Mučení

Z Multimediaexpo.cz

Mučení (též tortura, z lat. torquere – torze^[1]) je jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení.

Obsah 1 Účel mučení 2 Mučení ve starověku 3 Mučení ve středověku 3.1 Hlasy, ozývající se proti mučení 4 Mučení v novověku 5 Mučení a mezinárodní právo 6 Erotické mučení 6.1 Související články 7 Reference

Účel mučení

Mučení je zpravidla prováděno za účelem:

• získání informací při výslechu,
• jako forma trestu, nebo
• (u erotického mučení) jako součást praktik BDSM.

Mučení ve starověku

Mučení bylo v mnoha starověkých kulturách (egyptské, židovské, římské, …) součástí justice. Ve starověkém Římě bylo mučení používáno jako součást výslechu, a to do 2. století n. l. pouze u otroků, poté i u příslušníků nižších tříd. Otrokovo přiznání bylo přípustné jen tehdy, pokud bylo dosaženo mučením, neboť se mělo za to, že jeho dobrovolnému přiznání nelze věřit.^[2]

Mučení ve středověku

Středověké světské evropské soudy používaly mučení s ohledem na tíhu obvinění a sociální status žalovaného jako legitimní prostředek pro získání přiznání, popřípadě dalších informací, jako jména kompliců a podobně. Církevní soudy přijímaly mučení jako metodu výslechu až v pozdějších fázích tohoto období a i poté měly ve srovnání se světskými soudy mnohem přísnější pravidla pro jeho užití. Užívání mučení ve středověké inkvizici začalo v roce 1252 a skončilo až v raném novověku papežskou bulou z roku 1816, která jej zakázala. V posledních několika stoletích tohoto období mezi mučené přibyly i údajné čarodějnice, obviněné v čarodějnických procesech, a to jak v Evropě, tak v koloniální Americe.

Hlasy, ozývající se proti mučení

• Mezi prvními, kdo se ozvali proti mučení, byli Friedrich Spee a Anton Praetorius, který v roce 1613 o situaci vězňů v žalářích napsal ve své knize Gründlicher Bericht Von Zauberey und Zauberern (Vzevrubná zpráva o čarodějnictví a čarodějích/nicích).^[3]
• V roce 1624 vydal Johann Graefe Tribunální reformaci, v níž vystupoval proti použití mučení.
• V roce 1764 publikoval italský právník Cesare Beccaria Esej na téma zločinů a trestů, ve které argumentoval, že mučení nespravedlivě trestá nevinné a není nezbytné pro dokázání viny.
• Napoleon Bonaparte v roce 1798 (v době, kdy byl v Egyptě) napsal generálmajoru Berthiérovi: „Tento barbarský zvyk bičování lidí podezřelých z toho, že mají důležitá tajemství k odhalení, musí být zrušen. Vždy se vědělo, že tato metoda vyslýchání prostřednictvím uvrhnutí lidí do mučidel není k užitku. Ti ubožáci řeknou, cokoli je napadne a cokoli si myslí, že (jejich trýznitelé) chtějí věřit. Následkem toho nejvyšší velitel zapovídá použití této metody, která je v rozporu s rozumem a lidskostí.“^[4]

Mučení v novověku

Před vydáním papežské buly z roku 1816 bylo mučení zakázáno:

• roku 1740 v Prusku Fridrichem Velikým,
• roku 1786 v Itálii,
• roku 1789 ve Francii (v období Francouzské revoluce),
• roku 1801 v Rusku.

Mučení a mezinárodní právo

Mučení zakazují Všeobecná deklarace lidských práv z 10. prosince 1948 (článek 5)^[5][6] a Ženevské úmluvy na ochranu obětí války z roku 1949. Valné shromáždění OSN přijalo roku 1975 Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním, na níž navázalo roku 1984 sjednání Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. V rámci Rady Evropy zakazuje mučení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, na níž roku 1987 navázala Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Erotické mučení

Existuje však i forma mučení, která je vyhledávána jako součást erotických a sexuálních her. Souhrnně jsou tyto praktiky označeny jako BDSM. Moderní mučírny jsou vedle nástrojů používaných po generace vybaveny i například zařízením využívajícím elektrickou energii. Pokud jsou praktiky spojené s dobrovolným použitím tortury používány se znalostí věci, jsou i bezpečné a shora uvedená úmluva je pro jejich dobrovolnou aplikaci bezpředmětná.

Související články

• Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
• Právo útrpné
• Výslech
• Čarodějnické procesy
• Šikana

Reference

1. ↑ (anglicky)Merriam-Webster's collegiate dictionary, 10th Edition. Springfield, Mass: Merriam-Webster. 1999. pp. 1246. ISBN 0-87779-713-7.
2. ↑ Peters, Edward. Torture. New York: Basil Blackwell Inc., 1985.
3. ↑ (německy)http://www.rzuser.uni-heidelberg.de/%7Ecd2/drw/F3/praetor/o02wid.htm
4. ↑ (anglicky)Napoleon Bonaparte, Letters and Documents of Napoleon, Volume I: The Rise to Power, výběr a anglický překlad: John Eldred Howard, (London: The Cresset Press, 1961), strana 274.
5. ↑ wikisource:Všeobecná deklarace lidských práv
6. ↑ (anglicky)http://www.un.org/Overview/rights.html

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Mučení

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii