Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2021/24
Z Multimediaexpo.cz
(-- optimalizace) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''[[Singapur]]''' je [[městský stát]] v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] na stejnojmenném ostrově a přilehlých '''63''' ostrůvcích při jižní výspě [[malajský poloostrov|Malajského poloostrova]]. | '''[[Singapur]]''' je [[městský stát]] v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] na stejnojmenném ostrově a přilehlých '''63''' ostrůvcích při jižní výspě [[malajský poloostrov|Malajského poloostrova]]. | ||
| - | Singapur se skládá ze 63 ostrovů, včetně hlavního ostrova [[Pulau Ujong]] (je označován též jako ostrov Singapur). Ten je oddělen od [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]] úzkým [[Johorský průliv|Johorským průlivem]]. Existují dvě hráze, které ostrov s poloostrovem spojují. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. To je nejvyšší bod celého Singapuru. Největšími z vedlejších singapurských ostrovů jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a [[Sentosa]]. Za časů britské nadvlády patřily k Singapuru i [[Vánoční ostrov]] a [[Kokosové ostrovy]], avšak v roce 1957 byly předány [[Austrálie|Austrálii]]. | + | Singapur se skládá ze 63 ostrovů, včetně hlavního ostrova [[Pulau Ujong]] (je označován též jako ostrov Singapur). Ten je oddělen od [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]] úzkým [[Johorský průliv|Johorským průlivem]]. Existují dvě hráze, které ostrov s poloostrovem spojují. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. To je nejvyšší bod celého Singapuru. Největšími z vedlejších singapurských ostrovů jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a [[Sentosa]]. Za časů britské nadvlády patřily k Singapuru i [[Vánoční ostrov]] a [[Kokosové ostrovy]], avšak v roce 1957 byly předány [[Austrálie|Austrálii]]. |
| - | Mnohé singapurské ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km<sup>2</sup> na 710 km<sup>2</sup>, což představuje nárůst o přibližně 22%. Do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km<sup>2</sup>. Typ písku používaný při těchto rekultivacích je specifický, nachází se spíše v řekách, písek z pouští naopak použít nelze, proto je tento typ písku velmi vzácný a velmi žádaný. Singapur ho musí dovážet, v roce 2010 to bylo téměř 15 milionů tun. Poptávka je taková, že Indonésie, Malajsie a Vietnam v posledních letech omezily nebo úplně zakázaly vývoz tohoto písku do Singapuru. Výsledkem je, že Singapur v roce 2016 změnil vysoušecí techniku, vytvoří nejprve hráze, které část moře oddělí, a poté vodu z této oblasti odčerpá. Singapur se nicméně obává, že změna klimatu a eventuálně stoupající hladina moří v příštích desetiletích by mohly jeho nízko položené pobřeží ohrozit. Odhaduje, že bude muset v průběhu příštího století vynaložit 100 miliard dolarů na řešení tohoto problému. Využít k tomu chce uhlíkovou daň, kterou jako první země v jihovýchodní Asii vybírá. | + | Mnohé singapurské ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km<sup>2</sup> na 710 km<sup>2</sup>, což představuje nárůst o přibližně 22%. Do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km<sup>2</sup>. Typ písku používaný při těchto rekultivacích je specifický, nachází se spíše v řekách, písek z pouští naopak použít nelze, proto je tento typ písku velmi vzácný a velmi žádaný. Singapur ho musí dovážet, v roce 2010 to bylo téměř 15 milionů tun. Poptávka je taková, že Indonésie, Malajsie a Vietnam v posledních letech omezily nebo úplně zakázaly vývoz tohoto písku do Singapuru. Výsledkem je, že Singapur v roce 2016 změnil vysoušecí techniku, vytvoří nejprve hráze, které část moře oddělí, a poté vodu z této oblasti odčerpá. Singapur se nicméně obává, že změna klimatu a eventuálně stoupající hladina moří v příštích desetiletích by mohly jeho nízko položené pobřeží ohrozit. Odhaduje, že bude muset v průběhu příštího století vynaložit 100 miliard dolarů na řešení tohoto problému. Využít k tomu chce uhlíkovou daň, kterou jako první země v jihovýchodní Asii vybírá. |
Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. [[Monzun]]y přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny [[durian]]. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra. V Singapuru nelze odlišit roční období, počasí je poměrně konstantní. Teploty se obvykle pohybují od 23 do 32 °C. | Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. [[Monzun]]y přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny [[durian]]. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra. V Singapuru nelze odlišit roční období, počasí je poměrně konstantní. Teploty se obvykle pohybují od 23 do 32 °C. | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2–3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a výjimečnou kvalitou života. Singapur má třetí nejvyšší {{Nowrap|[[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na hlavu z hlediska parity kupní síly (PPP)]].}} Také singapurský poměr obchodu k HDP je jeden z nejvyšších na světě. | Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2–3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a výjimečnou kvalitou života. Singapur má třetí nejvyšší {{Nowrap|[[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na hlavu z hlediska parity kupní síly (PPP)]].}} Také singapurský poměr obchodu k HDP je jeden z nejvyšších na světě. | ||
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52
Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 63 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova.
Singapur se skládá ze 63 ostrovů, včetně hlavního ostrova Pulau Ujong (je označován též jako ostrov Singapur). Ten je oddělen od Malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem. Existují dvě hráze, které ostrov s poloostrovem spojují. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. To je nejvyšší bod celého Singapuru. Největšími z vedlejších singapurských ostrovů jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a Sentosa. Za časů britské nadvlády patřily k Singapuru i Vánoční ostrov a Kokosové ostrovy, avšak v roce 1957 byly předány Austrálii.
Mnohé singapurské ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km2 na 710 km2, což představuje nárůst o přibližně 22%. Do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km2. Typ písku používaný při těchto rekultivacích je specifický, nachází se spíše v řekách, písek z pouští naopak použít nelze, proto je tento typ písku velmi vzácný a velmi žádaný. Singapur ho musí dovážet, v roce 2010 to bylo téměř 15 milionů tun. Poptávka je taková, že Indonésie, Malajsie a Vietnam v posledních letech omezily nebo úplně zakázaly vývoz tohoto písku do Singapuru. Výsledkem je, že Singapur v roce 2016 změnil vysoušecí techniku, vytvoří nejprve hráze, které část moře oddělí, a poté vodu z této oblasti odčerpá. Singapur se nicméně obává, že změna klimatu a eventuálně stoupající hladina moří v příštích desetiletích by mohly jeho nízko položené pobřeží ohrozit. Odhaduje, že bude muset v průběhu příštího století vynaložit 100 miliard dolarů na řešení tohoto problému. Využít k tomu chce uhlíkovou daň, kterou jako první země v jihovýchodní Asii vybírá.
Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. Monzuny přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny durian. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra. V Singapuru nelze odlišit roční období, počasí je poměrně konstantní. Teploty se obvykle pohybují od 23 do 32 °C.
Masivní urbanizace Singapuru vedla k tomu, že země ztratila 95% svých historických lesů. Nyní se více než polovina přirozeně se vyskytující fauny a flóry v Singapuru nachází v přírodních rezervacích, jako je přírodní rezervace Bukit Timah nebo mokřadní rezervace Sungei Buloh. Ty však tvoří pouze 0,25% rozlohy Singapuru. V roce 1967 představila vláda v rámci boje proti tomuto poklesu přírodního prostoru program Singapuru jako „zahradního města“. Téměř 10% singapurské půdy bylo vyčleněno pro parky a zahrady. Mezi nejznámější zahrady v Singapuru patří Singapurská botanická zahrada, 161 let stará tropická zahrada a první singapurská položka na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jednu ze tří zahrad na světě, které se do seznamu dostaly.
Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Společně s Hongkongem, Tchaj-wanem a Jižní Koreou tvoří čtveřici takzvaných Asijských Tygrů. Ekonomika země je vysoce závislá na vývozu. Největším obchodním partnerem Singapuru je Malajsie. V roce 2014 Malajsie absorbovala 18 procent singapurského exportu. Dvoustranný obchod těchto dvou zemí dosáhl v roce 2012 zhruba 91 miliard USD, což představuje více než pětinu celkového obchodu v rámci ASEAN.
Pro singapurskou ekonomiku je typické, že je v ní uplatňována vysoká úloha státu, který vlastní zásadní podíly ve firmách tvořících asi až 60 % HDP, stát ale většinou není ve firmách zastoupen jako vlastník přímo, nýbrž prostřednictvím jiných entit, především investičních fondů. Státní investiční fond Temasek Holdings drží většinový podíl v mnoha velkých národních společnostech.
Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2–3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a výjimečnou kvalitou života. Singapur má třetí nejvyšší HDP na hlavu z hlediska parity kupní síly (PPP). Také singapurský poměr obchodu k HDP je jeden z nejvyšších na světě.