V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Černovická oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 20: Řádka 20:
| čas = +3
| čas = +3
| http://www.bucoda.cv.ua
| http://www.bucoda.cv.ua
-
  }}
+
  }}[[Soubor:Chernivtsi in Ukraine (claims hatched).png|thumb|244px|Černovická oblast na mapě Ukrajiny]]
-
'''Černovická oblast''' ([[Ukrajinština|Ukrajinsky]] '''Чернівецька область''' / ''Černivecka oblasť'') je nejmenší z 24 samosprávných [[oblast]]í [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Rozkládá se v západní části země pod [[Karpaty|karpatským pohořím]] a zahrnuje [[Severní Bukovina|Severní Bukovinu]] a severní část [[Besarábie]]. Na jihu sousedí s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Moldavsko|Moldavskem]], na severozápadě s [[Halič]]í a na severu s [[Podolí (region)|Podolím]]. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Rumuni|Rumunů]]. Sídlem správy jsou [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]], historické centrum [[Bukovina (země)|Bukoviny]].
+
'''Černovická oblast''' ([[Ukrajinština|Ukrajinsky]] '''Чернівецька область''' / ''Černivecka oblasť'') je nejmenší z 24 samosprávných [[oblast]]í [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Rozkládá se v západní části země pod [[Karpaty|karpatským pohořím]] a zahrnuje [[Severní Bukovina|Severní Bukovinu]] a severní část [[Besarábie]]. Na jihu sousedí s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Moldavsko|Moldavskem]], na severozápadě s [[Halič]]í a na severu s [[Podolí (region)|Podolím]]. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Rumuni|Rumunů]]. Sídlem správy jsou [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]], historické centrum [[Bukovina (země)|Bukoviny]].
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
''hlavní článek: [[Bukovina (země)]] a [[Severní Bukovina]]''
+
{{Hlavní článek|Bukovina (země)}}
-
 
+
{{Hlavní článek|Severní Bukovina}}
-
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] [[7. srpen|7. srpna]] [[1940]] poté, co [[Severní Bukovina|Severní Bukovinu]], [[Besarábie|Besarábii]] a malou část severní [[Moldávie]] ([[Herca]]) převzal [[Sovětský svaz]] od Rumunska, jemuž území patřilo v letech [[1918]]—[[1940]]. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět ([[1941]]—[[1944]]); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.
+
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] [[7. srpen|7. srpna]] [[1940]] poté, co [[Severní Bukovina|Severní Bukovinu]], [[Besarábie|Besarábii]] a malou část severní [[Moldávie]] ([[Herca]]) převzal [[Sovětský svaz]] od Rumunska, jemuž území patřilo v letech [[1918]]—[[1940]]. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět ([[1941]]—[[1944]]); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.
== Obyvatelstvo a města ==
== Obyvatelstvo a města ==
Řádka 38: Řádka 38:
=== města a obce ===
=== města a obce ===
[[Soubor:Chocim stronghold.jpg|thumb|224px|Hrad v [[Chotyn]]ě, dějišti dvou slavných bitev (1621, 1673)]]
[[Soubor:Chocim stronghold.jpg|thumb|224px|Hrad v [[Chotyn]]ě, dějišti dvou slavných bitev (1621, 1673)]]
-
[[Soubor:Tschernowitz historical.PNG|thumb|right|224px|Historická území na území moderní Černovické oblasti: '''červeně''': [[Severní Bukovina]], '''modře''': [[Herca]], '''zeleně''': severní [[Besarábie]].]]
+
[[Soubor:Резиденція митрополитів Буковини і Далмації 1.jpg|thumb|224px|Budovy Černovické univerzity, rezidence bukovinsko-dalmatských metropolitů, dílo českého architekta a stavitele J. Hlávky (1882)]]
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě [[Město oblastního významu|oblastního významu]] (tučně), 11 [[Sídlo městského typu|obcí městského typu]] (kurzívou), 252 obcí.
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě [[Město oblastního významu|oblastního významu]] (tučně), 11 [[Sídlo městského typu|obcí městského typu]] (kurzívou), 252 obcí.
Řádka 145: Řádka 145:
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.oda.cv.ua/ Oficiální stránky oblastní rady]
+
* [https://web.archive.org/web/20080430041208/http://www.oda.cv.ua/ Oficiální stránky oblastní rady]
-
{{Ukrajina}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Chernivtsi Oblast}}{{Ukrajina}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ukrajinské oblasti]]
[[Kategorie:Ukrajinské oblasti]]
[[Kategorie:Černovická oblast]]
[[Kategorie:Černovická oblast]]
[[Kategorie:Bukovina]]
[[Kategorie:Bukovina]]

Aktuální verze z 30. 10. 2023, 09:22

Černovická oblast na mapě Ukrajiny

Černovická oblast (Ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod karpatským pohořím a zahrnuje Severní Bukovinu a severní část Besarábie. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severozápadě s Haličí a na severu s Podolím. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.

Obsah

Dějiny

Hlavní článek: Bukovina (země)
Hlavní článek: Severní Bukovina

Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co Severní Bukovinu, Besarábii a malou část severní Moldávie (Herca) převzal Sovětský svaz od Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918—1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941—1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.

Obyvatelstvo a města

národnostní složení

Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností. Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři.

V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije na území zvaném Herca, kde jejich podíl dosahuje 93 %.

města a obce

Hrad v Chotyně, dějišti dvou slavných bitev (1621, 1673)
Budovy Černovické univerzity, rezidence bukovinsko-dalmatských metropolitů, dílo českého architekta a stavitele J. Hlávky (1882)

Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě oblastního významu (tučně), 11 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.

Město  Ukrajinský název  Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Černovice (Černivci)  Чернівці Черновцы Cernăuţi 243 474
Storožynec Сторожинець Стородинец Storojineţ 14 517
Chotyn Хотин Хотин Hotin 10 595
Novodnistrovsk Новодністровськ   Новоднестровск   -[1] 10 268
Sokyrjany Сокиряни Сокиряны Secureni Târg 9 780
Krasnojilsk Красноïльськ Красноильск Crasna Ilschii 9 295
Hlyboka Глибока Глыбокая Adâncata 9 226
Zastavna Заставна Заставна Zastavna 8 595
Novoselycja Новоселиця Новоселица Noua Suliţă 8 270
Berehomet Берегомет Берегомет Berhomete pe Siret 8 120
Kelmenci Кельменці Кельменцы Chelmenţi 7 800
Kicmaň Кіцмань Кицмань Cozmeni 7 345
Vaškivci Вашківці Вашковцы Văşcăuţi 5 737
Vyžnycja Герца Герца Vijniţa 4 917
Herca Вижниця Вижница Herţa 2 030

Reference

  1. ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Černovická oblast
Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra

Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Města se zvláštním postavením

Kyjev

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cernovick%C3%A1_oblast“