Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Rychnov nad Kněžnou
Z Multimediaexpo.cz
Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má 11 823 obyvatel a rozlohu 3495 ha.
Obsah |
Části města
- Rychnov nad Kněžnou
Historické jádro města je městskou památkovou zónou
Historie
Středověk
Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).[1] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.
Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na Pardubicích a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho.
- ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.
Pamětihodnosti
- Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Kostel svatého Havla
- Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.
- Hřbitovní kaple Proměnění Páně
- Židovský hřbitov
- Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
- Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
- Synagoga
- Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
- Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
- Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
- Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
- Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
- Radnice na Starém náměstí
- Rodný dům F. M. Pelcla
- Pomník F. M. Pelcla
- Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
- Pivovar - Podorlická sodovkárna
- Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
- Smírčí kříže (v blízkém okolí)
Osobnosti
- František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog
- Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
- Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
- Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
- Karel Sýs, (1946) český básník, spisovatel a novinář
Muzea a galerie
- Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
- Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
- Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458
Partnerská města
Demografie
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
Počet obyvatel | 11 831 | 11 790 | 11 695 | 11 640 | 11 672 |
Fotogalerie
Související články
Literatura
- 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
- Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
- Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
- Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
- Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
- Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
- Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.
časopis
- Orlické hory a Podorlicko
Dlouhá Ves |
Jámy |
Lipovka |
Litohrady |
Lokot |
Panská Habrová |
Roveň |
Rychnov nad Kněžnou
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |