Guinea

Z Multimediaexpo.cz

Guinea
Guinejská republika
République de Guinée
Guinejská vlajka      Guinejský znak
Liberté
Guinejská hymna
Geografie
Hlavní město:	Conakry
Rozloha:	245 857 (75. na světě) z toho  % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mont Nimba (1752 m n.m.)
Časové pásmo:	+0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	9 467 866 (83. na světě)
Hustota zalidnění:	36 (160. na světě)
HDI:	0,423 (nízký)
Jazyk:	francouzština (úřední)
Náboženství:	muslimové 85%, křesťané 8%, domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízení:	vojenská junta
Měna:	guinejský frank (GNF)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	RG
Telefonní předvolba:	+224
Národní TLD:	.gn

Guinea je republika, nacházející se na západním pobřeží Afriky při pobřeží Atlantského oceánu. Sousedí se státy Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Senegal a Sierra Leone.

Obsah 1 Dějiny 2 Přírodní podmínky 2.1 Města 3 Obyvatelstvo 4 Ekonomika 4.1 Hospodářství 5 Reference 6 Externí odkazy

Dějiny

Území dnešní Guiney bylo součástí řady říší, počínaje Ghanskou říší kolem roku 900. Pak náledovalo království Soss v 12. a 13. století. Říše Mali převzala nad regionem kontrolu po Bitvě u Kiriny v roce 1235, ale časem byla oslabena vnitřními konflikty, které nakonec vedly k jejímu rozkladu. Nejsilnějším následníkem byl stát Songhaj. Ten převyšoval své předchůdce co do rozlohy i bohatství, ale také byl ničen vnitřními spory a občanskou válkou a nakonec se zhroutil po Bitvě u Tondibi v roce 1591.

Následovalo období chaosu, až do založení islámského státu v 18. století. Současně byl velmi významný příjezd muslimů Fulani do horského regionu Fuuta Jalloo na počátku 18. století.

Evropané poprvé na toto území dorazili v průběhu Portugalských zámořských objevů v 15. století, čímž započalo období obchodu s otroky.

Guinea byla založena v roce 1890 jako francouzská kolonie v čele s prvním guvernérem Noëlem Balleym. Hlavní město Conakry bylo založeno v tom samém roce na ostrově Tombo. V roce 1895 byla země včleněna do Francouzské západní Afriky.

28. září 1958, pod vedením Charlese de Gaulla, centrální Francie vyhlásila referendum k nové ústavě a k vytvoření Páté republiky. Kolonie, kromě Alžírska které bylo de iure součástí Francie, se mohly samy rozhodnout mezi okamžitou nezávislostí nebo podržením svého koloniálního statutu. Všechny kolonie kromě Guiney zvolily druhou možnost, a tak se Guinea stala první francouzskou kolonií, která získala nezávislost, ale za cenu okamžitého zastavení veškeré francouzské pomoci.

Po získání nezávislosti byla Guinea vedena diktátorem Ahmedem Sékou Touré. Touré uplatňoval úplnou socialistickou ekonomickou politiku, potlačoval opozici a nebral ohledy na lidská práva. Pod jeho vedením se Guinea zapojila do Hnutí nezúčastněných zemí a udržovala velmi těsné vztahy se státy východního bloku. Po jeho smrti v roce 1984, převzal moc Lansana Conté a okamžitě změnil ekonomickou politiku svého předchůdce, ale vláda zůstala autoritativní. První volby od získání nezávislosti byly uspořádány v roce 1993, a vyhrál je dosavadní prezident, ale výsledky byly sporné. Conté čelí domácí kritice za výkonnost domácí ekonomiky a za tvrdý postup vůči politické opozici.

Během návštěvy Francie v roce 2005, předseda vlády Francois Fall rezignoval a požádal o azyl spolu s rodinou, z důvodu korupce a zesilování zásahů ze strany prezidenta do jeho kompetencí, což z jeho pohledu zeslabovalo jeho efektivitu jako předsedy vlády. Jeho nástupce Cellou Dalein Diallo, byl odvolán v dubnu 2006 a Contému se nepodařilo zajistit náhradu až do ledna 2007. Během roku 2006 se konaly dvě generální stávky vládních zaměstnanců během kterých bylo armádou zastřeleno 10 studentů. Stávky byly ukončeny poté co Conté souhlasil s lepšími mzdami pro občanské zaměstnance a se snížením ceny některých základních potravin (rýže, olej)

Od začátku roku 2007 odbory svolávají nové stávky, protestují proti zvyšujícím se životním nákladům, vládní korupci a špatnému hospodaření. Po dvou týdnech trvání vyvolaly tyto stávky jedny z největších demonstrací od začátku Contého funkčního období a zavinily cca 60 mrtvých. Mimo jiné odbory požadovaly, aby stárnoucí a nemocný prezident jmenoval konsensuálního (pro odbory přijatelného) premiéra, který zaujme místo prázdné již od Diallova odvolání a Conté se zbaví v jeho prospěch některých prezidentských pravomocí. Conté neochotně souhlasil se jmenováním nového předsedy vlády a snížil ceny pohonných hmot a rýže a následně byly stávky dočasně přerušeny.

13. února 2007 po nominaci Eugene Camary, vnímaného jako blízkého spojence Contého, na post předsedy vlády, okamžitě vypukly násilné demonstrace po celé zemi. Stávky pokračovaly, odvolávajíce se na prezidentovu neschopnost jmenovat „konsensuálního“ premiéra, jak bylo dohodnuto 27. ledna 2007. Po ozbrojených střetech s demonstranty byl vyhlášen výjimečný stav, který přinesl více než 100 mrtvých a objevilo se velké množství případů drancování a znásilňování prováděné muži v uniformách. Vládní budovy a nemovitosti vlastněné vládními činiteli byly vyloupeny a zničeny rozhněvanými davy. Guinea se ocitla na pokraji občanské války po tom, co se protestují po celé Guinee dožadovali Contého jednoznačné rezignace.

Po diplomatické intervenci ze strany ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických zemí), hlav sousedních států, Evropské unie, OSN, atd., Conté souhlasil s výběrem nového premiéra ze seznamu pěti osobností navržených odbory a občanskými předáky. 26. února 2007 byl jmenován na tento post Lansana Kouyaté, dřívější velvyslanec Guiney při OSN. Stávky bvyly odvolány a nominace byla stávkujícími oslavována.

Po smrti autoritářského prezidenta Contého (22. prosince 2008) došlo v zemi k pokusu o vojenský převrat. Kapitán armády Moussa Dadis Camara vyhlásil "rozpuštění vlády, všech státních institucí a pozastavení ústavy".^[1] Informaci o převratu však dementoval premiér Ahmed Tidiane Souaré. 24. prosince byla utvořena prozatimní vláda z armádních rebelů, tzv. Národní rada pro demokracii a rozvoj (32 členů), v jejímž čele stojí kapitán Moussa Dadis Camara. Cílem je připravit a vyhlásit regulérní prezidentské volby.^[2] Z titulu své funkce je prozatimním prezidentem Guineje Moussa D. Camara.

V zemi byla od konce roku 2008 nastolena vláda vojenské junty. Prezident Moussa Dadis Camara 30. prosince odvolal premiéra Ahmed Tidiane Souarého a jmenoval do této funkce dosavadního ředitele African Export-Import Bank v Káhiře Kabiné Komaru.^[3]

Přírodní podmínky

Guinejské pobřeží je značně členité mangrovníkovými porosty. Při pobřeží je pás nížin. Nejrozsáhlejší oblastí je vysočina ve středu země s masivem Fouta Djalon, měřící 1538 m.n.m. Na severovýchodě je jednotvárná náhorní rovina, kterou odděluje údolí Nigeru od jihovýchodní vysočiny s nejvyšší horou Nimba, měřící 1752 m.n.m. Většina území je zalesněna (58 %), obdělávají se asi jen 4 % rozlohy země. Východní část náleží povodí Nigeru, ve Fouta Djalonu pramení řeky Sénegal a Gambia.

V zemi jsou dva typy klimatu – tropický (horko a sucho) a rovníkový (horko a vlhko). Nejteplejším měsícem je duben, kdy teplota dosahuje kolem 27°C, nejchladnějším naopak srpen s 20°C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 1500 mm na severu a severovýchodě až po 4500 mm při pobřeží.

Města

• Conakry (hlavní) – 950 000
• Kankan – 150 000
• Labé – 110 000
• Kindia – 56 000
• Mamou – 11 000

Obyvatelstvo

V Guineji je oficiálním jazykem francouzština a další kmenové jazyky. Většina obyvatelstva (89 %) vyznává islám. Pouze 40 % obyvatelstva je gramotných. Jako národ se Guinejci dělí do několika kmenů, žádný nemá na obyvatelstvu větší než 30 % podíl. Většina z nich jsou zemědělci. Největší skupinu obyvatel tvoří Fulbové, kteří žijí v suché centrální náhorní plošině. Malinkové obývají savanu Horní Guineje a Súsové žijí na bažinatém pobřeží.

Ekonomika

Díky podpoře MMF a Světové Banky se vyváží suroviny, které jsou hlavním zdrojem deviz, zejména bauxitová ruda pro výrobu hliníku. V 90. letech byly omezeny výdaje státu, byli podporováni soukromníci a stavěly se železnice (Trasa Conakry - Kankan).

Hospodářství

Guinea je chudý zemědělský stát, i když velké zásoby nerostů jako jsou bauxit a diamanty slibují budoucí bohatství. Guinea je na druhém místě na světě v těžbě bauxitu. Dále se zde těží zlato, mangan a sůl. Vyrábí se hliník. Sklízí se rýže, kukuřice, maniok, banány, podzemnice olejná a palma olejná. Chová se skot, ovce a drůbež a důležitý je také rybolov.

Reference

1. ↑ http://www.lidovky.cz/guinea-rozpustena-vlada-a-neplatna-ustava-fig-/ln_zahranici.asp?c=A081223_095629_ln_zahranici_ter V Guineji se asi uskutečnil vojenský převrat, 23.12.2008, Lidovky.cz
2. ↑ http://zahranicni.ihned.cz/c1-31825040-armadni-vzbourenci-v-guineji-oznamili-vytvoreni-prozatimni-vlady Armádní vzbouřenci v Guineji oznámili vytvoření prozatímní vlády, 24.12.2008
3. ↑ Banker Kabine Komara becomes new Guinean PM, 30.12.2008

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Guinea

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii