Automobilový průmysl

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 12. 2013, 21:16

Montážní linka automobilky Lotus

Automobilový průmysl je průmyslové odvětví, které se zabývá vývojem, výrobou, marketingem a prodejem motorových vozidel. Jmenovitě do tohoto odvětví patří všechny automobilky, ale také jejich subdodavatelé. Největší světovou automobilkou je Toyota (podle tržeb i počtu prodaných vozů), která na pomyslném trůnu vystřídala General Motors v roce 2008 (po 27 letech).^[1] Největším subdodavatelem je německý strojírenský gigant Bosch, který má obchodní vztahy v podstatě se všemi světovými automobilkami.^[2] Automobilový průmysl úzce souvisí také se strojírenským, elektrotechnickým a chemickým průmyslem. Je na něm také z velké části závislý těžební a hutnický průmysl. V roce 2009 bylo ve světě vyrobeno téměř 61 milionů motorových vozidel, což je oproti předchozímu roku pokles o 13,5%.^[3] Celosvětově je v provozu přes 600 milionů automobilů.^[4] Obrovský vzestup motorizace zažívá zejména Čína a Indie.

Zaměstnanost

Jako na houpačce: americká automobilka Hummer z koncernu GM prožila na začátku nového tisíciletí obrovský vzestup, po kterém následoval ještě větší pád a Hummer se ocitl před zánikem.^[5] Po bankrotu GM vzhledem k strmě klesajícím prodejům bylo rozhodnuto o zrušení automobilky Hummer. Poslední vůz Hummer H3 sjel z výrobní linky 24. května 2010.^[6]

Celosvětově automobilový průmysl přímo zaměstnává minimálně 8,5 mil. lidí.^[7] Na výrobu dopravních prostředků jsou ale navázána další odvětví průmyslu, která jsou na autoprůmyslu více či méně závislá. Státy s největším počtem zaměstnanců v automobilovém průmyslu (absolutně):^[7]

Pořadí	Stát	Zaměstnanců
1.	Čínská lidová republika	1 605 000
2.	USA	954 210
3.	Německo	773 217
4.	Rusko	755 000
5.	Japonsko	725 000

Trendy

Replika vozu Benz, patentovaného v roce 1886

Výroba automobilů a jiných motorových vozidel prošla od roku 1885, kdy Karl Benz vyrobil svůj první automobil, bouřlivým vývojem. Od ruční výroby se přešlo díky Henry Fordovi k masové produkci. V mnoha průmyslově vyspělých zemích (v USA, Japonsku, Německu, Jižní Koreji) je automobilový průmysl nejdůležitějším odvětvím celého tamního průmyslu. Automobily jsou s námi již přes 100 let a bezpochyby jsou i módními a elegantními doplňky každodenního života. Stejně tak jako domy či oblečení, tak i automobily za posledních 100 let respektovaly mnohé módní trendy. Ty se pak diametrálně odlišovaly dle kontinentů (patrné je to zejm. na vozech z Evropy vs. USA), vzniklo mnoho designérských studií, které byly zaměřeny jen na vzhled a přilákání pozornosti, jejich šance na sériovou výrobu však byla mizivá.

Počátky automobilového průmyslu

Počátky automobilového průmyslu lze hledat již v roce 1769, kdy Nicolas Joseph Cugnot sestrojil první silniční parovůz. Počátek 19. století byl stále doménou parních strojů, které se postupně zlepšovaly a zrychlovaly. Roku 1836 německý konstruktér Brackenburg zkonstuoval první auto s výbušným motorem.^[8] Motor spaloval vodík s čistým kyslíkem. Vůz však neměl žádné významné výhody. Byl nebezpečnější a jeho provoz výrazně náročnější, a tak se neprosadil. V roce 1862 francouz Alphonse Beau de Rochas vymyslel čtyřdobý spalovací motor. Nepostavil ho, ale nechal si jej patentovat. Až Nicolaus August Otto uvedl do pohybu první spalovací motor na světě. Roku 1886 postavili nezávisle na sobě Karl Benz a také Wilhelm Maybach s Wilhelmem Daimlerem první automobily poháněné benzínovým motorem.^[9] V roce 1892 získal německý inženýr Rudolf Diesel patent na vznětový motor, který roku 1897 také jako první na světě postavil.^[10] Nejprve se tento motor užíval ve strojírenských podnicích jako stacionární motor pro pohon strojů, později po zlepšení (zejména odlehčení) se začal používat také k pohonu automobilů. ^{[11] [12]} Prvním automobilem zkonstruovaným na území dnešní České republiky byl v roce 1897 Präsident (na počest prezidenta rakouského autoklubu) postavený v Kopřivnické továrně pro výrobu a prodej kolejových vozidel (Nesselsdorfer wagenbaufabriksgesellschaft). V roce 1898 jej následoval také první nákladní automobil.

Podrobnější informace naleznete na stránce: automobil

20. století

Kompletace Fordu T - dosazení karoserie na podvozek s motorem

Pásová výrobní linka Fordu roku 1913

Dalším důležitým milníkem je bezpochyby zavedení sériové výroby, která zlevnila a standardizovala výrobu. Tento výrobní postup, kdy se pohybuje výrobek na výrobním pásu a každý pracovník dělá pouze jeden úkon, zavedl Henry Ford roku 1913. Touto metodou bylo možné masové rozšíření automobilů. Modelu Ford T se v letech 1908-1927 prodalo přes 16,5 milionu kusů. Tento princip se následně přenesl do Evropy. V Česku se začal záhy používat v Baťových závodech, v automobilovém průmyslu pak poprvé u Škody.

Podrobnější informace naleznete na stránce: Sériová výroba

Meziválečné období

Tatra 57 B z roku 1942

Ve 20. letech se vývoj spalovacího motoru velmi zrychlil a automobily se i nadále rychle zdokonalovaly. Ještě v roce 1919 bylo 90% prodaných vozů otevřených, v roce 1929 již bylo 90% uzavřených.^[13] Roku 1930 na automobilový průmysl dopadla Velká hospodářská krize, která celé automobilové odvětví sužovala až do konce druhé světové války. Během této doby však zaniklo mnoho automobilových výrobců, jiné automobilky se spojily. Ve 30. letech byly již v podstatě vynalezeny téměř všechny dnešní mechanické technologie, i když některé byly později znovu objeveny ve prospěch někoho jiného.

Poválečné období

Po válce se automobilový průmysl začíná vzpamatovávat ze škod způsobených druhou světovou válkou a přeorientovává se zpět na civilní sektor. Na konci 40. let je v podstatě ustaven dnešní design a koncepce vozidel. Na začátku 50. let se v Evropě projevuje velký zájem o malé levné vozy. Typickými zástupci tehdejší doby je Lloyd 300 či BMW Isetta. Nejmenším sériově vyráběným automobilem je dodnes britský Peel P50, který se vyráběl od roku 1962 do roku 1965 na ostrově Man. Jeho prodejní cena byla 199 liber.^[14] Roku 1956 se u některých aut (např. Citroën či Triumph) začínají montovat kotoučové brzdy namísto bubnových. Poprvé však byla kotoučová brzda použita již roku 1906.^[15]

60. a 70. léta

Ford Mustang (1965)

Na počátku 60. let se v USA staly populárními tzv. muscle cars - výkonná auta s pohonem zadních kol a obvykle motorem V8, stvořená pro legální i pouliční závody.^[16] Ford tak roku 1964 představil legendární Ford Mustang, Chevrolet vypustil do konkurenčního boje Chevrolet Camaro a následovaly je další auta jako například Dodge Charger. Všechno se změnilo v roce 1973 s příchodem ropné krize. Najednou auta, která polykala desítky litrů benzínu na 100 km se dostala do pozadí zájmu a éra masivního pálení pneumatik rychle skončila. A s ní také tato auta. Do středu zájmu se pak Ford Mustang vrátil až v roce 2005, kdy byla představena 5. generace v moderním retro stylu a opět jej následovala konkurence. V oblasti technologií pak nalezlo široké uplatnění nezávislé zavěšení kol a vstřikování paliva, později pak řízené elektronikou. Na přelomu 60. a 70. let se začínají masivně používat plastové materiály, které nahrazují dřevo, ocel a jiné materiály.^[17] Tento trend přetrvává dodnes. Roku 1974 přichází Porsche s inovací svého modelu 911 a nově je jeho motor vybaven předkompresí.^[18]

80. a 90. léta

80. a 90. léta byla ve znamení zvyšování výkonu a zvětšování jednotlivých modelů (dobře vidět je to např. na Volkswagenu Golf, který během 6 generací významně povyrostl ve všech směrech) a zvláště v 90. letech začala důležitější roli hrát bezpečnost. Auta začala procházet nárazovými crash-testy a Euro NCAP zavedl metodiku hodnocení, kdy bezpečnost vozidla značí hvězdičky (přičemž 5 je nejlépe). Bariérové zkoušky se vyvíjely, ale podstata zůstává stále stejná – co nejlépe ochránit řidiče při případné nehodě. Výsledné poranění posádky, resp. figuríny odpovídá určitému bodovému ohodnocení a součet ze všech bariérových zkoušek pak určitému počtu hvězdiček. Body se strhávají i za sebemenší prohřešky jako např. při odskočení západky u dveří, kvůli které přišla Škoda Fabia 2. generace o pátou hvězdičku.^[19] A právě bezpečnost dala vzniknout novým elektronickým systémům jako je ABS či ESP. Důvodem byly jednak snahy automobilek o inovativní řešení, za masovým rozšířením pak stál tlak odborné veřejnosti. Nejznámějším případem budiž nechvalné převrácení Mercedesu A při tzv. losím testu.^[20] Ten se provádí právě za účelem ověření manévrovatelnosti vozidla a simuluje vyhnutí se losu, který náhle vběhne před vůz. Mercedes po tomto selhání upravil podvozek a začal systém ESP montovat sériově.^[21] A právě příchod moderních systémů začal promlouvat i do hodnocení Euro NCAP – v roce 2009 byla změněna metodika a důležitou roli začala nově hrát ochrana chodců (testuje se již od r. 1998) a pomocné systémy.^[22] Dosáhnout maximálního počtu pěti hvězdiček je nyní obtížnější a v budoucnu budou pravidla ještě tvrdší. (Euro NCAP stanovil přechodné období, kdy budou plynule zvyšovány nároky na vůz.) Roku 1985 se v Evropě poprvé prodávají vozidla vybavená katalyzátorem. ^[23] Ten snižuje emise automobilů, avšak vyžaduje bezolovnatý benzín. V USA se tento systém používal již dříve. Téhož roku se na evropský trh dostávají také první automobily s palubním počítačem, který má přinést řidiči více informací o vozidle. ^[24]

21. století

Do nového tisíciletí vstoupily automobilky se snahou zaplnit i tu sebemenší skulinu na trhu – vznikly tak různé karosářské varianty modelů a automobilky začaly představovat další a další modelové řady (patrné je to např. u Peugeotu, kde došlo k velkému nárůstu modelových řad nebo u BMW, které opět vstoupilo do segmentu vozidel nižší střední třídy modelem řady 1 a zároveň představilo modely X3, X5, později X6). Zajímavá je také protichůdnost posledních novinek. Na jedné straně stále menší miniautomobily do městských aglomerací jako např. Tata Nano a na druhé straně pak crossovery - např. Audi Q7. Automobilky také začaly současně vyrábět dvě generace vozidel (nejznámější je asi příklad Octavie 2. generace a Octavie 1. generace, která se prodávala dál pod označením „Tour“ současně, dále např. Peugeot 206 a 207, Opel Astra G a H, atd.).^[25] Došlo ke smíšení několika kategorií, které daly vzniknout mnoha novým segmentům (jmenujme např. dnes populární Crossovery). A v mnoha případech daly vzniknout konceptovým abstraktním vozidlům jako je Citroën Cruise Crosser.^[26] Jednotlivé segmenty se stále více prolínají a již nelze přesně stanovit hranici jako před 20 lety.

Automobily Smart ForTwo vypouští jen 88 CO₂ g/km a kombinovaná spotřeba činí 3,3 l/100 km^[27]

BMW Active E - koncept elektromobilu

Poslední roky jsou pak zejména ve znamení snižování spotřeby a emisí CO₂. Úzce s tím také souvisí snížení hmotnosti vozidel a snižování objemů motorů. Motory jsou nově vybavovány systémy Stop-start, které mají za úkol snížit spotřebu,^[28] jsou vybavovány filtry pevných částic, které zase mají snížit množství vypuštěných sazí,^[29] je zvyšován vstřikovací tlak a optimalizováno spalování. K tomu všemu se na trh derou hybridní vozidla. Ta lze rozdělit do několika podskupin. ^[30] Skupina tzv. "full-hybridů", které pohání elektromotory a v případě potřeby je doplňují spalovací motory, které buďto pohání vůz nebo vyrábí elektřinu. Dále "mild-hybridy", které mají trvale spřažen elektrický motor se spalovacím - čistě elektrický pohon je tedy nemožný. Za další podskupinu hybridů lze považovat vozidla, která používají setrvačníky či akumulátory ke krátkodobému uchování energie. Poslední kategorii tvoří vozidla na čistě elektrický pohon, která se dobíjejí ze zásuvky. Ani jedna vozidla ovšem zatím nemají z ekonomického ani ekologického hlediska příliš velký význam. Důvody jsou zejména vysoká hmotnost (daná přítomností baterií a 2 motorů), značné výrobní náklady a celková složitost vozidla.^[31] Nevýhodou je také nízký dojezd na baterie (malá kapacita akumulátorů) a problémy s jejich životností (životnost baterií je velmi omezená, obnova drahá a recyklace starých baterií zatěžuje životní prostředí). Zajímavá je také opačná situace, kdy jsou do trolejbusů zabudovávány dieselagregáty, jenž se mohou, v případě výpadku proudu či na kratší vzdálenosti, stát zdrojem elektřiny. V tomto směru jsou spíše otázkou blízké budoucnosti vozidla čistě na elektrický pohon, které zatím trpí příliš malou kapacitou akumulátorů.^[32][33] V Česku probíhaly pokusy s elektromobily již v dobách socialismu, k sériové výrobě však nikdy nedošlo. Ke zdánlivě úspěšnému konci dotáhla v roce 1992 svůj projekt Ela01 na bázi Škody Favorit firma ČEZ. ^[34] Ovšem ani tento vůz se nedočkal rozšíření. Úspěch tedy mohl slavit až malý pickup Tatra Beta, který se vyráběl v Příboře v letech 1996-1999. Prvním sériově vyráběným českým nákladním vozidlem na elektrický pohon je počin letňanské Avie, která využívá technologie anglické firmy Smith.^[35] V roce 2010 by prodeje elektromobilů měly tvořit 250 ks z celkem 450 vyrobených Avií. ^[36]

Cena ropy v letech 2003-2008

V letech 2008–2009 na automobilový průmysl těžce dopadla světová hospodářská krize. Všechny světové automobilky začaly propouštět (vyjma čínských výrobců). V Česku tomu není jinak a propouštějí takřka všichni významní zaměstnavatelé.^[37] Americké automobilky tzv. „Detroitské trojky“ – Ford, GM a Chrysler – se ocitly na pokraji bankrotu a žádaly Kongres o půjčky.^[38] Po dlouhých vyjednáváních nakonec Kongres poskytl automobilkám půjčku v hodnotě 15 miliard dolarů.^[39][40] Automobilka General Motors však ale nebyla schopna splácet své závazky a byla tak donucena projít řízeným bankrotem. Vláda USA zaplatila dluhy GM a získala za to 60% podíl ve firmě.^[41] V podobné situaci se ocitl i Chrysler. Tomu pomohl Fiat, který tak získal 20% Chrysleru.^[42] K zisku se "trojlístek velkých amerických automobilek" opět vrátil v roce 2010.^[43] Automobilky Detroitské trojky však nejsou v potížích osamělé – do ztrát se propadla většina světových automobilek.^[44] Kritickou situaci se některé státy snažily zachránit stimulacemi typu šrotovného, které bylo zavedeno např. v Německu^[45] či na Slovensku.^[46] Zavedení šrotovného společně s neochotou firem utrácet zapříčinilo, že se na výsluní v posledních dvou letech dostaly malé levné automobily.^[47] Ty podpořilo i zavedení omezení vjezdu do center evropských měst, které má za úkol zlepšit ovzduší v metropolích tím, že ze svých center „vyženou“ zastaralá neekologická auta.^[48] Není proto divu, že se automobilky snaží dostat na trh nová malá auta (jmenujme např. koncepty VW^[49] či BMW^[50]). Dnes je již kladen důraz nejen na ekologický provoz vozidel, ale také na ekologickou výrobu samotných vozů a na jejich recyklovatelnost. Továrny jsou přísně kontrolovány (množství vypouštěných splodin do ovzduší, znečištění vodních toků a půdy či sledování produkce odpadu a jeho třídění) a také regulovány (emisní povolenky a další poplatky). Trendem poslední doby jsou pak různé elektronické pomůcky jako je např. adaptivní tempomat, parkovací senzory, dešťové senzory, monitorování mrtvého úhlu, bezklíčkové startování, noční vidění, parkovací asistent a mnoho dalších. Bohužel tyto systémy mají mnohdy mnoho problémů se spolehlivostí, a tak ne vždy jsou vítanou součástí vozidla. ^[51]

Konkurenční boj žene automobilky stále kupředu. Modely jednotlivých automobilek se stále porovnávají a každý koncern se snaží být o krok napřed. Jejich výrobky testují redaktoři motoristických magazínů, jsou podrobovány odborné kritice, vedou se o nich vášnivé debaty na odborných fórech, ale i v hospodách, a v neposlední řadě jsou vnímány svými majiteli. Vznikají také mnohé ankety, které mají najít to nejlepší auto. Tou asi nejznámější a nejprestižnější je v Evropě „Auto roku“ (anglicky: Car of the Year).

Koncerny

Automobilky v Česku nejznámějšího koncernu Volkswagen

Již od počátku automobilové produkce některé automobilky mezi sebou spolupracují nebo se dokonce spojují tak, aby dokázali lépe čelit konkurenci. A to jak společným vývojem lepších výrobků, tak rozložením vývojových (popř. i výrobních) nákladů a z toho plynoucího zvýšení zisku. Jako příklad z historie uveďme jednu z nejznámějších fúzí, kdy v roce 1932 vzniklo spojením firem Audi, DKW, Horch a Wanderer základ dnešního Audi. Fúze a spolupráce jsou v automobilové branži na denním pořádku. Spolupráce nabývá nejrůznějších rozměrů. Spolupracuje se:

• pouze na některých částech vozidel (příklad: motory 1.7 CDTi (59 a 74 kW) Opelu Astra pochází od Isuzu),^[52]
• na jednotlivých vozech (příklad: Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne) ^[53]
• nebo na celkové paletě nabízených vozidel (příklad: Škoda a Volkswagen - Škodovka sdílí motory, podvozkové platformy a další díly s VW u všech vozidel).

Naprosto běžná je i situace, kdy automobilka drží významný menšinový podíl v jiné automobilce. Mezi důležité vztahy patří:

• Volkswagen Group má 49,9% podíl ve společnosti Porsche AG. Volkswagen je ale již v procesu získávání Porsche, které bude dokončeno v roce 2011.^[54]
• Ford Motor Company drží 13,4 % ve automobilce Mazda a 8,3 % ve firmě Aston Martin.
• Fiat vlastní 20 % Chrysleru.
• Dongfeng Motor Corporation je zapojen do společných podniků s několika firmami v Číně: Honda, Hyundai, Nissan, PSA Peugeot Citroen.
• Renault vlastní 25 % podíl v ruském AvtoVAZu.

Největší koncerny

Následující tabulka obsahuje přehled největších koncernů vyrábějící motorová vozidla a jejich značky. Koncerny jsou seřazeny podle počtu vyrobených kusů v roce 2009, značky v rámci koncernů pak podle abecedy. Složení koncernů je podle stavu ke konci roku 2009.^[55] Růst zaznamenaly pouze čínské automobilky, které nebyly zasaženy světovou hospodářskou krizí. Výjimkou je pouze koncern Hyundai, který však růstu počtu prodaných vozů vděčí za sloučení s dříve samostatnou automobilkou Kia. Šablona:Multicol Šablona:Multicol-break

Značka	Sídlo	Trhy
1. Toyota Motor Corporation - 7.234.439 ks
Daihatsu		Globální, kromě Severní Ameriky a Austrálie
Hino		Asie, Jižní Amerika
Lexus		Globální
Scion		Severní Amerika
Toyota		Globální
2. General Motors Corporation - 6.459.053 ks
Buick		Severní Amerika, Čína
Cadillac		Globální
Chevrolet		Globální
Daewoo		Asie, Evropa, Jižní Amerika
GMC		Severní Amerika, Blízký východ
Holden		Austrálie a Oceánie, Blízký východ
Opel		Evropa, Asie
Vauxhall		Spojené království
3. Volkswagen Group - 6.067.208 ks
Audi		Globální
Bentley		Globální
Bugatti		Globální
Lamborghini		Globální
Scania		Globální
SEAT		Evropa, Jižní Amerika
Škoda		Evropa, Asie, Austrálie
Volkswagen		Globální
Volkswagen CV		Globální
4. Ford Motor Company - 4.685.394 ks
Ford		Globální
Lincoln		Severní Amerika, Blízký východ
Mercury		Severní Amerika, Blízký východ
Troller		Jižní Amerika, Afrika
Volvo		Globální
5. Hyundai - 4.645.776 ks
Hyundai		Globální
Kia		Globální
6. PSA Peugeot Citroën - 3.042.311 ks
Citroën		Globální
Peugeot		Globální
7. Honda - 3.012.637 ks
Acura		Severní Amerika, Asie
Honda		Globální
8. Nissan - 2.744.562 ks
Infiniti		Severní Amerika, Asie, Evropa
Nissan		Globální
9. Skupina FIAT - 2.460.222 ks
Abarth		Globální
Alfa Romeo		Globální
Ferrari		Globální
Fiat		Globální
Fiat Professional		Globální
Irisbus		Globální
Iveco		Globální
Lancia		Globální
Maserati		Globální
10. Suzuki - 2.387.537 ks
Maruti Suzuki		Indie, Jižní Amerika
Suzuki		Globální

Šablona:Multicol-break

Značka	Sídlo	Trhy
11. Renault - 2.296.009 ks
Dacia		Evropa, Jižní Amerika, Afrika
Renault		Globální
Renault Samsung		Asie, Jižní Amerika
12. Daimler AG - 1.447.953 ks
Freightliner		Severní Amerika
Master		Pákistán
Maybach		Globální
Mercedes-Benz		Globální
Mitsubishi Fuso		Globální
Orion International		Severní Amerika
Setra		Evropa
Smart		Evropa, Severní Amerika, Asie
Thomas Built Buses		Severní Amerika
Western Star		Severní Amerika
13. Chana Automobile Company, Ltd - 1.425.777 ks
Chana		Čína, Afrika
Hafei		Čína
14. BMW - 1.258.417 ks
BMW		Globální
Mini		Globální
Rolls-Royce		Globální
15. Mazda - 984.520 ks
Mazda		Globální
16. Chrysler - 959.070 ks
Chrysler		Globální
Dodge		Globální
GEM		Severní Amerika
Jeep		Globální
Ram		Severní Amerika
17. Mitsubishi - 802.463 ks
Mitsubishi		Globální
18. Beijing Automotive - 684.534 ks
BAW		Čína
Foton		Čína
19. Tata - 672.045 ks
Hispano		Evropa
Jaguar		Globální
Land Rover		Globální
Tata		Indie, Afrika
Tata Daewoo		Asie
20. Dongfeng Motor Corporation - 663.262 ks
Dongfeng		Čína
21. FAW - 650.275 ks
Besturn		Čína
Freewind		Čína
Haima		Čína
Hongqi		Čína
Jiaxing		Čína
Vita		Čína
Xiali		Čína
22. Chery Automobile Company, Ltd - 508.567 ks
Chery		Čína
23. Fuji Heavy Industries - 491.352
Subaru		Globální
24. BYD Auto - 427.732 ks
BYD		Čína, Rusko

</div> |}</div>

Automobilový průmysl v Česku

Praga Grand

Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v České republice. Produkuje více než 20 % objemu výroby, přímo zaměstnává více než 120 tisíc lidí a při plném využití své kapacity vyprodukuje více než 1,2 milionu osobních automobilů za rok.^[56] Celkem průmysl tvoří 35% českého hospodářství.^[57] Velmi významně se také podílí na českém exportu. V lednu 2010 tvořily stroje a dopravní prostředky podíl na vývozu 54,3 %.^[58]

Vývoj průmyslové produkce v Česku ^[59][60]

2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
+ 6,4 %	+ 3,8 %	+ 7,2 %	+ 15,1 %	+ 9,8 %	+ 9,3 %	− 23,3 %	+ 5,3 %
vždy oproti lednu předchozího roku

Historie

Jeden z nejslavnějších vozů historie Československa - Tatra T600 Tatraplan

Mezi nejstarší výrobce automobilů na světě patří Tatra, založená roku 1850. Tehdy nesla název "Nesseldorfer Wagenbaufabrik" a roku 1897 vyrobila 1. osobní vůz ve střední Evropě, o rok později pak vyrobila svůj 1. nákladní automobil poháněný 2 motory Benz.^[61] Mezi další historicky důležité výrobce v ČR patří Laurin & Klement (dnes Škoda), RAF (později LIAZ), Praga a Sodomka (později Karosa, dnes Iveco Czech Republic). Několik důležitých mezníků:

• 1897 - Tatra vyrobila první automobil na území Česka ^[61]
• 1904 - založen Český klub automobilistů ^[62]
• 1926 - v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel ^[62]
• 1930 - v ČSR je 3 000 benzinových čerpadel ^[62]
• 1933 - zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes ^[62]
• 1971 - otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic ^[62]

Současnost

Škoda Octavia II v Ženevě.

Nová Tatra 815-7 CAS-30 s nástavbou českého nástavbáře THT Polička pro hasiče.^[63]

Dnes mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů v České republice patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, vlastněná koncernem Volkswagen, kolínská společnost Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech a nošovický Hyundai. Nákladní automobily vyrábí v kopřivnické Tatře a pražské společnosti AVIA. Společnosti Iveco Czech Republic (dříve Karosa), SOR Libchavy a Tedom se orientují na výrobu autobusů. České traktory jsou již více než půl století spjaty se jménem Zetor. Přívěsy za nákladní automobily vyrábí tradiční česká společnost PANAV - Senice na Hané a Schwarzmuller. V České republice je také několik malosériových výrobců. Dále je v Česku mnoho významných dodavatelů pro automobilový průmysl. Mezi ty nejvýznamnější dodavatele patří:^[64]

• AGC Automotive Czech
• Automotive Lighting: Jihlava, Střítež
• Barum Continental: Otrokovice, Jičín, Brandýs, Frenštát pod Radhoštem, Trutnov, Adršpach
• Behr: Mnichovo Hradiště, Ostrava
• Bosch: České Budějovice, Jihlava
• Brano: Rakovník, Hradec nad Moravicí, Jablonec nad Nisou
• Cadence Innovation: Liberec
• Denso: Liberec
• Dura: Blatná, Strakonice, Kopřivnice
• Faurecia: Bakov nad Jizerou, Mladá Boleslav, Písek, Karviná
• Johnson Controls: Česká Lípa, Stráž pod Ralskem, Roudnice nad Labem, Mladá Boleslav (provozovny v Mladé Boleslavi, Benátkách nad Jizerou a Rychnovu nad Kněžnou)
• Lucas Varity: Jablonec nad Nisou, Frýdlant, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, Dačice
• Visteon-Autopal: Nový Jičín, Hluk, Rychvald
• Valeo: Rakovník, Žebrák, Humpolec

Základní údaje o největších českých firmách, které vyrábí motorová a přípojná silniční vozidla jsou uvedeny v následující tabulce:

Statistiky autoprůmyslu v Česku

Za 1. pololetí 2010 bylo v Česku vyrobeno 559 093 ks vozidel (+18,04 %).^[79] Osobních vozidel 556.706 ks, nákladních 579 ks, autobusů 1.228 ks, přípojných 351 ks a 229 ks motorek. V Česku je dlouhodobě nejprodávanější značkou domácí Škoda Auto. Její podíl na trhu nových vozidel ovšem od revoluce stále klesá.^[80] První 2 příčky ve statistice nejprodávanějších modelů dlouhodobě drží rovněž domácí Škoda s modely Fabia a Octavia. Od konce roku 2006 se na předních místech trvale umisťuje Roomster. Dále se pak dlouhodobě v první desítce nejprodávanějších drží malá levná auta (např. Peugeot 206/207, Ford Fusion, Renault Clio/Thalia, levné modely automobilek Dacia, Kia, Hyundai a další). A právě i modely Škodovky se prodávají zejména v nejlevnějším provedení s nejslabšími motory. Například Škody Fabie prodané v Česku mají v 65% případů nejslabší agregát 1.2 HTP. Na zahraničních trzích je tento agregát pouze v 30,5% Fábií.^[81] Nejprodávanější značky v Česku v kategorii osobních aut (M1) za poslední 4 roky: Šablona:Multicol Šablona:Multicol-break

Šablona:Multicol-break

Šablona:Multicol-break

Šablona:Multicol-break

</div> |}</div>

Statistiky autoprůmyslu Slovensku

Na Slovensku je prodej značek podobný ČR. Pozice české Škodovky je v SR však významně oslabena. Obecně celého koncernu Volkswagen, resp. německých výrobců. Je to způsobeno jinými vazbami slovenské ekonomiky i samotným vnímáním lidí. Značný vliv zde hraje to, že Německo není sousedním státem Slovenska, což má na německé automobilky negativní vliv. Na rozdíl od Česka se tak ojeté vozy nedovážejí přes hranice (spokojený zákazník pak při výběru nového vozu mnohdy zůstane u stejné značky), není zde populační vazba na Německo (Češi (zejm. z příhraničních oblastí) se mnohdy znají s Němci, kteří často jezdí ve vozech domácí výroby a propagují tak své vozy). Nejprodávanější značky na Slovensku v kategorii osobních aut (M1) za poslední 3 roky: Šablona:Multicol Šablona:Multicol-break

Šablona:Multicol-break

Šablona:Multicol-break

</div> |}</div>

Evropské statistiky

Po zasažení Evropy celosvětovou hospodářskou krizí se trend otočil a prodej nových vozidel začal klesat.

Počet prodaných vozů v Evropě ^[88]

Typ vozidla	2009	2008	Změna
Osobní	14.123.312	14.331.790	-1.5%
Lehká užitková	1.366.859	1.942.206	-29.6%
Nákladní	232.220	416.667	-44.3%
Autobusy	35.594	39.922	-10.8%
Celkem	15.757.985	16.730.585	-5.8%

V Česku bylo v roce 2007 v provozu 4.280 tisíc vozidel. Následující tabulka ukazuje 5 států s největším počtem registrovaných vozů.

Největší trhy v Evropě ^[88]

Stát	Počet vozidel v provozu
Německo	41.184
Itálie	35.680
Francie	30.700
Velká Británie	30.178
Španělsko	21.760
V tisících ks (2007) [88]

Celosvětové statistiky

Produkce automobilů podle zemí za rok 2009

Následující tabulka ukazuje státy světa, ve kterých se vyrábějí motorová vozidla. Státy jsou řazeny podle množství vyrobených vozidel v roce 2009.^[3] Vyjma dlouhodobě rostoucí Číny zaznamenali všichni významní producenti velké propady výroby.

Pořadí	Stát	Množství vyrobených automobilů v roce 2009	Procentuelní změna oproti roku 2008
1	Čínská lidová republika	13 790 994	48,3%
2	Japonsko	7 934 516	-31,5%
3	USA	5 711 823	-34,3%
4	Německo	5 209 857	-13,8%
5	Jižní Korea	3 512 926	-8,2%
6	Brazílie	3 182 617	-1,0%
7	Indie	2 632 694	12,9%
8	Španělsko	2 170 078	-14,6%
9	Francie	2 049 762	-20,2%
10	Mexiko	1 557 290	-28,2%
11	Kanada	1 489 651	-28,5%
12	Spojené království	1 090 139	-33,9%
13	Thajsko	999 378	-28,3%
14	Česká republika	974 569	3,0%
15	Polsko	879 186	-7,1%
16	Turecko	869 605	-24,2%
17	Itálie	843 239	-17,6%
18	Írán	752 310	-28,4%
19	Rusko	722 431	-59,6%
20	Belgie	522 810	-27,8%
21	Argentina	512 924	-14,1%
22	Malajsie	485 191	-8,6%
23	Indonésie	464 816	-22,6%
24	Slovensko	461 340	-19,9%
25	Jihoafrická republika	562 965	5,3%
26	Rumunsko	296 498	20,9%
27	Austrálie	227 283	-31,0%
28	Tchaj-wan	226 356	23,7%
29	Slovinsko	212 749	7,5%
30	Maďarsko	182 540	-47,3%
31	Švédsko	156 338	-49,3%
32	Portugalsko	126 015	-28,1%
33	Uzbekistán	117 900	-43,3%
34	Nizozemsko	76 601	-42,2%
35	Rakousko	71 714	-52,6%
36	Ukrajina	69 295	-83,6%
37	Egypt	66 000	-42,5%
38	Finsko	10 971	-38,7%
39	Srbsko	10 075	-13,4%
-	další státy	396 907	-19,9%
-	celosvětově	60 986 985	-13,5%

Celosvětová produkce automobilů dle roků

Státy s více než 10 miliony automobily

Nová auta v přístavu Rotterdam.

Několikapatrové garáže v Marina City v Chicagu

Celosvětová produkce automobilů dosáhla svého vrcholu v roce 2007, kdy prodej dosáhl 73,3 mil. ks vozidel. Celý automobilový trh následně zasáhla světová hospodářská krize a prodej nových vozidel začal rychle klesat. V roce 2009 už meziroční propad činil 13,5%.

Rok	Produkce	Změna	Zdroj
1997	52.987.000		[89]
1998	57.987.000	9,44%	[90]
1999	56.258.892	-2,98%	[91]
2000	58.374.162	3,76%	[92]
2001	56.304.925	-3,54%	[93]
2002	58.994.318	4,78%	[94]
2003	60.663.225	2,83%	[95]
2004	64.496.220	6,32%	[96]
2005	66.482.439	3,08%	[97]
2006	69.222.975	4,12%	[98]
2007	73.266.061	5,84%	[99]
2008	70.520.493	-3,75%	[100]
2009	60.986.985	-13,52%	[101]
(Celkem za osobní i nákladní automobily)

Tržby největších automobilek v roce 2008

Tabulka ukazuje koncerny s největšími tržbami. V tabulce lze nalézt oproti největším koncernům (viz výše) významné rozdíly. Např. Daimleru zde patří 5. příčka, podle prodaných kusů je však až 12. Je to způsobeno produkcí dražších a luxusnějších vozů (Mercedes-Benz, Maybach).

Pozice	Výrobce	Země	Příjmy v mld. $
1.	Toyota	Japonsko	204,8
2.	Volkswagen	Německo	167,9
3.	General Motors	USA	149,0
4.	Ford	USA	146,3
5.	Daimler	Německo	141,2
6.	Honda	Japonsko	94,2
7.	Nissan	Japonsko	88,7
8.	Peugeot	Francie	56,3
9.	Fiat	Itálie	53,1
10.	BMW	Německo	46,7

Počet automobilů na 1000 obyvatel

Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel podle států

Následující tabulka ukazuje počet vozidel na 1000 obyvatel ve vybraných státech. Zde je zejména výrazný obrovský potenciál nejlidnatějšího státu světa - Číny.

Stát	Počet aut na 1000 obyvatel [88]
USA	776
Itálie	597
Německo	566
Japonsko	540
Francie	504
Česko	399
Polsko	351
Rusko	245
Čína	26

Nejúspěšnější modely

Následující tabulka přináší přehled nejprodávanějších modelů historie automobilů.^[102]

Související články

• Automobil
• Automobilka
• Průmysl
• Průmysl v České republice
• Automobilový sport
• Silniční doprava
• Seznam značek osobních automobilů
• Seznam značek nákladních automobilů

Literatura

• PAVLÍNEK, Petr: A successful transformation?: restructuring of the Czech automobile industry. Heidelberg : Physica-Verlag, 2008, 296 s., ISBN 978-3-7908-2039-3

Reference

1. ↑ SKÁLOVÁ, Veronika. Světovou jedničkou v prodeji aut je poprvé Toyota. aktualne.cz [online]. 2009-01-21 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
2. ↑ HANDL, Erich. Bosch se chce vrátit do zisku. Profit.cz [online]. 2010-04-26 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
3. ↑ ^{3,0 3,1} (anglicky)OICA 2009 - Production statistics
4. ↑ Cars produced in the world [online]. Worldometers.info, [cit. 2010-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
5. ↑ HAVEL, Prokop. GM končí s výrobou Hummeru - prodej značky v Číně nevyšel. E15.cz [online]. 2010-02-25 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
6. ↑ (anglicky)HO, Patricia. China Commerce Ministry denies reports it rejected Hummer deal [online]. MarketWatch, 24 February 2010, [cit. 2010-06-28]. Dostupné online.  
7. ↑ ^{7,0 7,1} (anglicky) OICA - Přehled zaměstnanosti v automobilovém průmyslu dle států
8. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Auto s výbušným motorem, s. 216.  
9. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola První auta na benzin od Maybacha-Daimlera a Benze, s. 322-323.  
10. ↑ Ralph Stein. The Automobile Book. [s.l.] : Paul Hamlyn Ltd, 1967. (english) 
11. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Spalovací motor bez svíček, s. 334.  
12. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola První Dieselův motor, s. 344.  
13. ↑ GEORGANO, G.N.. Cars: Early and Vintage, 1886-1930. London : Grange-Universal, 1985.  
14. ↑ (anglicky) BBC Isle of Man - History - The small car with the big reputation [online]. Douglas, Isle of Man : BBC Isle of Man, 20 March 2008. Dostupné online.  
15. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Kotoučové brzdy u aut, s. 483.  
16. ↑ "Muscle Car Definition" Muscle Car Club Muscle, undated, retrieved on 2008–06–16.
17. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Umělé hmoty při výrobě automobilů, s. 512.  
18. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Auto s předkompresí, s. 547.  
19. ↑ DVOŘÁK, František. Škoda Fabia má za crashtest jen čtyři hvězdičky. iDnes.cz [online]. 2007-07-25 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
20. ↑ Redakce Automagazínu. Hvězda v kotoulech: Problémy Mercedesu. AUTO magazín, Prosinec 1997, čís. 12, s. 14-17.  
21. ↑ Auto.cz. Mercedes-Benz A 160 - Áčko - tentokrát s ESP!. Auto.cz [online]. 1998-06-11 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
22. ↑ ŠPRINCL, David. Nové rány. Foto Euro NCAP. Svět Motorů, 2009, roč. 63, čís. 9, s. 6-10. ISSN 0039-7016.  
23. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Katalyzátory výfukových plynů, s. 578.  
24. ↑ Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky.) Kapitola Více informací pro řidiče, s. 578.  
25. ↑ Svět Motorů. Souboj generací. Svět Motorů, 2007, roč. 61, čís. 32, s. 4–15. ISSN 0039-7016.  
26. ↑ (anglicky) Citroen Cruise Crosser (2007)
27. ↑ VAVERKA, Lukáš. Smart fortwo: Standardně s micro hybrid drive a další novinky pro rok 2009. Auto.cz [online]. 2008-07-14 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
28. ↑ Stop/Start systémem šetří palivo
29. ↑ SLOVÁČEK, Petr; ŘEZÁČ, Zdeněk. Pozor, napadeno kutilem!. Svět Motorů, 2010, roč. 64, čís. 19, s. 8–10. [www.i-svetmotoru.cz Dostupné online]. ISSN 0039-7016.  
30. ↑ MARKOVIČ, Jan. Čtyři hybridní auta a každé z nich pracuje na trochu jiném principu. iHNed.cz [online]. 2010-09-16, rev. 2010-09-16 [cit. 2010-09-25]. Dostupné online.  
31. ↑ Jsou hybridy ekologické?. OSEL.cz [online].  [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
32. ↑ POHANKA, Tomáš. BMW představuje další auto na elektřinu. Týden.cz [online].  [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
33. ↑ BMW Active E - Video
34. ↑ Moto-press. Elektromobilem vstříc ekologii. Auto Katalog - modelový rok 1993, 1992, s. 254-255.  
35. ↑ AVIA - elektromobily
36. ↑ ŠITNER, Roman. Avii táhnou elektromobily, tvoří už přes polovinu jejích prodejů. Hospodářské Noviny, 11 2010, čís. 2, s. 18.  
37. ↑ iHned.cz. Automobilky letos propustí tisíce lidí, Škoda Auto nebude výjimkou. iHned.cz [online]. 2010-02-12 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
38. ↑ (anglicky) GM, Ford, Chrysler Want Emergency Aid
39. ↑ autoweb.cz. Vláda USA pomůže automobilkám. Autoweb.cz [online]. 2008-12-08 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
40. ↑ Red Eko; Reuters. Americké automobilky dostanou úvěr 15 miliard dolarů. Aktualne.cz [online]. 2008-12-11 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
41. ↑ NĚMCOVÁ, Veronika. Automobilka GM vyhlásila bankrot, USA postihl největší průmyslový krach. iDnes.cz [online]. 2009-06-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
42. ↑ ČTK. Fiat může koupit Chrysler. Spojením tak bude konkurovat Volkswagenu. iHNed.cz [online]. 2009-07-24 [cit. 2010-08-14]. Dostupné online.  
43. ↑ HRDLIČKOVÁ, Lucie. Motorové srdce Detroitu po Obamově resuscitaci znovu bije. Automobilky vydělávají. iHNed.cz [online]. 2010-08-10, rev. 2010-08-10 [cit. 2010-08-10]. Dostupné online.  
44. ↑ FinWeb.cz. Největší automobilka světa Toyota oznámila obří ztrátu. A bude hůř, přiznává. iHned.cz [online]. 2009-05-08 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
45. ↑ ČTK. Fabie jdou na dračku, šrotovné v Německu svědčí prodejům aut. iDnes.cz [online]. 2009-02-12 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
46. ↑ VILČEK, Ivan. Šrotovné zavádí také Slovensko. Novinky.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
47. ↑ ČTK. Šrotovné v Európe zvýšilo záujem o malé autá a znížilo podiel dieselov. automix.sk [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  ( ) 
48. ↑ Přehled ekologických zón v Německu
49. ↑ Koncept Volkswagen UP!
50. ↑ VOKÁČ, Luděk. Chystá se kapesní BMW, bude to elektromobil z unikátního plastu. iDnes.cz [online]. 2010-07-14 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
51. ↑ Svět Motorů. Když si auto dělá, co chce. Foto Profimedia.cz a archiv SM. Svět Motorů, 2010, roč. 64, čís. 37, s. 6-9. ISSN 0039-7016.  
52. ↑ (anglicky) Engine 4EE2 Isuzu
53. ↑ FOKT, Michal. Dvojče Porsche Cayenne odtajněno [online]. Auto.cz, 2.5.2002, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
54. ↑ ŠPAČKOVÁ, Iva. Volkswagen schválil podrobnosti fúze s Porsche. iDnes.cz [online]. 2009-11-20 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
55. ↑ World Motor Vehicle Production [online]. oica.net, 23.7.2010, rev. 23.7.2010, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
56. ↑ CzechInvest - Automobilový průmysl [online]. http://www.czechinvest.org/, [2010?], [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
57. ↑ Czech Republic [online]. CIA World Factbook, rev. 2010-03-04, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
58. ↑ Zahraniční obchod se zbožím [online]. Praha : Český statistický úřad, rev. 2010-03-08, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
59. ↑ Průmysl - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2010-03-10, [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.  
60. ↑ Průmysl, stavebnictví - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2009-03-20, [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.  
61. ↑ ^{61,0 61,1} Tatra a. s. - Historické milníky [online]. Tatra a. s., [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
62. ↑ ^{62,0 62,1 62,2 62,3 62,4} Trochu z historie [online]. Sdružení automobilového Průmyslu, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
63. ↑ TATRA CAS – 30 – S3R CISTERNOVÁ STŘÍKAČKA [online]. TATRA a. s., [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
64. ↑ Český autoprůmysl propustí kvůli krizi až 10 tisíc lidí. iDNES.cz [online].  [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
65. ↑ ŠKODA Auto. Výroční zpráva ŠKODA Auto [online]. Mladá Boleslav : Škoda Auto, 2008-12-31, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
66. ↑ AKRMAN, Libor; KALÁB, Vladimír. Zisk Škody Auto propadl o 68 procent, díky Německu a Číně nebyl ještě horší. iHNed.cz [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-08-06]. Dostupné online.  
67. ↑ TATRA a. s.. Výroční zpráva TATRA a. s. 2009 [online]. Kopřivnice : TATRA a. s., 2010-06-11, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
68. ↑ TATRA a. s.. Výroční zpráva TATRA a. s. 2008 [online]. Kopřivnice : TATRA a. s., 2009-05-13, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
69. ↑ Výroční zpráva Iveco Czech Republic za rok 2009 [online]. Iveco Czech Republic, 2010-04-14, [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
70. ↑ Zetor Tractors a. s.. Výroční zpráva Zetor 2009 [online]. Zetor Tractors a. s., 2010-07-20, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.  
71. ↑ ČTK a lidovky.cz. Zetor se vzchopil. Dvouleté ztráty vystřídal v pololetí zisk. lidovky.cz [online]. 2010-07-21 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
72. ↑ Konsolidovaná výroční zpráva 2008 [online]. AVIA, duben 2009, [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
73. ↑ Autofox.cz. Výrobci přívěsů a návěsů Panav loni kvůli krizi klesly výnosy o 3,5 %. Autofox.cz [online]. 2009-05-15 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
74. ↑ SOR Libchavy a. s.. Výroční zpráva SOR Libchavy 2009 [online]. SOR Libchavy, 2010-08-17, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.  
75. ↑ SOR Libchavy a. s.. Výroční zpráva SOR Libchavy 2008 [online]. SOR Libchavy, 2009-05-28, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
76. ↑ TEDOM. TEDOM - holding [online]. TEDOM, [cit. 2010-09-24]. Dostupné online.  
77. ↑ TEDOM. Výroční zpráva TEDOM 2008 [online]. TEDOM, 2009-06-19, [cit. 2010-08-10]. Dostupné online.  
78. ↑ Údaje za rok 2009 - Údaje za jednotlivé výrobce [online]. [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
79. ↑ Komentář k údajům za 1. pol. 2010 [online]. Sdružení automobilového průmyslu, 2010, rev. 2010, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
80. ↑ Sdružení automobilového průmyslu - Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu
81. ↑ POLÁČEK, Roman; ŠPRINCL, David. Slabší, nebo silnější motor na příkladě Škody Fabia Combi 1.2 HTP vs. Combi 1.4 16V. Foto Josef Žáček. Svět Motorů, 2009, roč. 63, čís. 4, s. 6-10. ISSN 0039-7016.  
82. ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2010 - SDA [online]. [cit. 2011-01-07]. Dostupné online.  
83. ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2009 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
84. ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2008 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
85. ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2007 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
86. ↑ PREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2011-01-11]. Dostupné online.  
87. ↑ ^{87,0 87,1} PREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
88. ↑ ^{88,0 88,1 88,2 88,3} EU Economic Report [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
89. ↑ (anglicky) Statistiky 1997/1998
90. ↑ (anglicky) Statistiky 1997/1998
91. ↑ (anglicky) Statistiky 1999
92. ↑ (anglicky) Statistiky 2000
93. ↑ (anglicky) Statistiky 2001
94. ↑ (anglicky) Statistiky 2002
95. ↑ (anglicky) Statistiky 2003
96. ↑ (anglicky) Statistiky 2004
97. ↑ (anglicky) Statistiky 2005
98. ↑ (anglicky) Statistiky 2006
99. ↑ (anglicky) Statistiky 2007
100. ↑ (anglicky) Statistiky 2008
101. ↑ (anglicky) Statistiky 2009
102. ↑ iHNed.cz. Deset nejprodávanějších aut všech dob. Corolla, Golf, Escort.... iHNed.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Sdružení automobilového průmyslu
• Mezinárodní organizace výrobců motorových vozidel (anglicky)
• Evropská asociace výrobců automobilů (anglicky)
• Alliance of Automobile Manufacturers (anglicky)