Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kielce
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
| web = www.um.kielce.pl | | web = www.um.kielce.pl | ||
| mapa = Image:Kielce Mapa.PNG | | mapa = Image:Kielce Mapa.PNG | ||
| - | }} | + | }}'''Kielce''' [kjelce] je město ve středním [[Polsko|Polsku]] s 205 902 obyvateli (2008)<ref name="stat">Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178. [http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_powierzchnia_ludnosc_teryt_2008.pdf]</ref>. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížského vojvodství]], předtím bylo hlavním městem [[Kielecké vojvodství|Kieleckého vojvodství]]<!--český název vojvodství není ověřen!--> (1919–1939, 1945–1998). Město se nachází ve střední oblasti [[Svatokřížské hory|Svatokřížských hor]], na březích říčky [[Silnica]]. V dřívějších dobách šlo o významné centrum těžby [[vápenec|vápence]] a kovovoých rud, v současnosti jsou Kielce významným kulturním a obchodním centrem. |
| - | '''Kielce''' [kjelce] je město ve středním [[Polsko|Polsku]] s 205 902 obyvateli (2008)<ref name="stat">Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178. [http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_powierzchnia_ludnosc_teryt_2008.pdf]</ref>. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížského vojvodství]], předtím bylo hlavním městem [[Kielecké vojvodství|Kieleckého vojvodství]]<!--český název vojvodství není ověřen!--> (1919–1939, 1945–1998). Město se nachází ve střední oblasti [[Svatokřížské hory|Svatokřížských hor]], na březích říčky [[Silnica]]. V dřívějších dobách šlo o významné centrum těžby [[vápenec|vápence]] a kovovoých rud, v současnosti jsou Kielce významným kulturním a obchodním centrem. | + | |
==Dějiny== | ==Dějiny== | ||
První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla [[kapitula]], v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem [[Tataři|Tatarů]]. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364. Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu, jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska připadly Kielce zprvu [[Habsburská monarchie|Rakousku]], od roku 1815 pak byly součástí [[Ruské impérium|carského Ruska]]. Díky [[Stanisław Staszic|Stanislavu Staszicovi]] zde roku 1816 vznikla první vyšší technická škola v Polsku a město se rozvíjelo. Přesto však přišlo roku 1848 o status sídla [[gubernie]] a železnice sem však dorazila od [[Dęblin]]a a [[Moskva|Moskvy]] teprve roku 1885. Po [[První světová válka|první světové válce]] a obnovení Polska byly opět sídlem jednoho z vojvodství. [[Druhá světová válka]] přinesla německou okupaci a masakr místní [[Židé|židovské]] komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva. Konec války však neznamenal konec utrpení: [[4. červenec|4. července]] [[1946]] proběhl [[kielecký pogrom]], kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady zmasakrováno 37 židů. | První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla [[kapitula]], v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem [[Tataři|Tatarů]]. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364. Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu, jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska připadly Kielce zprvu [[Habsburská monarchie|Rakousku]], od roku 1815 pak byly součástí [[Ruské impérium|carského Ruska]]. Díky [[Stanisław Staszic|Stanislavu Staszicovi]] zde roku 1816 vznikla první vyšší technická škola v Polsku a město se rozvíjelo. Přesto však přišlo roku 1848 o status sídla [[gubernie]] a železnice sem však dorazila od [[Dęblin]]a a [[Moskva|Moskvy]] teprve roku 1885. Po [[První světová válka|první světové válce]] a obnovení Polska byly opět sídlem jednoho z vojvodství. [[Druhá světová válka]] přinesla německou okupaci a masakr místní [[Židé|židovské]] komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva. Konec války však neznamenal konec utrpení: [[4. červenec|4. července]] [[1946]] proběhl [[kielecký pogrom]], kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady zmasakrováno 37 židů. | ||
| Řádka 65: | Řádka 64: | ||
== Panorama == | == Panorama == | ||
| - | + | {{Panorama1 | |
| + | |Fotovyska=290 | ||
| + | |Sirkaobrazku=8000 | ||
| + | |Nazevfoto=Panorama Kielc ssj 20060423.jpg | ||
| + | |Popisek1=Panorama města | ||
| + | |Popisek2=Panorama města Kielce (duben 2006)}} | ||
| + | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
| Řádka 73: | Řádka 78: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Kielce+Poland}}{{Commonscat|Kielce}}{{Polsko}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kielce| ]] |
[[Kategorie:Města v Polsku]] | [[Kategorie:Města v Polsku]] | ||
| + | [[Kategorie:Svatokřížské vojvodství]] | ||
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 14. 7. 2023, 11:31
Kielce [kjelce] je město ve středním Polsku s 205 902 obyvateli (2008)[1]. Od roku 1999 je hlavním městem Svatokřížského vojvodství, předtím bylo hlavním městem Kieleckého vojvodství (1919–1939, 1945–1998). Město se nachází ve střední oblasti Svatokřížských hor, na březích říčky Silnica. V dřívějších dobách šlo o významné centrum těžby vápence a kovovoých rud, v současnosti jsou Kielce významným kulturním a obchodním centrem.
Obsah |
Dějiny
První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla kapitula, v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem Tatarů. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364. Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu, jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska připadly Kielce zprvu Rakousku, od roku 1815 pak byly součástí carského Ruska. Díky Stanislavu Staszicovi zde roku 1816 vznikla první vyšší technická škola v Polsku a město se rozvíjelo. Přesto však přišlo roku 1848 o status sídla gubernie a železnice sem však dorazila od Dęblina a Moskvy teprve roku 1885. Po první světové válce a obnovení Polska byly opět sídlem jednoho z vojvodství. Druhá světová válka přinesla německou okupaci a masakr místní židovské komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva. Konec války však neznamenal konec utrpení: 4. července 1946 proběhl kielecký pogrom, kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady zmasakrováno 37 židů.
Pamětihodnosti
- Palác krakovských biskupů (1637–1641), dnes sídlo muzea
- Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie (12. století, přestavěna v letech 1632–1635 a později v 19. století)
- barokní kostel Svaté Trojice (1640–1644)
- romantický zámeček Tomasze Zielińského (1846–1858)
- staré městské tržiště (18. století)
- muzeum Stefana Żeromského
- Kielecká synagoga
- pět geologických přírodních rezervací v prostoru města
- Rezervace Kadzielnia (bývalý lom, kde se natáčely některé východoněmecké westerny)
- Svatokřížské hory
Vzdělávání
- Politechnika Świętokrzyska (Svatokřížská polytechnika) [2]
- Akademia Świętokrzyska (Svatokřížská akademie) [3]
- Swietokrzyska Szkola Wyzsza
- Wszechnica Swietokrzyska
- Wyzsza Szkola Administracji Publicznej
- Wyzsza Szkola Ekonomii i Prawa im. prof. Edwarda Lipinskiego
- Wyzsza Szkola Handlowa im. Boleslawa Markowskiego
- Wyzsza Szkola Umiejetnosci
- Wyzsza Szkola Technik Komputerowych i Telekomunikacji
- Wyzsza Szkola Zarzadzania Gospodarka Regionalna i Turystyka
- Wyzsza Szkola Telekomunikacji i Informatyki
Doprava
Kielce leží na mezinárodní silnici Gdańsk – Varšava – Krakov – Slovensko. Železniční doprava prošla na přelomu tisíciletí útlumem a po výstavbě Centrální magistrály tudy přestaly jezdit expresy Krakov – Varšava. Přesto mají Kilece solidní spojení s těmito dvěma metropolemi a s Katovicemi, Čenstochovou a Lublinem. Nejbližší dopravní letiště je v Krakově. MHD zajišťují autobusy. Již od meziválečné doby Kielce zamýšlejí zřídit tramvajovou síť; okolo roku 2000 byly plány oživeny, začátek prací je však z důvodů nezjištěného financování neustále odkládán.
Známí lidé z Kielců
- Czesław Bieżanko, entomolog
- Gustaw Herling-Grudziński, spisovatel
- Wojtek Krakowiak, fotbalista
- Stanisław Staszic, učenec a politik
- Stefan Żeromski, spisovatel
Panorama
Reference
- ↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178. [1]
Externí odkazy
|
|
| Polsko – Polska – (PL) |
|---|
| Polská vojvodství a jejich hlavní města |
|
Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |