Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Pěvci
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 3. 9. 2013, 11:12
Pěvci jsou největším řádem třídy ptáků. Tato skupina čítá 5200–5500 druhů, a tak více než polovina druhů ptáků jsou právě pěvci. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. I díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků. Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích.
Obsah |
Zpěv
Většina druhů tohoto řádu jsou zpěvní ptáci a v krku mají složité svalstvo kontrolující hlasivky. Zpěvný orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá syrinx. Díky němu mají výbornou kontrolu nad hlasem (přestože některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv, jako například vrány). Zpěvem označují teritorium, ve kterém žijí, také jím vábí samec samičku k páření. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé rody a druhy pěvců.
Charakteristika
Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků. Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata (starají se o ně).
Evoluční vývoj
Fylogeneze pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byly až do konce 20. století spíše záhadné. Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností, o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem konvergentní evoluce a ne blízké genetické příbuznosti. Například střízlíci ze severní polokoule, z Austrálie a z Nového Zélandu jsou si velmi podobní, a to jak vzhledem, tak chováním, a přesto podle vědců patří do tří různých fylogenetických větví pěvců. Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stále více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní se má za to, že původní pěvci se vyvinuli na Gondwaně přibližně v době kdy se tento jižní superkontinent odlamoval. Nejprve se vyvinuli křikavci až o něco později se vyvinuli zpěvní ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, parařád Passerida, tedy pěvci podobní vrabcům, se objevili jako sesterská skupina parařádu Corvida (pěvci podobní krkavcovitým) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever.
Systém pěvců
Řád se dělí na dva podřády, a to na křikavé a na zpěvné. Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území České republiky. Podřád: Křikaví (Tyranni)
- hrčiříkovití (Furnariidae)
- klouzálkovití (Dendrocolaptidae)
- kotingovití (Cotingidae)
- lobošovití (Eurylaimidae)
- mravenčíkovcovití (Formicariidae)
- mravenčíkovití (Thamnophilidae)
- pipulkovití (Pipridae)
- pitovcovití (Philepittidae)
- pitovití (Pittidae)
- pokřovníkovití (Acanthisittidae)
- štidlákovití (Rhinocryptidae)
- tyranovití (Tyrannidae)
- mucholovkovití (Conopophagidae)
Podřád: Zpěvní (Passeri)
- astrildovití (Estrildidae)
- brhlíkovití (Sittidae)
- brkoslavovití (Bombycillidae)
- cistovníkovití (Cisticolidae)
- bylinorubcovití (Phytotomidae)
- bulbulovití (Pycnonotidae)
- drongovití (Dicruridae)
- drozdovití (Turdidae)
- hedvábníkovití (Hypocolidae)
- irenovití (Irenidae)
- kardinálovití (Cardinalidae)
- konipasovití (Motacillidae)
- kosíkovití (Orthonychidae)
- králíčkovití (Regulidae)
- krkavcovití (Corvidae)
- kruhoočkovití (Zosteropidae)
- květozobcovití (Paramythiidae)
- laločníkovití (Callaeatidae)
- lejsčíkovití (Petroicidae)
- lejskovití (Muscicapidae)
- lemčíkovití (Ptilonorhynchidae)
- lesňáčkovití (Parulidae)
- lezčíkovití (Climacteridae)
- lyrochvostovití (Menuridae)
- medosavkovití (Meliphagidae)
- mlynaříkovití (Aegithalidae)
- modropláštníkovití (Maluridae)
- moudivláčkovití (Remizidae)
- ostrozobkovití (Oxyruncidae)
- pardalotovití (Pardalotidae)
- pěnicovití (Sylviidae)
- pěnkavovití (Fringillidae)
- pěvuškovití (Prunellidae)
- rajkovití (Paradisaeidae)
- skorcovití (Cinclidae)
- skřivanovití (Alaudidae)
- snovačovití (Ploceidae)
- strdimilovití (Nectariniidae)
- strnadovití (Emberizidae)
- střízlíkovití (Troglodytidae)
- sýkorčíkovití (Melanocharitidae)
- sýkorovití (Paridae)
- šoupálkovití (Certhiidae)
- špačkovití (Sturnidae)
- tangarovití (Thraupidae)
- timáliovcovití (Pomatostomidae)
- timáliovití (Timaliidae)
- ťuhýkovití (Laniidae)
- vangovití (Vangidae)
- vlaštovkovití (Hirundinidae)
- vlhovcovití (Icteridae)
- vrabcovití (Passeridae)
- vranulovití (Picathartidae)
- zedníčkovití (Tichodromadidae)
- zelenáčkovití (Vireonidae)
- žluvovití (Oriolidae)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |