V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Blanka Vítková

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 11. 2013, 17:29; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Blanka Vítková (* 14. listopadu 1948, Praha) je česká sólová operní pěvkyně, mezzosopranistka.

Obsah

Umělecká dráha

Studovala na pražské konzervatoři u prof. Miloslavy Fidlerové. Její první scénou, kam byla angažována, bylo Hudební divadlo v Karlíně (1971). Angažmá se uskutečnilo již během čtvrtého ročníku studia na konzervatoři. Pěvecké i herecké ztvárnění přidělených rolí brzy prozradilo veliký talent a stalo se odrazovým můstkem pro přechod na naši první operní scénu - operu Národního divadla v Praze (od roku 1972). Ještě jako studentka dostala významnou koncertní příležitost účinkovat v Requiem Ivana Jirků, které bylo provedeno na XXVIII. mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1973. Jako sólistka opery Národního divadla v Praze působila v letech 1973 - 1992 a v letech 1992 - 1994 jako sólistka ve Státní opeře Praha. Natočila rovněž řadu snímků pro Československý rozhlas a Československou televizi (mimo jiné v operách W.A. Mozarta, O. Jeremiáše, I. Jirků a dalších). Již za dob svého studia se úspěšně prosazovala na řadě domácích i mezinárodních pěveckých soutěží (např. vítězka VII. pěvecké souteže Antonína Dvořáka, Karlovy Vary, červen 1973, XI. Festival Internazionale Brescia e Bergamo, Italiano, 1974). Zpívala v doprovodu předních hudebních těles, jako je Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Česká filharmonie, Německá filharmonie (pod vedením sira Charlese Mackerrase) a dalších. Držitelka ceny Československého rozhlasu a ceny Supraphonu (mimo jiné za provedení písňového cyklu Jana Hanuše na církevní texty). Účinkovala v řadě zahraničních divadel ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Slovensku, Rusku a dalších). V letech 1990 - 1994 se věnovala také pedagogické dráze. Jako sólistka zpívala také s Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy v Praze. Uvedena v encyklopedii Who is who. Inspiraci pro svoji uměleckou tvorbu vždy čerpala především v kraji Bedřicha Smetany - na Loučeňsku a Svatojiřsku. V současnosti žije střídavě v Praze a v městysu Loučeň.

Hlavní role

  • Čipra (Cikánský baron)
  • Veřejné mínění (Orfeus v Podsvětí)
  • Minerva (Orfeus v Podsvětí)
  • Hugetta (Král tuláků)
  • Katěrina Ivanovna (Bratři Karamazoví)
  • Panna Róza (Tajemství)
  • Ježibaba (Rusalka)
  • Třetí žínka (Rusalka)
  • Káča (Čert a Káča)
  • Varvara (Káťa Kabanová)
  • Azucena (Trubadúr)
  • Quickly (Falstaff)
  • Olga (Evžen Oněgin)
  • Suzuki (Madame Butterfly)
  • Hostinská (Mistr Jeroným)
  • Anna Schillingová (Copernicus)
  • Marta (Faust a Markétka)
  • Háta (Prodaná nevěsta) - v této opeře účinkovala společně se svým synem Richardem, který vystupoval v dětské roli
  • Ludmila Krušinová (Prodaná nevěsta)
  • Carlotta (Mlčenlivá žena)
  • Babička Zuzčina (Zuzana Vojířová)
  • Paní Quickly (Falstaff)
  • Martinka (Hubička)
  • Panna Pošetilá (Hry o Marii)
  • Ulrika (Maškarní ples)
  • Radka (Šárka)
  • Zpěvačka madrigalu (Manon Lescaut)
  • Pásková, Datel (Příhody lišky Bystroušky)
  • Kameny (Kamenný kvítek)
  • Věštkyně (Ohnivý anděl)
  • Babička (Její pastorkyňa)
  • Pastuchyně (Její pastorkyňa)
  • Marcellina (Figarova svatba)
  • Erda (Zlato Rýna)
  • Ježibaba (Perníková chaloupka)
  • Žnec (Libuše)
  • Zuzka (Eva)
  • Dáma (Kouzelná flétna)
  • Maddalena (Rigoletto)
  • Hostinská (Boris Godunov)
  • Dryjáda (Ariadna na Naxu)
  • Šenkýřka (Zbojnická balada)
  • Matka (Silnice)
  • Hraběnka (Piková dáma)
  • Lotynka (Jakobín)
  • Věštkyně (Ohnivý anděl)
  • Děva (Šárka)
  • Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
  • Komorná (Věc Makropulos)
  • madrigal k baletu Šeherezáda
  • Stařenka Buryjovka (Její pastorkyňa)
  • Bohatá vdova (Tvrdé palice)
  • Viola (Viola) - také televizní zpracování
  • Iokasté (Oidipus Rex)
  • Soňa (Vojna a mír)
  • Dívka (Polovecké tance)
  • Glaša (Káťa Kabanová)
  • Mladá žena (Coriolanus)
  • Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
  • Mrs. Sedley (Peter Grimes)
  • Frosja (Semjon Kotko)
  • Hlas matky (Hoffmanovy povídky)
  • Magdaléna (Mistři pěvci norimberští)

Koncertní činnost

  • Stabat Mater - oratorium
  • Beethovenova 9. symfonie s Ódou na radost

Televizní tvorba

  • Giroflé - Giroflá - (Charles Lecoq) - Československá televize Praha, 1991, režie: Ladislav Váňa, scénář: Ladislav Váňa, kamera: Jiří Kadaňka, chorteografie: Otto Šanda, výroba: 5. tvůrčí skupina ČST