Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Nicolae Ceauşescu
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox Politik | {{Infobox Politik | ||
|jméno = Nicolae Andruţă Ceauşescu | |jméno = Nicolae Andruţă Ceauşescu | ||
- | |obrázek = | + | |obrázek = |
|popis = Nicolae Ceauşescu (výřez z rumunské poštovní známky vydané roku 1988) | |popis = Nicolae Ceauşescu (výřez z rumunské poštovní známky vydané roku 1988) | ||
|pořadí = 1. | |pořadí = 1. | ||
Řádka 23: | Řádka 23: | ||
|podpis = | |podpis = | ||
|poznámky = | |poznámky = | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Nicolae Ceaușescu-1981.jpg|thumb|240px|Nicolae Ceauşescu (1981)]] |
- | + | '''Nicolae Ceaușescu''' (* [[26. leden|26. ledna]] [[1918]], [[Scornicești]], [[Rumunské království|Rumunsko]], † [[25. prosinec|25. prosince]] [[1989]], [[Târgoviște]], [[Rumunsko]]) byl rumunský [[politik]], v období od [[9. prosinec|9. prosince]] [[1967]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] [[prezident]] [[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]], od [[22. březen|22. března]] [[1965]] do 22. prosince 1989 generální tajemník [[Komunistická strana Rumunska|Komunistické strany Rumunska]] a od [[28. březen|28. března]] [[1974]] do 22. prosince 1989 třetí předseda [[Státní rada Rumunské socialistické republiky|Státní rady Rumunské socialistické republiky]]. | |
- | '''Nicolae | + | |
== Mládí == | == Mládí == | ||
Řádka 38: | Řádka 37: | ||
== Postup k moci == | == Postup k moci == | ||
- | [[Soubor:Crop-Nicolae Ceaucescu 1978.jpg|thumb|Snímek z roku [[1978]]]] | + | [[Soubor:Crop-Nicolae Ceaucescu 1978.jpg|thumb|230px|Snímek z roku [[1978]]]] |
- | + | ||
* V mládí vstupuje do ilegální komunistické strany | * V mládí vstupuje do ilegální komunistické strany | ||
* [[1939]] – Žení se s Elenou Petrescu | * [[1939]] – Žení se s Elenou Petrescu | ||
Řádka 53: | Řádka 51: | ||
* [[1968]] – Kritizuje [[Invaze do Československa|vpád vojsk]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]] | * [[1968]] – Kritizuje [[Invaze do Československa|vpád vojsk]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]] | ||
* [[1974]] – Prezident země | * [[1974]] – Prezident země | ||
- | * [[1989]] – Dává rozkaz své ozbrojené tajné policii [[Securitate]] (která jej drží u moci) krvavě potlačit demonstrace v [[Temešvár]]u. V zemi však vypuklo | + | * [[1989]] – Dává rozkaz své ozbrojené tajné policii [[Securitate]] (která jej drží u moci) krvavě potlačit demonstrace v [[Temešvár]]u. V zemi však vypuklo velké [[povstání]], při útěku byl chycen, po krátkém vojenském soudu pak odsouzen i se svou ženou k [[trest smrti|smrti]]. |
== Vůdce Rumunska == | == Vůdce Rumunska == | ||
{{Hlavní článek|Rumunská socialistická republika}} | {{Hlavní článek|Rumunská socialistická republika}} | ||
- | [[Soubor:Propaganda poster Ceausescu.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Propaganda poster Ceausescu-1986.jpg|thumb|230px|Propagandistický plakát v [[Bukurešť|Bukurešti]] z roku [[1986]], který šířil [[kult osobnosti]] k velkému vůdci |
[[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]] ([[Ceauşizmus]])]] | [[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]] ([[Ceauşizmus]])]] | ||
- | [[Soubor:Elena Ceausescu.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Elena Ceausescu portrait.jpg|thumb|230px|Ceauşescova manželka Elena]] |
Po smrti [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Ghergiu-Deje]] se Ceauşescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. První změny, které v tomto postě vykonal bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy [[21. srpen|21.srpna]] [[1965]] a vyhlášení [[Rumunsko|Rumunska]] za [[Rumunská socialistická republika|socialistickou republiku]], místo [[Rumunská lidová republika|lidové republiky]]. V 60. letech pozastavil Ceauşescu aktivní působení Rumunska ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]], i když oficiálně zůstala jejím členem. V roce [[1966]] se Ceauşescu setkal s [[Josip Broz Tito|Josipem Broz Titem]], aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. V tomto roce byl ještě vydán dekret pojednávající o zákaze interupcí, zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit porodnost a nárůst obyvatelstva v Rumunsku. | Po smrti [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Ghergiu-Deje]] se Ceauşescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. První změny, které v tomto postě vykonal bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy [[21. srpen|21.srpna]] [[1965]] a vyhlášení [[Rumunsko|Rumunska]] za [[Rumunská socialistická republika|socialistickou republiku]], místo [[Rumunská lidová republika|lidové republiky]]. V 60. letech pozastavil Ceauşescu aktivní působení Rumunska ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]], i když oficiálně zůstala jejím členem. V roce [[1966]] se Ceauşescu setkal s [[Josip Broz Tito|Josipem Broz Titem]], aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. V tomto roce byl ještě vydán dekret pojednávající o zákaze interupcí, zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit porodnost a nárůst obyvatelstva v Rumunsku. | ||
Řádka 65: | Řádka 63: | ||
V roce [[1971]] podnikl Ceauşescu návštěvu [[Čína|Číny]] a [[KLDR]], kde ho zaujal systém národní transformacie, jak byl popsán v programu [[Korejská dělnická strana|Korejské dělnické strany]]. V dubnu roku [[1972]] navštívil [[Egypt]], kde se setkal s prezidentem [[Anwar Sadat|Anwarom Sadatem]] a s [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. | V roce [[1971]] podnikl Ceauşescu návštěvu [[Čína|Číny]] a [[KLDR]], kde ho zaujal systém národní transformacie, jak byl popsán v programu [[Korejská dělnická strana|Korejské dělnické strany]]. V dubnu roku [[1972]] navštívil [[Egypt]], kde se setkal s prezidentem [[Anwar Sadat|Anwarom Sadatem]] a s [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Romania-1181 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg|thumb|230px|Pomník Ceaucescova kultu [[Palác lidu]], 300 vlaků mramoru, 700 tun bronzu, 1000 místností. Dnes v něm sídlí rumunský parlament, ale stále není plně využit]] |
V roce [[1974]] byl vytvořen titul [[prezident]]a republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ právě Ceauşescu, který v tomto období začal dávat významné posty ve vládě svým nejbližším lidem, manželce, bratrům, synům a jiným lidem, kterým důvěřoval. Přibližně v tom období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování ojedinělých obydlí a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra [[Bukurešť|Bukurešti]], včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přebudována. Důsledek procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce [[1979]] dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů (peníze si Ceauşescu půjčoval od zemí Západu, protože po Ceauşescovým odporu při vojenském zásahu v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] nabyly západní země dojem, že Rumunsko je protisovětsky orientované, proto se ho pokusily získat na svojí stranu, čímž se snažily o rozkol ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]]). Ceauşescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí, na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému se postupně začaly nedostávat potraviny, pohonné hmoty a jiné důležité komodity. | V roce [[1974]] byl vytvořen titul [[prezident]]a republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ právě Ceauşescu, který v tomto období začal dávat významné posty ve vládě svým nejbližším lidem, manželce, bratrům, synům a jiným lidem, kterým důvěřoval. Přibližně v tom období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování ojedinělých obydlí a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra [[Bukurešť|Bukurešti]], včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přebudována. Důsledek procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce [[1979]] dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů (peníze si Ceauşescu půjčoval od zemí Západu, protože po Ceauşescovým odporu při vojenském zásahu v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] nabyly západní země dojem, že Rumunsko je protisovětsky orientované, proto se ho pokusily získat na svojí stranu, čímž se snažily o rozkol ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]]). Ceauşescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí, na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému se postupně začaly nedostávat potraviny, pohonné hmoty a jiné důležité komodity. | ||
Řádka 74: | Řádka 72: | ||
Ceauşescovi sa situace začala vymykat z rukou už roku [[1987]], kdy byl nucený vojensky potlačit protesty studentů v [[Jasy|Jasech]] a dělníků v [[Brašov]]ě. | Ceauşescovi sa situace začala vymykat z rukou už roku [[1987]], kdy byl nucený vojensky potlačit protesty studentů v [[Jasy|Jasech]] a dělníků v [[Brašov]]ě. | ||
- | [[Soubor:NicolaeCeausescumormant2.JPG|thumb|left | + | [[Soubor:NicolaeCeausescumormant2.JPG|thumb|left|Ceauşescův hrob na vojenském hřbitově v [[Bukurešť|Bukurešti]].]] |
Vysoký dluh [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] se v roce [[1989]] konečně podařilo splatit, ale na úkor jeho obyvatelstva, což se později Ceauşescovi stalo osudným. Dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1989]] vypuklo v [[Temešvár]]u povstání, které bylo zpočátku věcí jedinců požadujících Ceauşescovu rezignaci, ale postupně se k němu přidávali větší masy lidí, až nakonec byli rumunská armáda a tajná policie [[Securitate]] donuceny použít sílu na potlačení. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidi z jiných částí [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] a [[Temešvár]] se [[20. prosinec|20. prosince]] [[1989]] dostal pod kontrolu demonstrantů. | Vysoký dluh [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] se v roce [[1989]] konečně podařilo splatit, ale na úkor jeho obyvatelstva, což se později Ceauşescovi stalo osudným. Dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1989]] vypuklo v [[Temešvár]]u povstání, které bylo zpočátku věcí jedinců požadujících Ceauşescovu rezignaci, ale postupně se k němu přidávali větší masy lidí, až nakonec byli rumunská armáda a tajná policie [[Securitate]] donuceny použít sílu na potlačení. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidi z jiných částí [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] a [[Temešvár]] se [[20. prosinec|20. prosince]] [[1989]] dostal pod kontrolu demonstrantů. | ||
Řádka 88: | Řádka 86: | ||
=== Politická setkání === | === Politická setkání === | ||
- | <gallery> | + | <gallery perrow="3"> |
- | + | Soubor:Portile de Fier 36642X2X5.jpg|S [[Jugoslávie|Jugoslávským]] vůdcem [[Josip Broz Tito|Josipem Titem]] v roce [[1969]] | |
- | File: | + | File:CeausescuKim-1971.jpg|Setkání se severokorejským komunistickým revolucionářem, [[Kim Ir-sen|Kim Ir-senem]] kolem roku [[1971]] |
+ | Soubor:Nicolae Ceauşescu with Misael Pastrana.jpg|Ceauşescu s prezidentem Kolumbie Misaelem Pastranou ([[1973]]) | ||
File:019.Vacanta-pentrecuta-in-Moldova-1976 (1).jpg|Ceauşescu s rodinou a jeho budoucím nástupcem, [[Ion Iliescu|Ionem Iliescem]] ([[1976]]) | File:019.Vacanta-pentrecuta-in-Moldova-1976 (1).jpg|Ceauşescu s rodinou a jeho budoucím nástupcem, [[Ion Iliescu|Ionem Iliescem]] ([[1976]]) | ||
- | File:Nicolae e Juan Carlos.jpg|Ceauşescu a [[Juan Carlos I.]], tehdejší i současný španělský král | + | File:Nicolae e Juan Carlos.jpg|Ceauşescu a [[Juan Carlos I.]], tehdejší i současný španělský král ([[1979]]) |
+ | Soubor:Nicolae Samora Graça.jpg|Ceauşescu v [[Mosambik]]u ([[1979]]) | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Řádka 98: | Řádka 98: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Nicolae+Ceauşescu}}{{Commonscat|Nicolae Ceauşescu}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Diktátoři|Ceauşescu, Nicolae]] | [[Kategorie:Diktátoři|Ceauşescu, Nicolae]] | ||
[[Kategorie:Rumunští politici|Ceauşescu, Nicolae]] | [[Kategorie:Rumunští politici|Ceauşescu, Nicolae]] |
Aktuální verze z 19. 4. 2019, 11:12
Nicolae Ceaușescu (* 26. ledna 1918, Scornicești, Rumunsko, † 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunsko) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22. března 1965 do 22. prosince 1989 generální tajemník Komunistické strany Rumunska a od 28. března 1974 do 22. prosince 1989 třetí předseda Státní rady Rumunské socialistické republiky.
Obsah |
Mládí
Nicolae Ceauşescu sa narodil v vesnici Scorniceşti na jihu Rumunska v rodině zemědělce. Jako jedenáctiletý odešel do Bukurešti aby tam pracoval jako obuvnický učeň. V roce 1932 se jako čtrnáctiletý přidal k tehdy ilegální Komunistické straně Rumunska. O rok později reprezentoval „demokratickou mládež“ na protifašistickém sjezdu v Bukurešti a byl zvolený do národního protifašistického výboru. Dne 23. listopadu 1933 je poprvé zatčen za podněcovaní k stávce a distribuci komunistických a protifašistických letáků (vedoucí stranou v Rumunsku byla v té době nacionalistická a fašistická Železná garda). V roce 1934 byl opět zatčen, tentokrát za sbírání podpisů na petici proti procesu se železničními zaměstnanci. Stejného roku je ještě dvakrát zatčen a ve svém spise je vedený jako „nebezpečný komunistický agitátor“ a „aktivní distributor komunistické a protifašistické propagandy“.
V roce 1936 ho vypověděli z Bukurešti a poslali ho do vyhnanství do jeho rodné vsi Scorniceşti. Ceauşescu však přešel do ilegality a vrátil se do Bukurešti, aby pokračoval ve své politické činnosti. V květnu roku 1936 ho chytili a spolu s několika spolupracovníky ho odsoudili na dva roky a šest měsíců v Doftanské věznici.
Po propuštění z vězení roku 1939 poznal při komunistické činnosti svojí budoucí manželku Elenu Petrescu, taktéž komunistickou činitelku. V roce 1940 ho opět uvěznili, tentokrát ho poslali do Jilavské věznice. V roce 1943 byl přesunut do koncentračního tábora v Târgu Jiu, který byl určený pro politické vězně (hlavně z řad Komunistické strany Rumunska), kde se seznámil s Gheorghe Gherghiu-Dejem a s dalšími komunistickými vězni. V roce 1944, kdy Sovětský svaz zahájil invazi do Rumunska, se mu podařilo spolu s dalšími vězni dostat z tábora a byl zvolený za vůdce Unie komunistické mládeže.
V roce 1945 byl jmenován brigádním generálem v rumunské armádě. Mezitím už skončila druhá světová válka a Rumunsko zůstalo v sovětské sféře vlivu, což umožnilo vzestup komunistů. O rok později (1946) se oženil s Elenou Petrescu a byl jmenován regionálním tajemníkem pro Oltenskou oblast. Po tom co se komunisté pod vedením Gheorghe Gheorgiu-Deje definitivně ujali vlády v Rumunsku, se stal Ceauşescu roku 1947 zástupcem ministra zemědělství a potom pracoval jako zástupce velitele ozbrojených sil. V roce 1948 se Komunistická strana Rumunska a jedno křídlo socialistické strany spojilo a vytvořilo Rumunskou dělnickou stranu (rumunsky: Partidul Muncitoresc Român, PMR). S pomocí Gherhgiu-Deje se Ceauşescu v roce 1952 dostal do ústředního výboru. V roce 1954 už byl tajemníkem Ústředního výboru Rumunské dělnické strany a kandidátem na člena Politbyra, jehož plným členem se stal o rok později.
Postup k moci
- V mládí vstupuje do ilegální komunistické strany
- 1939 – Žení se s Elenou Petrescu
- 1940 – Je uvězněn. Ve vězení se spřátelí s tehdejším komunistickým vůdcem Dejem
- 1944 – Prchá z vězení upevňuje si pozici ve straně
- 1945 – Kandidát ústředního výboru Komunistické strany
- 1947 – Komunisté se ujímají moci v zemi
- 1948 - 1950 – Ministr zemědělství
- 1950 - 1954 – Náměstek ministra národní obrany
- 1955 – Vedoucí stranického sekretariátu a člen politbyra KS Rumunska
- 1965 – Generální tajemník KS Rumunska
- 1967 – Předseda Státní rady
- 1968 – Kritizuje vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- 1974 – Prezident země
- 1989 – Dává rozkaz své ozbrojené tajné policii Securitate (která jej drží u moci) krvavě potlačit demonstrace v Temešváru. V zemi však vypuklo velké povstání, při útěku byl chycen, po krátkém vojenském soudu pak odsouzen i se svou ženou k smrti.
Vůdce Rumunska
- Hlavní článek: Rumunská socialistická republika
Po smrti Gheorghe Ghergiu-Deje se Ceauşescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. První změny, které v tomto postě vykonal bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy 21.srpna 1965 a vyhlášení Rumunska za socialistickou republiku, místo lidové republiky. V 60. letech pozastavil Ceauşescu aktivní působení Rumunska ve Varšavské smlouvě, i když oficiálně zůstala jejím členem. V roce 1966 se Ceauşescu setkal s Josipem Broz Titem, aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a Jugoslávií. V tomto roce byl ještě vydán dekret pojednávající o zákaze interupcí, zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit porodnost a nárůst obyvatelstva v Rumunsku.
Ačkoli bylo Rumunsko na sovětské straně „Železné opony“, Ceauşescu Sovětský svaz nerespektoval jako autoritu a snažil se o navázání styků se západní Evropou. Sovětům se vzdálil ještě víc, když roku 1967 ustanovil diplomatické styky s Německou spolkovou republikou. Při vojenském zásahu Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968 (Pražské jaro) Ceauşescu odmítl participovat a odsoudil tuto akci, podobně jako Sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Na začátku srpna 1969 se Ceauşescu setkal s Richardem Nixonem, který navštívil Rumunsko jako prví zemi v době svého úřadu prezidenta.
V roce 1971 podnikl Ceauşescu návštěvu Číny a KLDR, kde ho zaujal systém národní transformacie, jak byl popsán v programu Korejské dělnické strany. V dubnu roku 1972 navštívil Egypt, kde se setkal s prezidentem Anwarom Sadatem a s Jásirem Arafatem.
V roce 1974 byl vytvořen titul prezidenta republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ právě Ceauşescu, který v tomto období začal dávat významné posty ve vládě svým nejbližším lidem, manželce, bratrům, synům a jiným lidem, kterým důvěřoval. Přibližně v tom období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování ojedinělých obydlí a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra Bukurešti, včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přebudována. Důsledek procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce 1979 dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů (peníze si Ceauşescu půjčoval od zemí Západu, protože po Ceauşescovým odporu při vojenském zásahu v Československu v roce 1968 nabyly západní země dojem, že Rumunsko je protisovětsky orientované, proto se ho pokusily získat na svojí stranu, čímž se snažily o rozkol ve Varšavské smlouvě). Ceauşescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí, na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému se postupně začaly nedostávat potraviny, pohonné hmoty a jiné důležité komodity.
Aby se vyřešil vzrůstající hlad obyvatelstva, v roce 1981 byl znovu zaveden přídělový systém na potraviny. V roce 1984 Ceauşescu nechal zbourat část Bukurešti aby tam mohl být postaven Palác lidu, jedna z největších budov na světě, bývalé sídlo Ústředního výboru strany (ÚV RRS), v současnosti sídlo rumunského parlamentu.
Pád
- Hlavní článek: Rumunská revoluce v roce 1989
Ceauşescovi sa situace začala vymykat z rukou už roku 1987, kdy byl nucený vojensky potlačit protesty studentů v Jasech a dělníků v Brašově.
Vysoký dluh Rumunska se v roce 1989 konečně podařilo splatit, ale na úkor jeho obyvatelstva, což se později Ceauşescovi stalo osudným. Dne 16. prosince 1989 vypuklo v Temešváru povstání, které bylo zpočátku věcí jedinců požadujících Ceauşescovu rezignaci, ale postupně se k němu přidávali větší masy lidí, až nakonec byli rumunská armáda a tajná policie Securitate donuceny použít sílu na potlačení. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidi z jiných částí Rumunska a Temešvár se 20. prosince 1989 dostal pod kontrolu demonstrantů.
Revoluce se postupně rozšířila i do Bukurešti, kde spříznění činitelé Securitate podněcovali masy lidí k odporu proti Ceauşescovu režimu. Protestující se shromáždili před budovou ústředního výboru. Ceauşescu se několikrát pokusil promluvit k davu, ale lidé nekompromisně žádali jeho odstoupení a když se 22. prosince 1989 k revoluci připojila i armáda, Ceauşescu spolu s manželkou Elenou se pokusil utéct v helikoptéře, která byla na střeše budovy výboru. Po krátkém procesu, v kterém byli obviněni z genocidy a jiných zločinů, byli společně zastřeleni popravčí četou.
Kult osobnosti
Okolo Ceauşesca existoval rozsáhlý kult osobnosti, který se blížil například kultu Josifa Stalina či Envera Hodži. Tím byli ovlivněni v prvé řadě např. i domácí umělci – ti měli v podstatě dvě možnosti: živořit, nebo vůdce země podpořit a velebit. Oslavná díla vznikala jako na běžícím pásu. Malíři malovali nevkusná plátna „milovaného vůdce lidu“, architekti stavěli paláce za obrovské peníze v době, kdy ekonomická výkonost země nevzrůstala, ba dokonce klesala (byl nedostatek paliv a fungoval přídělový systém). Na vše dohlížela všemocná Securitate s rozvětvenou sítí agentů.
Zahraničí
V západní Evropě i USA byl kupodivu Ceauşescu poměrně oblíben, především pro jeho kritiku invaze do Československa a Afghánistánu. Západ v něm viděl jakéhosi trojského koně uvnitř Varšavské smlouvy – důvodem byla především jeho relativní nezávislost na SSSR; v Rumunsku například nebyly sovětské základny, omezena byla též ale i hospodářská spolupráce s východním sousedem republiky.
Nicolae Ceauşescu se Moskvě postavil i v otázce účasti na LOH 1984. Rumunsko bylo jediným členem sovětského bloku, které odmítlo bojkotovat Olympijské hry v Los Angeles, a rumunská výprava za to při slavnostním zahájení sklidila obrovské ovace.
Politická setkání
S Jugoslávským vůdcem Josipem Titem v roce 1969 |
Setkání se severokorejským komunistickým revolucionářem, Kim Ir-senem kolem roku 1971 |
Ceauşescu s prezidentem Kolumbie Misaelem Pastranou (1973) |
Ceauşescu s rodinou a jeho budoucím nástupcem, Ionem Iliescem (1976) |
Ceauşescu a Juan Carlos I., tehdejší i současný španělský král (1979) |
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |