V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Afinní prostor

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
Řádka 25: Řádka 25:
== Definice ==
== Definice ==
-
Afinní prostor je [[množina]] <big>\(A</math> spolu se [[zobrazení (matematika)|zobrazením]]
+
Afinní prostor je [[množina]] <big>\(A\)</big> spolu se [[zobrazení (matematika)|zobrazením]]
-
:<big>\(+\colon\,\, V \times A\to A,\quad (v, a) \mapsto v + a</math>
+
:<big>\(+\colon\,\, V \times A\to A,\quad (v, a) \mapsto v + a\)</big>
-
kde <big>\(V</math> je [[vektorový prostor]], které má následující vlastnosti:<ref>{{Citace monografie
+
kde <big>\(V\)</big> je [[vektorový prostor]], které má následující vlastnosti:<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Tarrida
  | příjmení = Tarrida
  | jméno = Agustí Reventós  
  | jméno = Agustí Reventós  
Řádka 54: Řádka 54:
}}</ref>
}}</ref>
-
:1. Pro každé ''a'' v ''A'' platí <big>\(0+a = a\quad</math>, kde <big>\(0\in V</math> je nulový vektor
+
:1. Pro každé ''a'' v ''A'' platí <big>\(0+a = a\quad\)</big>, kde <big>\(0\in V\)</big> je nulový vektor
-
:2. Pro každé ''v'', ''w'' ve ''V'' a ''a'' v ''A'' platí <big>\(v+(w+a) = (v+w)+a\,</math>,
+
:2. Pro každé ''v'', ''w'' ve ''V'' a ''a'' v ''A'' platí <big>\(v+(w+a) = (v+w)+a\,\)</big>,
-
:3. Pro každé ''a'' v ''A'', zobrazení <big>\(V \to A,\quad v \mapsto v + a\quad</math> je [[bijekce]].
+
:3. Pro každé ''a'' v ''A'', zobrazení <big>\(V \to A,\quad v \mapsto v + a\quad\)</big> je [[bijekce]].
-
Volbou počátku <big>\(a\in A</math> je možné identifikovat ''A'' s vektorovým prostorem ''V'' zobrazením <big>\(a+v\mapsto v</math>. Naopak, každý vektorový prostor ''V'' je afinní prostor nad sebou samým.
+
Volbou počátku <big>\(a\in A\)</big> je možné identifikovat ''A'' s vektorovým prostorem ''V'' zobrazením <big>\(a+v\mapsto v\)</big>. Naopak, každý vektorový prostor ''V'' je afinní prostor nad sebou samým.
== Afinní geometrie ==
== Afinní geometrie ==

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:50

Afinní prostor je v geometrii prostor, na kterém je definováno sčítání bodů a vektorů.[1] Slouží jako model pro afinní geometrii.[2] Jedná se o zobecnění eukleidovského prostoru.

Obsah

Definice

Afinní prostor je množina \(A\) spolu se zobrazením

\(+\colon\,\, V \times A\to A,\quad (v, a) \mapsto v + a\)

kde \(V\) je vektorový prostor, které má následující vlastnosti:[3][4]

1. Pro každé a v A platí \(0+a = a\quad\), kde \(0\in V\) je nulový vektor
2. Pro každé v, w ve V a a v A platí \(v+(w+a) = (v+w)+a\,\),
3. Pro každé a v A, zobrazení \(V \to A,\quad v \mapsto v + a\quad\) je bijekce.

Volbou počátku \(a\in A\) je možné identifikovat A s vektorovým prostorem V zobrazením \(a+v\mapsto v\). Naopak, každý vektorový prostor V je afinní prostor nad sebou samým.

Afinní geometrie

Afinní prostor je úzce spojen s afinní geometrií.[2] Na afinním prostoru jsou definovány úsečky, přímky, poměry velikostí úseček, nikoli však vzdálenosti bodů nebo úhly vektorů.

Literatura

Česká

  • BICAN, Ladislav. Lineární algebra a geometrie. [s.l.] : Academia, 2002. ISBN 80-200-0843-8. Kapitola Afinní prostor. (česky) 

Reference

  1. REID, Miles A.; SZENDRŐI, Bala. Geometry and topology. [s.l.] : Cambridge University Press, 2005. 196 s. ISBN 9780521848893. S. 63, 64. (anglicky) 
  2. 2,0 2,1 LEUNG, Kam-tim. Linear algebra and geometry. [s.l.] : Hong Kong University Press, 1974. 309 s. ISBN 9780856561115. Kapitola 3.9, s. 96. (anglicky) 
  3. TARRIDA, Agustí Reventós. Affine Maps, Euclidean Motions and Quadrics. [s.l.] : Springer, 2011. 458 s. Definice 1.1. ISBN 9780857297099. S. 1. (anglicky) 
  4. PRASOLOV, Viktor Vasilevich; TIKHOMIROV, Vladimir Mikhailovich. Geometry. [s.l.] : AMS, 2001. 257 s. Definice 5. ISBN 9780821820384. S. 20. (anglicky)