Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne HL/2020/11
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/45 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/45: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[ | + | [[File:Freiwaldau-Rathaus-2.jpg|right|160px|Radnice města Jeseník (2017)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Jeseník]]''' (německy: '''[[Jeseník|Freiwaldau]]'''), je [[České Slezsko|slezské]] lázeňské město na severu [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]], středisko [[Okres Jeseník|stejnojmenného okresu]]. |
- | + | Město Jeseník sousedí na severu s obcemi [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]] a [[Česká Ves]], na západě s obcí [[Lipová-lázně]], na jihu s obcí [[Bělá pod Pradědem]] a na východě s městem [[Zlaté Hory]]. Od krajského města [[Olomouc]] je vzdáleno 69,5 km. | |
+ | Geomorfologicky patří Jeseník k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]], na rozhraní geomorfologického celku [[Rychlebské hory]] (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku [[Hrubý Jeseník]] (podcelek Medvědská hornatina) a geomorfologického celku [[Zlatohorská vrchovina]]. Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). Území Jeseníku patří do povodí [[Odra|Odry]]. | ||
- | + | Jeseníkem protéká severním směrem [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], do které ve městě ústí zleva potok ''Staříč''. V [[Bukovice (Jeseník)|Bukovicích]] přijímá Bělá zprava ''Vrchovištní potok'', který odvodňuje [[Rejvíz|rejvízská]] rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana. | |
- | + | První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], kde se rovněž cesta vedoucí ze [[Slezsko|Slezska]] na [[Morava|Moravu]] větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlům. Toto místo již nejpozději roku 1284 střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí Jeseníku spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199. Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku 1318. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce 1284, výslovně se však zmiňuje až roku 1374. Jednalo se vlastně jen o vodní [[tvrz]] vybavenou, ještě koncem 17. století, [[Padací most|padacím mostem]]. Ta existuje po několika přestavbách dosud a jako správní sídlo frývaldovského panství, později komplexu velkostatků, sloužila až do roku [[1945]]. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 je první zmínka o těžbě a zpracování železa. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z [[Augsburg|Augšpurku]]. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo [[erb]]. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52
Jeseník (německy: Freiwaldau), je slezské lázeňské město na severu Olomouckého kraje, středisko stejnojmenného okresu.
Město Jeseník sousedí na severu s obcemi Mikulovice a Česká Ves, na západě s obcí Lipová-lázně, na jihu s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Zlaté Hory. Od krajského města Olomouc je vzdáleno 69,5 km. Geomorfologicky patří Jeseník k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Medvědská hornatina) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina. Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). Území Jeseníku patří do povodí Odry.
Jeseníkem protéká severním směrem Bělá, do které ve městě ústí zleva potok Staříč. V Bukovicích přijímá Bělá zprava Vrchovištní potok, který odvodňuje rejvízská rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana.
První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a Bělé, kde se rovněž cesta vedoucí ze Slezska na Moravu větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlům. Toto místo již nejpozději roku 1284 střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí Jeseníku spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199. Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku 1318. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce 1284, výslovně se však zmiňuje až roku 1374. Jednalo se vlastně jen o vodní tvrz vybavenou, ještě koncem 17. století, padacím mostem. Ta existuje po několika přestavbách dosud a jako správní sídlo frývaldovského panství, později komplexu velkostatků, sloužila až do roku 1945.
Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 je první zmínka o těžbě a zpracování železa. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z Augšpurku. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo erb.