V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Normála

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
Lze také určovat normály k útvarům nižší dimenze, např. k [[prostorová křivka|prostorové křivce]]. V takovém případě však normála není určena jednoznačně. Všechny normály v daném bodě pak tvoří '''normálový prostor''', např. v případě prostorové křivky tvoří všechny normály '''[[normálová rovina|normálovou rovinu]]'''.
Lze také určovat normály k útvarům nižší dimenze, např. k [[prostorová křivka|prostorové křivce]]. V takovém případě však normála není určena jednoznačně. Všechny normály v daném bodě pak tvoří '''normálový prostor''', např. v případě prostorové křivky tvoří všechny normály '''[[normálová rovina|normálovou rovinu]]'''.
==Normála plochy==
==Normála plochy==
-
[[Soubor:Surface_normal_illustration.png|thumb|Normála k ploše v bodě je shodná s normálou k rovině tečné k dané ploše ve stejném bodě.]]
+
[[File:Surface normal illustration.png|thumb|240px|Normála k ploše v bodě je shodná s normálou k rovině tečné k dané ploše ve stejném bodě.]]
-
Je-li [[rovina]] dána [[rovnice|rovnicí]] <math>ax+by+cz+d=0</math>, potom je její '''normálový vektor''' '''n''' roven <math>(a,b,c)</math>.
+
Je-li [[rovina]] dána [[rovnice|rovnicí]] <big>\(ax+by+cz+d=0\)</big>, potom je její '''normálový vektor''' '''n''' roven <big>\((a,b,c)\)</big>.
Je-li příslušně [[hladká plocha]] dána [[rovnice|rovnicemi]]
Je-li příslušně [[hladká plocha]] dána [[rovnice|rovnicemi]]
-
:<math>x = x(r,s),\,</math>
+
:<big>\(x = x(r,s),\,\)</big>
-
:<math>y = y(r,s),\,</math>
+
:<big>\(y = y(r,s),\,\)</big>
-
:<math>z = z(r,s),\,</math>
+
:<big>\(z = z(r,s),\,\)</big>
potom je vektor normály až na znaménko udán jako  
potom je vektor normály až na znaménko udán jako  
-
:<math>\mathbf{n} = \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial r} \times \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial s} = \left|\begin{matrix}
+
:<big>\(\mathbf{n} = \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial r} \times \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial s} = \left|\begin{matrix} \frac{\partial x}{\partial r}, & \frac{\partial y}{\partial r}, & \frac{\partial z}{\partial r}\\ \frac{\partial x}{\partial s}, & \frac{\partial y}{\partial s}, & \frac{\partial z}{\partial s}\\\mathbf{e}_1, & \mathbf{e}_2, & \mathbf{e}_3\end{matrix}\right|,\)</big>
-
\frac{\partial x}{\partial r}, & \frac{\partial y}{\partial r}, & \frac{\partial z}{\partial r}\\
+
-
\frac{\partial x}{\partial s}, & \frac{\partial y}{\partial s}, & \frac{\partial z}{\partial s}\\
+
-
\mathbf{e}_1, & \mathbf{e}_2, & \mathbf{e}_3\end{matrix}\right|,</math>
+
což má přímé zobecnění v ''n''-rozměrném prostoru:
což má přímé zobecnění v ''n''-rozměrném prostoru:
-
:<math>\mathbf{n} = \left|\begin{matrix}
+
:<big>\(\mathbf{n} = \left|\begin{matrix} \frac{\partial x_1}{\partial p_1}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_1}\\ \dots, & \dots, & \dots \\ \frac{\partial x_1}{\partial p_{n-1}}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_{n-1}}\\\mathbf{e}_1, & \dots, & mathbf{e}_n\end{matrix}\right|,\)</big>
-
\frac{\partial x_1}{\partial p_1}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_1}\\
+
kde <big>\(p_1,\dots,p_{n-1}\)</big> jsou parametry plochy.
-
\dots, & \dots, & \dots \\
+
Je-li plocha dána jako množina bodů <big>\((x,y,z)\)</big> splňujících rovnici :<big>\(F(x,y,z)=0\)</big>, potom určíme '''vektor normály''' až na znaménko jako [[gradient]] ''F'':
-
\frac{\partial x_1}{\partial p_{n-1}}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_{n-1}}\\
+
:<big>\(\mathbf{n} = \nabla F(x,y,z)\)</big>.
-
\mathbf{e}_1, & \dots, & \mathbf{e}_n\end{matrix}\right|,</math>
+
-
kde <math>p_1,\dots,p_{n-1}</math> jsou parametry plochy.
+
-
Je-li plocha dána jako množina bodů <math>(x,y,z)</math> splňujících rovnici :<math>F(x,y,z)=0</math>, potom určíme '''vektor normály''' až na znaménko jako [[gradient]] ''F'':
+
-
:<math>\mathbf{n} = \nabla F(x,y,z)</math>.
+
==Normála křivky==
==Normála křivky==
-
Všechny [[přímka|přímky]], které prochází daným bodem [[křivka|křivky]] <math>\mathbf{r}=\mathbf{r}(s)</math>, kde <math>s</math> je [[oblouk křivky]], a jsou [[Ortogonalita|kolmé]] na [[tečný vektor]] <math>\mathbf{t}</math> v tomto bodě, se označují jako normály křivky v daném bodě.
+
Všechny [[přímka|přímky]], které prochází daným bodem [[křivka|křivky]] <big>\(\mathbf{r}=\mathbf{r}(s)\)</big>, kde <big>\(s\)</big> je [[oblouk křivky]], a jsou [[Ortogonalita|kolmé]] na [[tečný vektor]] <big>\(\mathbf{t}\)</big> v tomto bodě, se označují jako normály křivky v daném bodě.
-
'''Hlavní (první) normálou''' křivky se nazývá přímka, která je její normálou v daném bodě a jejíž směr je určen vektorem <math>\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}</math>.
+
'''Hlavní (první) normálou''' křivky se nazývá přímka, která je její normálou v daném bodě a jejíž směr je určen vektorem <big>\(\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}\)</big>.
-
[[Jednotkový vektor]] <math>\mathbf{n}</math>, který má stejný směr jako vektor <math>\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}</math>, se nazývá ''jednotkový vektor hlavní (první) normály''. Hlavní normála je definována pokud v daném bodě křivky platí <math>\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{t}}{\mathrm{d}s^2}\neq 0</math>.
+
[[Jednotkový vektor]] <big>\(\mathbf{n}\)</big>, který má stejný směr jako vektor <big>\(\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}\)</big>, se nazývá ''jednotkový vektor hlavní (první) normály''. Hlavní normála je definována pokud v daném bodě křivky platí <big>\(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{t}}{\mathrm{d}s^2}\neq 0\)</big>.
Jednotkový vektor hlavní normály lze pomocí [[Frenetovy vzorce|Frenetových vzorců]] vyjádřit jako
Jednotkový vektor hlavní normály lze pomocí [[Frenetovy vzorce|Frenetových vzorců]] vyjádřit jako
-
:<math>\mathbf{n} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}s^2}</math>,
+
:<big>\(\mathbf{n} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}s^2}\)</big>,
-
kde <math>k_1</math> je tzv. [[první křivost]].
+
kde <big>\(k_1\)</big> je tzv. [[první křivost]].
-
Vektory <math>\mathbf{t}</math> a <math>\mathbf{n}</math> jsou vzájemně [[Ortogonalita|kolmé]], tzn. <math>\mathbf{t}\cdot\mathbf{n}=0</math>.
+
Vektory <big>\(\mathbf{t}\)</big> a <big>\(\mathbf{n}\)</big> jsou vzájemně [[Ortogonalita|kolmé]], tzn. <big>\(\mathbf{t}\cdot\mathbf{n}=0\)</big>.
-
Pokud parametrem křivky není její [[oblouk křivky|oblouk]] <math>s</math>, ale obecný parametr <math>t</math>, tzn. křivka je dána rovnicí <math>\mathbf{r}=\mathbf{r}(t)</math>, pak je jednotkový normálový vektor <math>\mathbf{n}</math> dán vztahem
+
Pokud parametrem křivky není její [[oblouk křivky|oblouk]] <big>\(s\)</big>, ale obecný parametr <big>\(t\)</big>, tzn. křivka je dána rovnicí <big>\(\mathbf{r}=\mathbf{r}(t)\)</big>, pak je jednotkový normálový vektor <big>\(\mathbf{n}\)</big> dán vztahem
-
:<math>\mathbf{n} = \frac{\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}}{\sqrt{\left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right) \cdot \left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right)}}</math>,
+
:<big>\(\mathbf{n} = \frac{\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}}{\sqrt{\left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right) \cdot \left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right)}}\)</big>,
-
kde <math>c = \frac{1}{\sqrt{\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\cdot\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}}} = \frac{1}{\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}}</math> pokud platí <math>\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}\neq 0</math> a <math>\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\neq 0</math>.
+
kde <big>\(c = \frac{1}{\sqrt{\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\cdot\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}}} = \frac{1}{\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}}\)</big> pokud platí <big>\(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}\neq 0\)</big> a <big>\(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\neq 0\)</big>.
== Související články ==
== Související články ==
* [[Průvodní trojhran]]
* [[Průvodní trojhran]]

Aktuální verze z 19. 8. 2022, 08:43

Normála daného n−1 dimenzionálního podprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímka kolmá na daný podprostor. Vektor určující směr normály se nazývá normálový vektor. V rovinném případě je to vektor kolmý na přímku, v prostorovém případě je to vektor kolmý na rovinu. Obecněji lze v jednotlivých bodech určovat i normály jiných spojitých n−1 rozměrných útvarů - tzv. nadploch. Například v rovině ke křivkám nebo v prostoru k plochám. Normála je pak normálou tečného podprostoru v daném bodě a určuje orientaci nadplochy. Lze také určovat normály k útvarům nižší dimenze, např. k prostorové křivce. V takovém případě však normála není určena jednoznačně. Všechny normály v daném bodě pak tvoří normálový prostor, např. v případě prostorové křivky tvoří všechny normály normálovou rovinu.

Normála plochy

Normála k ploše v bodě je shodná s normálou k rovině tečné k dané ploše ve stejném bodě.

Je-li rovina dána rovnicí \(ax+by+cz+d=0\), potom je její normálový vektor n roven \((a,b,c)\). Je-li příslušně hladká plocha dána rovnicemi

\(x = x(r,s),\,\)
\(y = y(r,s),\,\)
\(z = z(r,s),\,\)

potom je vektor normály až na znaménko udán jako

\(\mathbf{n} = \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial r} \times \frac{\partial \mathbf{r}}{\partial s} = \left|\begin{matrix} \frac{\partial x}{\partial r}, & \frac{\partial y}{\partial r}, & \frac{\partial z}{\partial r}\\ \frac{\partial x}{\partial s}, & \frac{\partial y}{\partial s}, & \frac{\partial z}{\partial s}\\\mathbf{e}_1, & \mathbf{e}_2, & \mathbf{e}_3\end{matrix}\right|,\)

což má přímé zobecnění v n-rozměrném prostoru:

\(\mathbf{n} = \left|\begin{matrix} \frac{\partial x_1}{\partial p_1}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_1}\\ \dots, & \dots, & \dots \\ \frac{\partial x_1}{\partial p_{n-1}}, & \dots, & \frac{\partial x_n}{\partial p_{n-1}}\\\mathbf{e}_1, & \dots, & mathbf{e}_n\end{matrix}\right|,\)

kde \(p_1,\dots,p_{n-1}\) jsou parametry plochy. Je-li plocha dána jako množina bodů \((x,y,z)\) splňujících rovnici :\(F(x,y,z)=0\), potom určíme vektor normály až na znaménko jako gradient F:

\(\mathbf{n} = \nabla F(x,y,z)\).

Normála křivky

Všechny přímky, které prochází daným bodem křivky \(\mathbf{r}=\mathbf{r}(s)\), kde \(s\) je oblouk křivky, a jsou kolmé na tečný vektor \(\mathbf{t}\) v tomto bodě, se označují jako normály křivky v daném bodě. Hlavní (první) normálou křivky se nazývá přímka, která je její normálou v daném bodě a jejíž směr je určen vektorem \(\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}\). Jednotkový vektor \(\mathbf{n}\), který má stejný směr jako vektor \(\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s}\), se nazývá jednotkový vektor hlavní (první) normály. Hlavní normála je definována pokud v daném bodě křivky platí \(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{t}}{\mathrm{d}s^2}\neq 0\). Jednotkový vektor hlavní normály lze pomocí Frenetových vzorců vyjádřit jako

\(\mathbf{n} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}\mathbf{t}}{\mathrm{d}s} = \frac{1}{k_1}\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}s^2}\),

kde \(k_1\) je tzv. první křivost. Vektory \(\mathbf{t}\) a \(\mathbf{n}\) jsou vzájemně kolmé, tzn. \(\mathbf{t}\cdot\mathbf{n}=0\). Pokud parametrem křivky není její oblouk \(s\), ale obecný parametr \(t\), tzn. křivka je dána rovnicí \(\mathbf{r}=\mathbf{r}(t)\), pak je jednotkový normálový vektor \(\mathbf{n}\) dán vztahem

\(\mathbf{n} = \frac{\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}}{\sqrt{\left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right) \cdot \left(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\right)}}\),

kde \(c = \frac{1}{\sqrt{\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\cdot\frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}}} = \frac{1}{\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}}\) pokud platí \(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}\neq 0\) a \(\frac{\mathrm{d}^2\mathbf{r}}{\mathrm{d}t^2}c + \frac{\mathrm{d}\mathbf{r}}{\mathrm{d}t}\frac{\mathrm{d}c}{\mathrm{d}t}\neq 0\).

Související články