Dolnoslezské vojvodství

Z Multimediaexpo.cz

Dolnoslezské vojvodství (polsky: Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2007 zde žilo 2 878 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 3 městské okresy.

Obsah 1 Geografie 2 Města a obce 3 Hospodářství a doprava 4 Reference 5 Externí odkazy

Geografie

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1602 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Města a obce

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst, z toho 3 (Vratislav, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1. Vratislav (Wrocław) - 636 268 2. Wałbrzych - 127 566 3. Lehnice (Legnica) - 106 143 4. Jelení Hora (Jelenia Góra) - 87 643 5. Lubin - 76 595 6. Hlohov (Głogów) - 71 312 7. Svídnice (Świdnica) - 60 541 8. Bolesławiec - 41 117 9. Oleśnica - 36 968 10. Dzierżoniów - 34 878 11. Zgorzelec - 33 278 12. Bielawa - 32 652 13. Oława - 31 078 14. Kladsko (Kłodzko) - 28 540 15. Nowa Ruda - 25 240 16. Jawor - 24 477 17. Świebodzice - 23 233 18. Boguszów-Gorce - 22 815 19. Lubań - 22 392 20. Polkowice - 22 297 21. Kamienna Góra - 21 675 22. Bogatynia - 19 169 23. Strzegom - 16 932 24. Złotoryja - 16 578 25. Ząbkowice Śląskie - 16 326 26. Jelcz-Laskowice - 15 271 27. Chojnów - 14 510 28. Brzeg Dolny - 12 891 29. Góra - 12 671 30. Strzelin - 12 289 31. Wołów - 12 260 32. Trzebnica - 12 159 33. Milicz - 12 113 34. Kowary - 11 965 35. Syców - 10 763 36. Bystrzyca Kłodzka - 10 594 37. Kudowa-Zdrój - 10 274 38. Lwówek Śląski - 9 807 39. Pieszyce - 9 576 40. Ziębice - 9 326 41. Środa Śląska - 8 765 42. Oborniki Śląskie - 8 440 43. Chocianów - 8 232 44. Gryfów Śląski - 7 200 45. Szklarska Poręba - 7 156 46. Głuszyca - 7 083 47. Polanica-Zdrój - 6 966

48. Twardogóra - 6 869 49. Sobótka - 6 854 50. Żarów - 6 836 51. Piława Górna - 6 811 52. Żmigród - 6 630 53. Przemków - 6 590 54. Lubawka - 6 580 55. Piechowice - 6 518 56. 24px Lądek-Zdrój - 6 296 57. Stronie Śląskie - 6 253 58. Ścinawa - 5 970 59. Pieńsk - 5 925 60. Szczawno-Zdrój - 5 544 61. Bolków - 5 438 62. Kąty Wrocławskie - 5 390 63. Szczytna - 5 286 64. Jaworzyna Śląska - 5 214 65. Jedlina-Zdrój - 5 155 66. Duszniki-Zdrój - 5 150 67. Bierutów - 5 110 68. Karpacz - 5 107 69. Leśna - 4 929 70. Olszyna - 4 697 71. Mieroszów - 4 585 72. Świeradów-Zdrój - 4 577 73. Zawidów - 4 447 74. Mirsk - 4 200 75. Janowice Wielkie - 4 073 76. Nowogrodziec - 4 058 77. Wojcieszów - 4 014 78. Siechnice - 3 887 79. Prochowice - 3 709 80. Niemcza - 3 201 81. Węgliniec - 3 121 82. Złoty Stok - 2 972 83. Bardo - 2 860 84. Wąsosz - 2 814 85. Mezilesí (Międzylesie) - 2 776 86. Radków - 2 508 87. Świerzawa - 2 474 88. Międzybórz - 2 343 89. Prusice - 2 216 90. Wiązów - 2 207 91. Wleń - 1 902 92. Lubomierz - 1 812

Hospodářství a doprava

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Wałbrzychu. Uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Lehnice a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve velmi špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, slouží nyní osobní dopravě jeden až dva; po roce 2006 se však situace začíná zlepšovat.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo - Węgliniec - Vratislav - Opole a Čechy - Kladsko - Vratislav - Poznaň, důležitá je také trať do Jelení Hory. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať spojující Jelení Horu s kořenovskou zubačkou, jejíž znovuzprovoznění se připravuje.^[1]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4, buduje se obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2007 přes milión pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

Reference

1. ↑ Revitalizace tratě Szklarska Poręba – Harrachov zubacka.cz, 6. 2. 2008.

Externí odkazy

• Úřad maršálka Dolnoslezského vojvodství
• Turistický servis Dolního Slezska
• Turisticko-zpravodajský server naszesudety.pl/

Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města
Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opole) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Białystok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olsztyn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii