Blanka Vítková

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 30. 11. 2013, 17:29

Blanka Vítková (* 14. listopadu 1948, Praha) je česká sólová operní pěvkyně, mezzosopranistka.

Obsah

1 Umělecká dráha
2 Hlavní role
3 Koncertní činnost
4 Televizní tvorba

Umělecká dráha

Studovala na pražské konzervatoři u prof. Miloslavy Fidlerové. Její první scénou, kam byla angažována, bylo Hudební divadlo v Karlíně (1971). Angažmá se uskutečnilo již během čtvrtého ročníku studia na konzervatoři. Pěvecké i herecké ztvárnění přidělených rolí brzy prozradilo veliký talent a stalo se odrazovým můstkem pro přechod na naši první operní scénu - operu Národního divadla v Praze (od roku 1972). Ještě jako studentka dostala významnou koncertní příležitost účinkovat v Requiem Ivana Jirků, které bylo provedeno na XXVIII. mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1973. Jako sólistka opery Národního divadla v Praze působila v letech 1973 - 1992 a v letech 1992 - 1994 jako sólistka ve Státní opeře Praha. Natočila rovněž řadu snímků pro Československý rozhlas a Československou televizi (mimo jiné v operách W.A. Mozarta, O. Jeremiáše, I. Jirků a dalších). Již za dob svého studia se úspěšně prosazovala na řadě domácích i mezinárodních pěveckých soutěží (např. vítězka VII. pěvecké souteže Antonína Dvořáka, Karlovy Vary, červen 1973, XI. Festival Internazionale Brescia e Bergamo, Italiano, 1974). Zpívala v doprovodu předních hudebních těles, jako je Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Česká filharmonie, Německá filharmonie (pod vedením sira Charlese Mackerrase) a dalších. Držitelka ceny Československého rozhlasu a ceny Supraphonu (mimo jiné za provedení písňového cyklu Jana Hanuše na církevní texty). Účinkovala v řadě zahraničních divadel ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Slovensku, Rusku a dalších). V letech 1990 - 1994 se věnovala také pedagogické dráze. Jako sólistka zpívala také s Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy v Praze. Uvedena v encyklopedii Who is who. Inspiraci pro svoji uměleckou tvorbu vždy čerpala především v kraji Bedřicha Smetany - na Loučeňsku a Svatojiřsku. V současnosti žije střídavě v Praze a v městysu Loučeň.

Hlavní role

Čipra (Cikánský baron)
Veřejné mínění (Orfeus v Podsvětí)
Minerva (Orfeus v Podsvětí)
Hugetta (Král tuláků)
Katěrina Ivanovna (Bratři Karamazoví)
Panna Róza (Tajemství)
Ježibaba (Rusalka)
Třetí žínka (Rusalka)
Káča (Čert a Káča)
Varvara (Káťa Kabanová)
Azucena (Trubadúr)
Quickly (Falstaff)
Olga (Evžen Oněgin)
Suzuki (Madame Butterfly)
Hostinská (Mistr Jeroným)
Anna Schillingová (Copernicus)
Marta (Faust a Markétka)
Háta (Prodaná nevěsta) - v této opeře účinkovala společně se svým synem Richardem, který vystupoval v dětské roli
Ludmila Krušinová (Prodaná nevěsta)
Carlotta (Mlčenlivá žena)
Babička Zuzčina (Zuzana Vojířová)
Paní Quickly (Falstaff)
Martinka (Hubička)
Panna Pošetilá (Hry o Marii)
Ulrika (Maškarní ples)
Radka (Šárka)
Zpěvačka madrigalu (Manon Lescaut)
Pásková, Datel (Příhody lišky Bystroušky)
Kameny (Kamenný kvítek)
Věštkyně (Ohnivý anděl)
Babička (Její pastorkyňa)
Pastuchyně (Její pastorkyňa)
Marcellina (Figarova svatba)
Erda (Zlato Rýna)
Ježibaba (Perníková chaloupka)
Žnec (Libuše)
Zuzka (Eva)
Dáma (Kouzelná flétna)
Maddalena (Rigoletto)
Hostinská (Boris Godunov)
Dryjáda (Ariadna na Naxu)
Šenkýřka (Zbojnická balada)
Matka (Silnice)
Hraběnka (Piková dáma)
Lotynka (Jakobín)
Věštkyně (Ohnivý anděl)
Děva (Šárka)
Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
Komorná (Věc Makropulos)
madrigal k baletu Šeherezáda
Stařenka Buryjovka (Její pastorkyňa)
Bohatá vdova (Tvrdé palice)
Viola (Viola) - také televizní zpracování
Iokasté (Oidipus Rex)
Soňa (Vojna a mír)
Dívka (Polovecké tance)
Glaša (Káťa Kabanová)
Mladá žena (Coriolanus)
Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
Mrs. Sedley (Peter Grimes)
Frosja (Semjon Kotko)
Hlas matky (Hoffmanovy povídky)
Magdaléna (Mistři pěvci norimberští)

Koncertní činnost

Stabat Mater - oratorium
Beethovenova 9. symfonie s Ódou na radost

Televizní tvorba

Giroflé - Giroflá - (Charles Lecoq) - Československá televize Praha, 1991, režie: Ladislav Váňa, scénář: Ladislav Váňa, kamera: Jiří Kadaňka, chorteografie: Otto Šanda, výroba: 5. tvůrčí skupina ČST

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii