V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Jaromír Korčák

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 5. 2011, 23:37; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Prof. RNDr. Jaromír Korčák, DrSc., nositel Řádu práce (1965), (12. července 1895 Vrážné u Jevíčka – 6. října 1989 Praha) byl představitel české geografie, demografie a statistiky. Sám o sobě ovšem uváděl, že pracuje v oboru mesologie (anthropogeografie) a vědy populační.[1] Byl synem venkovského učitele. Po absolvování gymnázia vystudoval přírodopis a zeměpis na pražské univerzitě a poté pracoval ve Státním úřadu statistickém jako vrchní ministerský komisař a působil jako expert Státní statistické rady a člen Sboru pro výzkum Slovenska při Slovanském ústavě. Po druhé světové válce přednášel na vysokých školách (Vysoká škola obchodní ČVUT, Vysoká škola politická a sociální, Univerzita Karlova). V roce 1946 byl na Vysoké škole sociální a politické jmenován profesorem. V roce 1948 se habilitoval na docenta demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1951 byl jmenován profesorem geografie. Po rozdělení katedry geografie v roce 1953 na katedru kartografie a fyzické geografie a na katedru ekonomické a regionální geografie byl Jaromír Korčák až do roku 1960 vedoucím nové katedry ekonomické a regionální geografie. Založil tu výzkum a výuku sociálněekonomické geografie (dle jeho pojetí geografických pravidelností vznikla tzv. albertovská škola geografie, jejímž nejvýznamnějším představitelem je Martin Hampl) a vychoval mnoho současných českých i slovenských humánních geografů a demografů (např. Martina Hampla, Zdeňka Pavlíka, Zdeňka Čermáka, Kolomana Ivaničku), z nichž mnozí působí jako učitelé a vědci nejen Přírodovědecké fakultě UK, ale i na jiných geografických pracovištích v Česku. Mnozí další působili a působí v oblasti aplikované geografie, zejména na úseku regionálního rozvoje a územního plánování. Do penze odešel v roce 1966, avšak i nadále publikoval. Vytvořil na 250 vědeckých prací.[2] Byl členem několika vědeckých společností, např. Československé statistické společnosti, Společnosti pro studium národnostních otázek, Československé společnosti zeměpisné. V letech 1961–1962 byl úřadujícím místopředsedou Československé společnosti zeměpisné a v letech 1962–1969 byl jejím předsedou.[3] Působil i jako předseda redakční rady Sborníku ČSZ. Byl též členem Komise pro český demografický slovník při Ekonomickém ústavu ČSAV. V demografii je pokračovatelem Antonína Boháče, ve statistice navázal na matematika Václava Lásku a ekonomy Ladislause Bortkiewicze a Vilfreda Pareta, z geografů byli jeho učiteli Viktor Dvorský, Jiří V. Daneš, Jovan Cvijić, v oborech příbuzných anropolog Jindřich Matiegka a archeolog a antropolog Lubor Niederle. Již před druhou světovou válkou propagoval užití matematických metod a aplikace matematických modelů v geografické analýze. Zabýval se mj. demografickou analýzou a syntézou, vymezením urbanizovaných území v podobě areálů maximálního zalidnění nebo ekonomickogeografickou regionalizací Československa a také přispěl k teorii etnogeneze. Zdůrazňoval vliv geografického prostředí na populaci a „usedlost“ považoval za základní znak národa jako regionálního typu lidské pospolitosti. Svým statistickým přístupem k realitě zobecnil význam statistické struktury rozlišením souborů podle jejich vnitřní struktury na homogenní struktury (výsledkem bývá pravidelný útvar, Gaussova křivka) a na heterogenní struktury (studuje se různorodá oblast, krajně asymetrické rozložení, Korčákův zákon (angl. Korcak's law)[4] [5], rank-size rule, Zipfovo pravidlo[6], mocninná křivka jako základ fraktálů[7],[8]). V ekologii se používá Korčákův index mozaikovitosti a fragmentace krajiny[9],[10],[11] (angl. Korcak exponent of patchiness)[12],[13],[14],[15]. Obohatil teorii regionální geografie např. grafickým znázorněním, že kausální vztahy v geografii nejsou jen lineární, ale současně plošné. Přednášel na Přírodovědecké fakultě UK. Je autorem mnoha učebnic a vědeckých prací. Publikoval například v časopisech Sociální problémy, Statististický obzor, Národnostní obzor, Česká mysl, Sborník ČSZ, Acta Universitatis Carolinae - Geographica, aj. Jedná se o autora pojmu kmenová oblast, který poprvé použil v práci Geopolitické základy Československa. Kmenové oblasti (v dřívějších dílech mateřské oblasti populační) jsou v podstatě staré sídelní oblasti Františka Říkovského (1939) nebo stará kulturní území Jána Hromádky (1943)[16]. Za kmenovou oblast se v jeho pojetí považuje území nejstaršího souvislého osídlení, v níž se geografická souvislost obyvatelstva projevuje i geneticky. Vychází z teorie o genetické kontinuitě populací v oblastech pravěkého osídlení opírající se o syntetické vzájemné působení zemského povrchu (přírodních podmínek) a souvislého osídlení obyvatelstva. Ve vývoji trvajícím nepřerušeně po dobu nejméně 200 pokolení spatřuje nositele samostatného vývoje etnického typu. Taková kmenová oblast je ovšem jen částí etnického celku, jeho genetickým jádrem, nejstarší základnou, odkud se osídlení rozšířilo do oblastí druhotného osídlení označovaných Korčákem za oblasti rámcové (v moderní terminologii bychom řekli periferní)[17]. Jeho bratr Rostislav Korčák (1894 – 1984) byl český novinář a publicista, redaktor ilegálního antinacistického časopisu Český kurýr (1939–41). Dcerou Jaromíra Korčáka je česká architektka Olga Bašeová (* 1934)[18],[19],[20].

„ Statistika je děvka, nechá se od každého znásilňovat.[21] “

Obsah

Vybrané monografie

  • 1929 Vylidňování jižních Čech: studie demografická. Praha, Spolek péče o blaho venkova, 97 s.
  • 1930 Bytové poměry ve větších městech republiky československé na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921. Praha, Státní úřad statistický, 78 s.
  • 1931 Příspěvek k teorii národnosti, zvl. otisk z Sociální problémy 1, č. 3. Praha, V. a A. Janda 1931, 24 s.
  • 1932 Etnický vývoj československého Potisí, zvl. otisk z Národnostního obzoru 3, 1932, č. 3 a 4, 16 s.
  • 1932 Otázka karpatoruská. Nepublikováno, 15 s.
  • 1933 Přírodní prostředí Československa.
  • 1934 Variabilita jevů sociálních.
  • 1934 Regionální členění Československa. Statistický obzor 15, s. 416–434
  • 1938 Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis, 170 s.
  • 1938 Deux types fondamentaux de distribution statistique. Prague, Comité d’organisation, Bull. de l'Institute Int'l de Statistique, vol. 3, pp. 295–299.
  • 1940 Etnický profil našeho národa. Praha, Václav Petr, 34 s. (I, II)
  • 1941 Přírodní dualita statistického rozložení. Praha, Statistický obzor, r. 22, str. 171-222.
  • 1947 Současný vzestup plodnosti v českých zemích. Praha, Státní úřad statistický, 206 s.
  • 1951 Hospodářský zemĕpis ČSR. Praha, Státní nakladatelství Učebnic a Vysoká škola politických a hospodářských vĕd, 85 s.
  • 1964 Úvod do všeobecné geografie obyvatelstva. 2. vyd., Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 150 s.
  • 1966 Vymezení oblastí maximálního zalidnění. Acta Universitatis Carolinae–Geographica 1, s. 65–72
  • 1973 Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze. Praha, Univerzita Karlova, 147 s.

Zajímavosti

Dne 6. října 2009 byla v Praze 2 na „Albertově“ pojmenována jedna z ulic (do 5. října 2009 bezejmenná) na počest Jaromíra Korčáka Korčákova ulice[22],[23],[24].

Reference

  1. ↑ Ant. Dolenský (ed.): Kulturní adresář ČSR: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, II. ročník. J. Zeibrdlich, Praha, 1936, 672 s.
  2. ↑ Medailon Jaromíra Korčáka k žádosti o pojmenování ulice v Praze 2 po Jaromíru Korčákovi. URL: http://geography.cz/wp-content/uploads/2009/09/korcak-medailon.pdf
  3. ↑ Leoš Jeleček, Jiří Martínek: Nástin dějin České geografické společnosti, URL: http://www.klaudyan.cz/dwnl/200702/01_jelecek.pdf
  4. ↑ Josef Novotný: Korčákův zákon aneb zajímavá historie Přírodní duality statistického rozložení, Informace České Geografické Společnosti, 2010, 29/1, 1-10. URL:http://web.natur.cuni.cz/~pepino/icgs012010_novotny.pdf
  5. ↑ URL: http://www.informedia.cs.cmu.edu/dli2/talks/vt/sld056.htm)
  6. ↑ Richard Perline: Strong, Weak and False Inverse Power Laws, URL: http://projecteuclid.org/DPubS?service=UI&version=1.0&verb=Display&handle=euclid.ss/1118065043
  7. ↑ Yo Sasaki, Naoki Kobayashi, Shunji Ouchi, Mitsugu Matsushita: Fractal Structure and Statistics of Computer-simulated and Real Landforms, URL: http://jpsj.ipap.jp/link?JPSJ/75/074804
  8. ↑ Ron Lewis: Fractals In Your Future: A Primer on the Theory and Applications of Fractals and Chaos, URL: http://www.livinggraphs.com/enu/resources/fiyf/
  9. ↑ Tomáš Kučera: Krajinná ekologie, URL: http://www.sci.muni.cz/botany/studium/krajekol.htm
  10. ↑ Martin Balej: Krajinné metriky jako indikátory udržitelné krajiny, URL: http://gacr.geograf.cz/projekt_s/pdf/budejovice_balej.pdf
  11. ↑ Pavel Klapka: Základní principy a metody krajinné ekologie, URL: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/KRAJ/KE4.ppt
  12. ↑ Mercedes Pascual, Manojit Roy, Frédéric Guichard, Glenn Flierl: Cluster size distributions: signatures of self-organization in spatial ecologies, URL: http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1692977
  13. ↑ Vladimir I. Nikora, Charles P. Pearson, Ude Shankar: Scaling properties in landscape patterns: New Zealand experience, URL: http://www.springerlink.com/content/p6r2216858134237/
  14. ↑ Christian Kampichler: Fractal concepts in studies of soil fauna, URL: http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V67-3VY08RJ-F&_user=1490772&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_searchStrId=1038126437&_rerunOrigin=google&_acct=C000053052&_version=1&_urlVersion=0&_userid=1490772&md5=231cc478c7452bcc002ac9782cad7207
  15. ↑ Allan R. Johnson: Fractals: A User's Guide for the Natural Sciences, URL: http://www.accessmylibrary.com/coms2/summary_0286-6335140_ITM
  16. ↑ Vlastislav Häufler, Jaromír Korčák, Václav Král (1960): Zeměpis Československa. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 667 s.
  17. ↑ Jaromír Korčák (1938): Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis, 170 s.
  18. ↑ Radim Perlín: Slavnostní odhalení uliční tabule, URL: http://geography.cz/2009/10/slavnostni-odhaleni-ulicni-tabule/
  19. ↑ Radim Perlín: Korčákova ulice - fotogalerie, URL: http://geography.cz/2009/10/korcakova-ulice-fotogalerie/
  20. ↑ Nadace OF: Ing. Arch. Olga Bašeová, URL: http://archiv.radio.cz/nadace-of/rada.htm
  21. ↑ Zbyněk Petráček: Inženýři digitálních duší. LN, 29. VIII. 2009. URL: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-inzenyri-digitalnich-dusi-dxe-/p_spolecnost.asp?c=A090830_113650_p_spolecnost_wag
  22. ↑ Radim Perlín: Korčákova ulice, URL: http://geography.cz/2009/09/korcakova-ulice/
  23. ↑ MČ Praha 2: Na Albertově byla pojmenována nová ulice, URL: http://www.praha2.cz/default.aspx?id=14027&ido=110&sh=1273868376
  24. ↑ Dana Fialová: Ulice prof. Korčáka, URL: http://danafi.rajce.idnes.cz/Ulice_prof._Korcaka/

Externí odkazy


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jarom%C3%ADr_Kor%C4%8D%C3%A1k“