Černovická oblast

Z Multimediaexpo.cz

Černovická oblast (Ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod karpatským pohořím a zahrnuje Severní Bukovinu a severní část Besarábie. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severozápadě s Haličí a na severu s Podolím. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.

Obsah 1 Dějiny 2 Obyvatelstvo a města 2.1 národnostní složení 2.2 města a obce 3 Reference 4 Externí odkazy

Dějiny

hlavní článek: Bukovina (země) a Severní Bukovina

Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co Severní Bukovinu, Besarábii a malou část severní Moldávie (Herca) převzal Sovětský svaz od Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918—1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941—1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.

Obyvatelstvo a města

národnostní složení

Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností. Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři.

V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije na území zvaném Herca, kde jejich podíl dosahuje 93 %.

města a obce

Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě oblastního významu (tučně), 11 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Rumunský název	Obyvatel 1. I. 2006
Černovice (Černivci)	Чернівці	Черновцы	Cernăuţi	243 474
Storožynec	Сторожинець	Стородинец	Storojineţ	14 517
Chotyn	Хотин	Хотин	Hotin	10 595
Novodnistrovsk	Новодністровськ	Новоднестровск	-[1]	10 268
Sokyrjany	Сокиряни	Сокиряны	Secureni Târg	9 780
Krasnojilsk	Красноïльськ	Красноильск	Crasna Ilschii	9 295
Hlyboka	Глибока	Глыбокая	Adâncata	9 226
Zastavna	Заставна	Заставна	Zastavna	8 595
Novoselycja	Новоселиця	Новоселица	Noua Suliţă	8 270
Berehomet	Берегомет	Берегомет	Berhomete pe Siret	8 120
Kelmenci	Кельменці	Кельменцы	Chelmenţi	7 800
Kicmaň	Кіцмань	Кицмань	Cozmeni	7 345
Vaškivci	Вашківці	Вашковцы	Văşcăuţi	5 737
Vyžnycja	Герца	Герца	Vijniţa	4 917
Herca	Вижниця	Вижница	Herţa	2 030

Reference

1. ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.

Externí odkazy

• Oficiální stránky oblastní rady

Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Města se zvláštním postavením
Kyjev

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii