Hlaváček jarní

Z Multimediaexpo.cz

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je vytrvalá rostlina, někdy také pěstovaná zahrádkáři a sběrateli pro svůj nápadný vzhled. Hlaváčků je asi 11 druhů (je uváděno až 30), všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu.

Název

Latinský název hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Adonis byl mýtický syn kyperského krále Kinyráse a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu „Červeně kvetoucí hlaváček (letní - Adonis aestivalis) vyrostl z krve krásného Adonise…“.^[1][2]

Popis

Těžko přehlédnutelné velké žluté květy zářící v bohatých trsech v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. Nápadně velké květy s 20 světlými okvětními lístky a 5 kališními lístky dosahují až 8 cm v průměru. Květy se žlutými prašníky jsou jednotlivé, přímé.

• Lodyha - Celá rostlina je lysá, nebo kratičce chlupatá, vysoká až 20cm (někdy až 50cm ^[1]).
• Listy - Jsou dělené až niťovité, 2-3x zpeřené čárkovité úkrojky.
• Semeno - Kulovité plodenství se skládá z hustě stěsnaných kulovitých semen, nažek, až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým zobánkem. Semena rozšiřují mravenci (myrmekochorie). Rostliny vytvářejí hnědočerný oddenek.

Výskyt

• V ČR – U nás jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích stráních v okolí Pálavy, v teplém nejjižnější části Moravy. Na Moravě je známá lokalita Pouzdřanská step a Kolby bohatá i na další teplomilnou a suchomilnou květenu jinde vyhubenou zemědělstvím. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí.

• Ve světě – Hlaváček jarní můžeme najít na suchých teplých loukách,a stepích v Euroasii. V ostrůvkovitých populacích se objevuje od Španělska na západě přes Střední Evropu, na jihovýchodu Švédska a také v teplých nížinných oblastech Rakouska, Ukrajiny, Maďarska až po Sibiř.

• Podle nadmořské výšky – Roste v planárním až kolinním stupni termofytika, v mezofytiku ojediněle.^[3]

Obsahové látky

• Glykosidy – Hlaváček obsahuje silné srdeční glykosidy^{[4][5][6][7][8][9][10]} např. Adonidin, Adonitoxin isomer k Convallotoxinu, Adonitoxigenin, Cymarin, Strofanthidin a jiné. Toxické glykosidy působí jako ochranné a zásobní látky a jsou obsaženy v buněčných šťávách.
• Jiné látky – rostlina také obsahuje flavonoidy (Adonivertiny). Saponiny, carotoidy, choliny, fytosteroly, pryskyřice a mastné kyseliny.

Využití

• zahradnictví – Hlaváček jarní má využití omezeně jako dekorativní rostlina do skalek a výjimečně i záhonů. Je doporučována barevná kombinace s koniklecem Pulsatila vulgaris Rubra nebo modrým kosatcem Iris pumila.^[11] Vyžaduje propustnou půdu, světlé, sušší, slunečné místo. Množí se dělením v červnu.

• zdravotnictví – Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo jako kardiotonikum je někdy nebezpečně doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti, srdeční nedostatečnosti, zejména květ. Užití glykosidů může předepsat pouze lékař. Nesprávné použití může způsobit trvalé poškození zdraví nebo i smrt. Byla popsána řada otrav těmito drogami, ať už medicinálních, náhodných, nebo vražedných.^[10]. Je sbírána nať až do rozpadu plodenství a ihned se suší. Nesmí se sušit na slunci. Sušená nať je účinná jeden rok, podle skladování se její účinnost liší. Dříve byl lidovými léčiteli užíván (podle dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek) k povzbuzení místo španělských mušek a kořen jako projímadlo, případně odvar z natě proti kolice.

• veterinární péče - tinktura z čerstvé nati hlaváčku je testována jako homeopatický veterinární lék. (The European Agency for the Evaluation of Medicinal Products).

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Krajča, Kalábová: Skalničky ,nakladatelství Príroda 1982
2. ↑ J.Holzbecher, J.; Koblížek, I., Otruba: Skalničky, nakladatelství Živou přírodou 1982
3. ↑ S. Hejný, B. Slavík:Květena ČR,nakladatelství Academia 1997
4. ↑ http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5227
5. ↑ http://botanika.wendys.cz/kytky/K299.php
6. ↑ http://www.zeny.cz/magazin/lecive-bylinky/hlavacek-jarni--adonanthe-vernalis-.aspx
7. ↑ http://www.nasebylinky.estranky.cz/stranka/prudce-jedovate-rostliny
8. ↑ http://www.botany.cz/cs/hlavacek-medicina
9. ↑ www.vscht.cz/lam/new/bapl2003-01.pdf
10. ↑ ^{10,0 10,1} Korbelář, Endrys:Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981
11. ↑ V.Kubečková,A.Lanta,V.Mokrá:Naše trvalky,nakladatelství SZN 1964

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Hlaváček jarní

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Hlaváček jarní

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii