The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Slavomil Hejný

Z Multimediaexpo.cz


Prof. RNDr. Slavomil Hejný, DrSc (21. června 1924 Lidmaň, okr. Pelhřimov - 22. června 2001 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých, československých a evropských botaniků 20. století [1] a dlouholetým ředitelem Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Zabýval se ekologickou charakteristikou vodních a bažinných rostlin a synantropní botanikou.[2]

Obsah

Životopis

Slavomil Hejný se narodil 21. června 1924 v Lidmani v okrese Pelhřimov na Českomoravské vrchovině v rodině učitele. Mládí však prožil v jihočeském Protivíně, kde navštěvoval základní školu. Po maturitě na píseckém klasickém gymnáziu v době protektorátu absolvoval dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech a po otevření vysokých škol se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.[1] Studium ukončil doktorskou disertační prací v roce 1948. Poté působil na fakultě jako asistent a v roce 1953 přešel do Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni.
V roce 1956 obhájil svoji kandidátskou disertační práci a nastoupil do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích, kterou řídil geobotanik Rudolf Mikyška. Po sloučení průhonické a brněnské Geobotanické laboratoře v roce 1962 se stal prvním ředitelem nově vzniklého Botanického ústavu ČSAV. V této funkci setrval až do roku 1990.[3]
Po odchodu do důchodu se Slavomil Hejný i nadále věnoval vědecké práci a publikační a přednáškové činnosti. Zemřel 22. června 2001 den po svých 77. narozeninách na plicní embolii.

Vědecká a řídicí činnost

Slavomil Hejný byl srdcem Jihočech, což se svým způsobem obrazilo i v jeho vědecké práci. Celý život se mimo jiných témat věnoval zejména vegetaci jihočeských rybníků.[1] Do jižních Čech směřoval též významnou část činnosti botanického ústavu. Založil zde hydrobotanické pracoviště v Třeboni a řadu terénních výzkumných pracovišť.[3]
Jeho vědecká práce, ačkoli značně rozsáhlá, trpěla bohužel nutností věnovat se ředitelské funkci. Řídil totiž nejen ústav v Průhonicích, ale i ekologické pracoviště v Brně a již zmíněné pracoviště v Třeboni. Zároveň byl z titulu své funkce též správcem historicky cenného objektu Průhonického zámku a nesmírně cenného Průhonického parku.[1]
Kromě toho zastával i řadu dalších významných vědeckých funkcí. V letech 1976 až 1990 byl předsedou Čeké botanické společnosti, dále členem předsednictva Českého svazu ochránců přírody, předsedou vědeckých rad Chráněných krajinných oblastí Třeboňsko a Jizerské hory, později též předsedou Vědeckého kolegia ČSAV biologie organismů, populací a společenstev a mnoha dalších. Byl též členem ediční rady vydavatelství Academia a členem redakčních rad mnoha domácích a zahraničních odborných časopisů.[1][4][5][6] V roce 1972 získal Slavomil Hejný vědeckou hodnost člen korespondent ČSAV a v roce 1984 akademik. Z titulu jeho ředitelské funkce se mu v nelehkém období husákovské normalizace podařilo i za pomoci profesora Emila Hadače zachránit pro vědeckou práci celou řadu lidí, kteří by jinak byli nuceni svoji vědeckou kariéru opustit.[7] [8] [9]

Publikační činnost

Publikační činnost prof. dr. Slavomila Hejného byla velmi rozsáhlá, za všechny jmenujme alespoň obšírnou Květenu České republiky 1 - 3 společně s dr. Bohumilem Slavíkem (Academia, Praha 1988, 2003). Posledním velkým projektem, na němž se autorsky podílel, je pětidílný Zahradnický slovník naučný (Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha1994-2001)

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 [1]
  2. ↑ Malá československá encyklopedie. II. svazek D - CH. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1985. str. 744. bez ISBN
  3. ↑ 3,0 3,1 [2]
  4. ↑ [3]
  5. ↑ [4]
  6. ↑ [5]
  7. ↑ [6]
  8. ↑ [7]
  9. ↑ [8]
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Slavomil Hejný

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slavomil_Hejn%C3%BD“