The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Oděská oblast

Z Multimediaexpo.cz

Poloha Oděské oblasti v rámci Ukrajiny

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Obsah

Dějiny

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou řísí a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku. Oděská oblast byla ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Kotovsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Geografie

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města

Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání r. 2001 přineslo následující výsledky: Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel, Rusové 27,4 %; znatelný je pokles podílů Židů, kteří ještě v roce 1970 tvořili 4,9 % obyvatel oblasti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).

Přehled měst

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město Ukrajinský název Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Oděsa Одеса Одесса Оdesa 1 002 048
Izmajil Ізмаïл Измаил Izmail 79 663
Illičivsk Іллічівськ Ильичёвск Iliciovsc 56 917
Bilhorod-Dnistrovskyj Білгород-Дністровський Белгород-Днестровский Cetatea Albă 50 720
Kotovsk Котовськ Котовск Bârzu 40 263
Južne Южне Южное - 25 775
Kilija Кілія Килия Chilia Nouă 21 646
Reni Рені Рени Reni 19 777
Balta Балта Балта Balta 19 558
Rozdilna Роздільна Раздельная - 17 603
Bolhrad Болград Болград Bolgrad 16 027
Arcyz Арциз Арциз Arciz 15 594
Biljajivka Біляïвка Беляевка - 13 269
Velykodolynske Великодолинське Великодолинское Dolina Mare 12 307
Ovidiopol Овідіополь Овидиополь Оvidiopol 11 406
Tatarbunary Татарбунари Татарбунары Таtarbunar 10 691
Berezivka Березівка Березовка Berezovca 9 605
Teplodar Теплодар Теплодар - 9 484
Ljubašivka Любашівка Любашевка - 9 482
Kodyma Кодима Кодыма Codâma 9 238
Anaňjiv Ананьïв Ананьев Nani 9 056

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oděská oblast
Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra

Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Města se zvláštním postavením

Kyjev