Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Afinní prostor
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{ | + | '''Afinní prostor''' je v [[geometrie|geometrii]] [[prostor (matematika)|prostor]], na kterém je definováno sčítání [[bod]]ů a [[vektor]]ů.<ref>{{Citace monografie |
+ | | příjmení = Reid | ||
+ | | jméno = Miles A. | ||
+ | | příjmení2 = Szendrői | ||
+ | | jméno2 = Bala | ||
+ | | titul = Geometry and topology | ||
+ | | vydavatel = Cambridge University Press | ||
+ | | rok = 2005 | ||
+ | | isbn = 9780521848893 | ||
+ | | počet stran=196 | ||
+ | | strany = 63, 64 | ||
+ | | jazyk = anglicky | ||
+ | }}</ref> Slouží jako model pro [[afinní geometrie|afinní geometrii]].<ref name="leung">{{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Leung | ||
+ | | jméno = Kam-tim | ||
+ | | titul = Linear algebra and geometry | ||
+ | | vydavatel = Hong Kong University Press | ||
+ | | rok = 1974 | ||
+ | | isbn = 9780856561115 | ||
+ | | počet stran=309 | ||
+ | | strany = 96 | ||
+ | | kapitola=3.9 | ||
+ | | jazyk = anglicky | ||
+ | }}</ref> Jedná se o zobecnění [[eukleidovský prostor|eukleidovského prostoru]]. | ||
+ | == Definice == | ||
+ | Afinní prostor je [[množina]] <big>\(A\)</big> spolu se [[zobrazení (matematika)|zobrazením]] | ||
+ | |||
+ | :<big>\(+\colon\,\, V \times A\to A,\quad (v, a) \mapsto v + a\)</big> | ||
+ | kde <big>\(V\)</big> je [[vektorový prostor]], které má následující vlastnosti:<ref>{{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Tarrida | ||
+ | | jméno = Agustí Reventós | ||
+ | | titul = Affine Maps, Euclidean Motions and Quadrics | ||
+ | | vydavatel = Springer | ||
+ | | rok = 2011 | ||
+ | | isbn = 9780857297099 | ||
+ | | počet stran=458 | ||
+ | | strany = 1 | ||
+ | | poznámka = Definice 1.1 | ||
+ | | jazyk = anglicky | ||
+ | }}</ref><ref>{{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Prasolov | ||
+ | | jméno = Viktor Vasilevich | ||
+ | | příjmení2 = Tikhomirov | ||
+ | | jméno2 = Vladimir Mikhailovich | ||
+ | | titul = Geometry | ||
+ | | vydavatel = AMS | ||
+ | | rok = 2001 | ||
+ | | isbn = 9780821820384 | ||
+ | | počet stran=257 | ||
+ | | strany = 20 | ||
+ | | poznámka = Definice 5 | ||
+ | | jazyk = anglicky | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | :1. Pro každé ''a'' v ''A'' platí <big>\(0+a = a\quad\)</big>, kde <big>\(0\in V\)</big> je nulový vektor | ||
+ | |||
+ | :2. Pro každé ''v'', ''w'' ve ''V'' a ''a'' v ''A'' platí <big>\(v+(w+a) = (v+w)+a\,\)</big>, | ||
+ | |||
+ | :3. Pro každé ''a'' v ''A'', zobrazení <big>\(V \to A,\quad v \mapsto v + a\quad\)</big> je [[bijekce]]. | ||
+ | |||
+ | Volbou počátku <big>\(a\in A\)</big> je možné identifikovat ''A'' s vektorovým prostorem ''V'' zobrazením <big>\(a+v\mapsto v\)</big>. Naopak, každý vektorový prostor ''V'' je afinní prostor nad sebou samým. | ||
+ | |||
+ | == Afinní geometrie == | ||
+ | Afinní prostor je úzce spojen s [[afinní geometrie|afinní geometrií]].<ref name="leung"/> Na afinním prostoru jsou definovány [[úsečka|úsečky]], [[přímka|přímky]], poměry velikostí úseček, nikoli však vzdálenosti bodů nebo [[úhel|úhly]] vektorů. | ||
+ | |||
+ | == Literatura == | ||
+ | ==== Česká ==== | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Bican | ||
+ | | jméno = Ladislav | ||
+ | | titul = Lineární algebra a geometrie | ||
+ | | vydavatel = Academia | ||
+ | | rok = 2002 | ||
+ | | isbn = 80-200-0843-8 | ||
+ | | kapitola=Afinní prostor | ||
+ | | jazyk = česky | ||
+ | }} | ||
+ | |||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Geometrie]] | [[Kategorie:Geometrie]] | ||
[[Kategorie:Lineární algebra]] | [[Kategorie:Lineární algebra]] |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:50
Afinní prostor je v geometrii prostor, na kterém je definováno sčítání bodů a vektorů.[1] Slouží jako model pro afinní geometrii.[2] Jedná se o zobecnění eukleidovského prostoru.
Obsah |
Definice
Afinní prostor je množina \(A\) spolu se zobrazením
- \(+\colon\,\, V \times A\to A,\quad (v, a) \mapsto v + a\)
kde \(V\) je vektorový prostor, které má následující vlastnosti:[3][4]
- 1. Pro každé a v A platí \(0+a = a\quad\), kde \(0\in V\) je nulový vektor
- 2. Pro každé v, w ve V a a v A platí \(v+(w+a) = (v+w)+a\,\),
- 3. Pro každé a v A, zobrazení \(V \to A,\quad v \mapsto v + a\quad\) je bijekce.
Volbou počátku \(a\in A\) je možné identifikovat A s vektorovým prostorem V zobrazením \(a+v\mapsto v\). Naopak, každý vektorový prostor V je afinní prostor nad sebou samým.
Afinní geometrie
Afinní prostor je úzce spojen s afinní geometrií.[2] Na afinním prostoru jsou definovány úsečky, přímky, poměry velikostí úseček, nikoli však vzdálenosti bodů nebo úhly vektorů.
Literatura
Česká
- BICAN, Ladislav. Lineární algebra a geometrie. [s.l.] : Academia, 2002. ISBN 80-200-0843-8. Kapitola Afinní prostor. (česky)
Reference
- ↑ REID, Miles A.; SZENDRŐI, Bala. Geometry and topology. [s.l.] : Cambridge University Press, 2005. 196 s. ISBN 9780521848893. S. 63, 64. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 LEUNG, Kam-tim. Linear algebra and geometry. [s.l.] : Hong Kong University Press, 1974. 309 s. ISBN 9780856561115. Kapitola 3.9, s. 96. (anglicky)
- ↑ TARRIDA, Agustí Reventós. Affine Maps, Euclidean Motions and Quadrics. [s.l.] : Springer, 2011. 458 s. Definice 1.1. ISBN 9780857297099. S. 1. (anglicky)
- ↑ PRASOLOV, Viktor Vasilevich; TIKHOMIROV, Vladimir Mikhailovich. Geometry. [s.l.] : AMS, 2001. 257 s. Definice 5. ISBN 9780821820384. S. 20. (anglicky)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |