajnar.[15]

Reference

  1. ↑ fragmenty.cz [online]. fragmenty.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ PÁLKOVÁ, Šárka. Peake: Pane Zaorálku, řečníte jako absolvent katedry marxismu-leninismu. Lidovky.cz [online]. 2013-01-06 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  3. ↑ ČSFD – seriál Velké sedlo' [online]. csfd.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ http://lubomirzaoralek.cz/zivotopis.php
  5. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1471. (česky) 
  9. ↑ Lubomír Zaorálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ masarykovaakademie.cz [online]. masarykovaakademie.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Kandidáti pro Moravskoslezský kraj [online]. ČSSD. Dostupné online.  
  12. ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz. Dostupné online.  
  13. ↑ Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  14. ↑ "Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu". Novinky. 8. června 2016.
  15. ↑ Ostravský primátor Kajnar napadl u soudu kandidátku vlastní ČSSD

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lubomír Zaorálek
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lubomír Zaorálek
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek“