V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Messier 4

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
Řádka 9: Řádka 9:
  |jazyk = angličtina}}</ref>
  |jazyk = angličtina}}</ref>
| deklinace = -26° 31' 29"<ref name="simbad"/>
| deklinace = -26° 31' 29"<ref name="simbad"/>
-
| zd.magnituda = +5,6<ref name="astro.pef">{{Citace elektronické monografie |url = http://www.astro.pef.zcu.cz/objekty/m4/
+
| zd.magnituda = +5,6
-
|titul = Astronomia – astronomický server pedagogické fakulty ZČU
+
-
|kapitola = Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie – Messierův katalog – Messier 4
+
-
|datum přístupu = 2008-01-31
+
-
|vydavatel = [[Pedagogická fakulta Západočeské univerzity|Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni]]}}</ref>
+
| souhvězdí = [[Štír (souhvězdí)|Štír]]
| souhvězdí = [[Štír (souhvězdí)|Štír]]
| souhvězdí_lat = Sco
| souhvězdí_lat = Sco
Řádka 33: Řádka 29:
  |vydavatel = [[Česká astronomická společnost]]}}</ref> Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.
  |vydavatel = [[Česká astronomická společnost]]}}</ref> Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.
-
Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom [[Philippe Loys de Chéseaux]], svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval [[8. květen|8. května]] 1764.<ref name="astro.pef"/>  
+
Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom Philippe Loys de Chéseaux, svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval [[8. květen|8. května]] 1764.<ref name="astro.pef"/>  
== Popis ==
== Popis ==
-
Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé [[hvězda|hvězdy]]. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec.<ref name="astro.pef"/> M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd.<ref name="astro.cz"/> Celkem obsahuje více jak 100&nbsp;000 hvězd z toho asi 40&nbsp;000 velmi starých [[bílý trpaslík|bílých trpaslíků]].<ref name="hubble 1">{{Citace elektronické monografie
+
Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé [[hvězda|hvězdy]]. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec.<ref name="astro.pef">{{Citace elektronické monografie |url = http://www.astro.pef.zcu.cz/objekty/m4/
 +
|titul = Astronomia – astronomický server pedagogické fakulty ZČU
 +
|kapitola = Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie – Messierův katalog – Messier 4
 +
|datum přístupu = 2008-01-31
 +
|vydavatel = Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni}}</ref> M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd.<ref name="astro.cz"/> Celkem obsahuje více jak 100&nbsp;000 hvězd z toho asi 40&nbsp;000 velmi starých [[bílý trpaslík|bílých trpaslíků]].<ref name="hubble 1">{{Citace elektronické monografie
   |url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1995/32/image/a/
   |url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1995/32/image/a/
   |titul = HUBBLESITE
   |titul = HUBBLESITE
Řádka 58: Řádka 58:
===Systém PSR B1620-26===
===Systém PSR B1620-26===
-
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' PSR B1620-26}}
+
[[Soubor:Location of pulsar B1620-26.jpg|thumb|200px|Střed hvězdokupy M4 s vyznačeným (zelený kroužek) systémem PSR B1620-26]]
-
[[Soubor:Location of pulsar B1620-26.jpg|thumb|left|Střed hvězdokupy M4 s vyznačeným (zelený kroužek) systémem PSR B1620-26]]
+
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[PSR B1620-26]]
V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4&nbsp;[[Sluneční hmotnost|M<sub>&#9737;</sub>]]. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému [[gravitace|gravitačnímu vlivu]], bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4&nbsp;M<sub>&#9737;</sub>, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – [[dvojhvězda|dvojhvězdu]]. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský [[rok]]. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V  průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce [[2003]] hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5&times; větší než je hmotnost [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] – jde tedy o [[planeta|planetu]], na hvězdu či [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]] je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50&nbsp;[[Astronomická jednotka|AU]]. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více jak 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než [[Slunce]]). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200&nbsp;000&nbsp;000 let po [[Velký třesk|Velkém třesku]].
V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4&nbsp;[[Sluneční hmotnost|M<sub>&#9737;</sub>]]. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému [[gravitace|gravitačnímu vlivu]], bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4&nbsp;M<sub>&#9737;</sub>, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – [[dvojhvězda|dvojhvězdu]]. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský [[rok]]. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V  průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce [[2003]] hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5&times; větší než je hmotnost [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] – jde tedy o [[planeta|planetu]], na hvězdu či [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]] je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50&nbsp;[[Astronomická jednotka|AU]]. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více jak 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než [[Slunce]]). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200&nbsp;000&nbsp;000 let po [[Velký třesk|Velkém třesku]].
<ref name="valmez">{{Citace elektronické monografie
<ref name="valmez">{{Citace elektronické monografie
Řádka 89: Řádka 89:
* [[Seznam objektů v Messierově katalogu]]
* [[Seznam objektů v Messierově katalogu]]
 +
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.seds.org/messier/m/m004.html Messier4 v databázi SEDS]
+
* [http://www.seds.org/messier/m/m004.html Messier4 v databázi SEDS.org (anglicky)]
* [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap971102.html  Bílí trpaslíci ve středu M4]
* [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap971102.html  Bílí trpaslíci ve středu M4]
-
{{Messier}} {{Článek z Wikipedie}}
+
{{Messier}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M004]]
[[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M004]]
[[Kategorie:NGC objekty|6121]]
[[Kategorie:NGC objekty|6121]]
[[Kategorie:Souhvězdí Štíra|Messier 004]]
[[Kategorie:Souhvězdí Štíra|Messier 004]]
[[Kategorie:Kulové hvězdokupy|Messier 004]]
[[Kategorie:Kulové hvězdokupy|Messier 004]]

Verze z 2. 8. 2014, 12:44


Messier 4 (v katalogu NGC 6121) je +5,9 mag jasná kulová hvězdokupa s úhlovým průměrem 26,3'. Nachází se v souhvězdí Štíra, přibližně jeden stupeň západně od hvězdy Antares.[1] Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.

Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom Philippe Loys de Chéseaux, svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval 8. května 1764.[2]

Obsah

Popis

Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé hvězdy. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec.[2] M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd.[1] Celkem obsahuje více jak 100 000 hvězd z toho asi 40 000 velmi starých bílých trpaslíků.[3] V této hvězdokupě je také objeveno 43 proměnných hvězd. Od sluneční soustavy se vzdaluje rychlostí 65 km.s-1.[2]

Objevy

V roce 1987 byl v této mlhovině objeven první milisekundový pulsar (PSR 1821-24). Jde o neutronovou hvězdu s periodou rotace více jak 300 otáček za sekundu – rotuje tedy desetkrát rychleji než pulsar ve středu Krabí mlhoviny.[4]

V roce 1997 vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled v jejím středu bílé trpaslíky, které patří k nejstarším známým hvězdám v Galaxii. Jejich stáří je 13 miliard let.

Systém PSR B1620-26

Střed hvězdokupy M4 s vyznačeným (zelený kroužek) systémem PSR B1620-26
Související informace můžete najít také v článku: PSR B1620-26

V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4 M☉. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému gravitačnímu vlivu, bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4 M☉, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský rok. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce 2003 hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5× větší než je hmotnost Jupitera – jde tedy o planetu, na hvězdu či hnědého trpaslíka je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50 AU. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více jak 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než Slunce). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200 000 000 let po Velkém třesku. [5][6][7]

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Astronomický snímek dne [online]. Česká astronomická společnost, 200-05-23, [cit. 2008-01-31]. Kapitola 23. květen 2000. Dostupné online.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Astronomia – astronomický server pedagogické fakulty ZČU [online]. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie – Messierův katalog – Messier 4. Dostupné online.  
  3. ↑ HUBBLESITE [online]. NASA, 1995-08-25, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubble Space Telescope Finds Stellar Graveyard. Dostupné online. (angličtina) 
  4. ↑ SolStation.com [online]. Sol Company, 2003, [cit. 2008-01-31]. Kapitola PSR B1620-26 / "Methusalah" System. Dostupné online.  
  5. ↑ Aktuality z kosmu [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2003-07-14, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubblův kosmický teleskop pomáhá potvrdit nejstarší známou planetu. Dostupné online.  
  6. ↑ HUBBLESITE [online]. NASA, 2003-07-10, [cit. 2008-01-31]. Kapitola The Life and Times of the Oldest Known Planet. Dostupné online. (angličtina) 
  7. ↑ ROZEHNAL, Jakub. Aldebaran bulletin [online]. Aldebaran, 2003-12-01, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Nejstarší známá planeta?. Dostupné online.  

Externí odkazy


Objekty v Messierově katalogu

M 1 • M 2 • M 3 • M 4 • M 5 • M 6 • M 7 • M 8 • M 9 • M 10 • M 11 • M 12 • M 13 • M 14 • M 15 • M 16 • M 17 • M 18 • M 19 • M 20 • M 21 • M 22 • M 23 • M 24 • M 25 • M 26 • M 27 • M 28 • M 29 • M 30 • M 31 • M 32 • M 33 • M 34 • M 35 • M 36 • M 37 • M 38 • M 39 • M 40 • M 41 • M 42 • M 43 • M 44 • M 45 • M 46 • M 47 • M 48 • M 49 • M 50 • M 51 • M 52 • M 53 • M 54 • M 55 • M 56 • M 57 • M 58 • M 59 • M 60 • M 61 • M 62 • M 63 • M 64 • M 65 • M 66 • M 67 • M 68 • M 69 • M 70 • M 71 • M 72 • M 73 • M 74 • M 75 • M 76 • M 77 • M 78 • M 79 • M 80 • M 81 • M 82 • M 83 • M 84 • M 85 • M 86 • M 87 • M 88 • M 89 • M 90 • M 91 • M 92 • M 93 • M 94 • M 95 • M 96 • M 97 • M 98 • M 99 • M 100 • M 101 • M 102 • M 103 • M 104 • M 105 • M 106 • M 107 • M 108 • M 109 • M 110

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Messier_4“