The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Z Multimediaexpo.cz


Skleníky Botanické zahrady Univerzity Karlovy, Na Slupi, Praha 2
Soubor:Albertov Chemie 1.jpg
Budova chemických kateder PřF, Albertov, Praha 2

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17[1] současných fakult Univerzity Karlovy. Přírodovědecká fakulta vznikla v roce 1920 z vybraných oborů tehdejší filosofické fakulty UK.[1] V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Obsah

Historie

Vznik

Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.[2] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné Přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908[2][pozn 1] a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920 (na základě vládního nařízení 392/1920). Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.[3]

1920–1945

U zrodu Přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.[2] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.[3] V meziválečném období patřila pražská Přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.[2] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)[1][4] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.[2]

1945–1989

Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i Přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, kdy se klade důraz na vzdělávací roli vysokých škol. Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).[2] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry[3] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.[3]

1989–současnost

Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti

V listopadu 1989 se právě před děkanátem Přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.[3]

Studium

V současnosti se fakulta zaměřuje na biologii, chemii, geografii, geologii a studium životního prostředí. Ostatním přírodním vědám se věnuje Matematicko-fyzikální fakulta. K Přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 500 akademiků. Na fakultě studují téměř 4 tisíce studentů bakalářského a magisterského studie a přes tisíc postgraduálních studentů (2009).

Výzkum

Další instituce

Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1898 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu.

Absolventi fakulty

Poznámky

  1. ↑ „Nařízení vlády 392/1920 Sb. republiky Československé ze dne 24. června 1920 o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit“[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 DZÚROVÁ, Dagmar; RUBEŠOVÁ, Jana. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; Studijní plány 2010/2011. Praha : Matfyzpress, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7378-129-3.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 HERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal, et al Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; 90 let. Praha : PřF UK, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7444-007-6.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 JEČMÍKOVÁ, Alena, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta. Praha : PřF UK, 2010. ISBN 978-80-7444-000-7.  
  4. ↑ SVOBODA, Petr. 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta_Univerzity_Karlovy“