V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Bauxit

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 16: Řádka 16:
| rozpustnost= při 1028 °C
| rozpustnost= při 1028 °C
| ostatní=
| ostatní=
-
}}
+
}}[[Soubor:Pisolitic bauxite 3-2015-Flickr.jpg|thumb|240px|Bauxit (USA, 2015)]]
 +
[[Soubor:Chertified pisolitic bauxite-Arkansas-USA-Flickr.jpg|thumb|240px|Bauxit (USA, 2015)]]
'''Bauxit''' (čti [bóxit]) je směsicí několika [[minerál]]ů zahrnující hydroxidy hliníku, [[gibbsit]], [[böhmit]], [[diaspor]], oxid hlinitý dihydrát, Al<sub>2</sub>O<sub>3</sub>·2&nbsp;H<sub>2</sub>O. a oxidy železa. Většinou se dříve klasifikoval jako minerál, ale současná literatura uvádí bauxit jako [[hornina|horninu]]. Svůj název dostal podle vsi [[Les Baux-de-Provence]] v jižní [[Francie|Francii]].
'''Bauxit''' (čti [bóxit]) je směsicí několika [[minerál]]ů zahrnující hydroxidy hliníku, [[gibbsit]], [[böhmit]], [[diaspor]], oxid hlinitý dihydrát, Al<sub>2</sub>O<sub>3</sub>·2&nbsp;H<sub>2</sub>O. a oxidy železa. Většinou se dříve klasifikoval jako minerál, ale současná literatura uvádí bauxit jako [[hornina|horninu]]. Svůj název dostal podle vsi [[Les Baux-de-Provence]] v jižní [[Francie|Francii]].
Bauxit je obvykle směsí minerálů [[boehmit]]u a [[diaspor]]u, [[gibbsit]]u, [[goethit]]u, [[lepidokrokit]]u, [[hematit]]u, [[kaolinit]]u a někdy i [[chlorit]]u, [[kalcit]]u a [[apatit]]u.
Bauxit je obvykle směsí minerálů [[boehmit]]u a [[diaspor]]u, [[gibbsit]]u, [[goethit]]u, [[lepidokrokit]]u, [[hematit]]u, [[kaolinit]]u a někdy i [[chlorit]]u, [[kalcit]]u a [[apatit]]u.
Řádka 34: Řádka 35:
Při výrobě [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] z bauxitu je potřeba projít poměrně složitým výrobním postupem. Ruda se musí nejprve rozemlít a smísit s vápencem a hydroxidem sodným. Vzniklá směs se přečerpává do vysokotlakých nádob, kde se následně zahřívá. [[Hydroxid sodný]] rozpouští s oxidem hlinitým, který se z roztoku vysráží, propere, zahřeje, čímž se odstraňuje ze směsi vzniklá [[voda]]. Koncovým členem je bílý prášek podobný cukru – oxid hlinitý.
Při výrobě [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] z bauxitu je potřeba projít poměrně složitým výrobním postupem. Ruda se musí nejprve rozemlít a smísit s vápencem a hydroxidem sodným. Vzniklá směs se přečerpává do vysokotlakých nádob, kde se následně zahřívá. [[Hydroxid sodný]] rozpouští s oxidem hlinitým, který se z roztoku vysráží, propere, zahřeje, čímž se odstraňuje ze směsi vzniklá [[voda]]. Koncovým členem je bílý prášek podobný cukru – oxid hlinitý.
== Naleziště ==
== Naleziště ==
-
[[Soubor:Mineraly.sk - bauxit.jpg|thumb|Oblázky bauxitu z&nbsp;[[Mojtín]]a v&nbsp;[[okres Púchov|okrese Púchov]] na [[Slovensko|Slovensku]]]]
 
První těžba byla zahájena ve Francii a od té doby bylo po celém světě objeveno mnoho dalších nalezišť. Polohy bauxitu se vyvíjejí několik miliónů let a mohou dosahovat mocnosti až několika desítek metrů. Téměř třetina světové produkce bauxitu pochází z [[Austrálie]], kde se nacházejí také největší doly na [[hliník]].
První těžba byla zahájena ve Francii a od té doby bylo po celém světě objeveno mnoho dalších nalezišť. Polohy bauxitu se vyvíjejí několik miliónů let a mohou dosahovat mocnosti až několika desítek metrů. Téměř třetina světové produkce bauxitu pochází z [[Austrálie]], kde se nacházejí také největší doly na [[hliník]].
-
* [[Rusko]]
+
 
-
* [[Spojené státy americké]]
+
{| class="wikitable" style="text-align:right"
-
* [[Karibské moře|Karibik]] – např. [[Jamajka]]
+
|+ Těžba v milionech tun (2017)<ref>U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2018</ref>
-
* [[Kanada]]
+
! Stát
-
* [[Čína]]
+
! Těžba
-
* [[Afrika]]
+
! Rezervy
 +
|-
 +
| style="text-align:left"| {{flagicon|AUS}} [[Austrálie]] || 83,0 || 6000
 +
|-
 +
| style="text-align:left"|{{flagicon|CHN}} [[Čína]] || 68,0 || 1000
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|Guinea}} [[Guinea]] || 45,0 || 7400
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|BRA}} [[Brazílie]] || 36,0 || 2600
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|IND}} [[Indie]] || 27,0 || 830
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|JAM}} [[Jamajka]] || 8,1 || 2000
 +
|-
 +
| style="text-align:left"|{{flagicon|RUS}} [[Rusko]] || 5,6 || 500
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|KAZ}} [[Kazachstán]] ||5,0|| 160
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|Saudi Arabia}} [[Saúdská Arábie]] ||  3,9 || 210
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|Indonesia}} [[Indonésie]] ||3,6|| 1000
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|Vietnam}} [[Vietnam]] || 2,0 || 3700
 +
|-
 +
| style="text-align:left" |{{flagicon|Greece}} [[Řecko]] || 1,8 || 250
 +
|-
 +
| style="text-align:left"| další státy || 11,5 || 4160
 +
|-
 +
! style="text-align:left"| svět celkem || 300 || 30 000
 +
|-
 +
|}
== Reference ==
== Reference ==
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádka 84: Řádka 114:
  | isbn = 80-242-1225-0
  | isbn = 80-242-1225-0
}}
}}
 +
== Reference ==
 +
<references/>
 +
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Usazené horniny]]
[[Kategorie:Usazené horniny]]

Aktuální verze z 29. 10. 2020, 15:13

Bauxit (USA, 2015)
Bauxit (USA, 2015)

Bauxit (čti [bóxit]) je směsicí několika minerálů zahrnující hydroxidy hliníku, gibbsit, böhmit, diaspor, oxid hlinitý dihydrát, Al2O3·2 H2O. a oxidy železa. Většinou se dříve klasifikoval jako minerál, ale současná literatura uvádí bauxit jako horninu. Svůj název dostal podle vsi Les Baux-de-Provence v jižní Francii. Bauxit je obvykle směsí minerálů boehmitu a diasporu, gibbsitu, goethitu, lepidokrokitu, hematitu, kaolinitu a někdy i chloritu, kalcitu a apatitu.

Obsah

Vznik

Vzniká chemickým zvětráváním a rozpadem hornin (tzv. laterizace), které obsahují silikáty hliníku v suchozemském prostředí. Obvykle bývá doprovázen dalšími příměsemi na bázi oxidů křemíku, titanu, železa a dalších. Nejčastěji je jeho vznik spojen s tropickým podnebím, kde prudké srážky mají na svědomí vyluhování rozpustných silikátů z hornin a zanechává na místě pouze minerály hliníku a železa, jelikož se jedná o nejméně mobilní prvky. Jejich hydroxidací a oxidací vytváří směs, která se nazývá právě bauxit. Bauxity vznikají převážně z vápencových hornin (tzv. terra rosa). Obsah oxidu hlinitého často dosahuje až 50%. Vedle vzniku v tropech mohou bauxity vznikat i vyluhováním z hornin magmatického, metamorfovaného i sedimentárního původu.

Vlastnosti

Různé složení bauxitu má za následek, že i jeho fyzikální a chemické vlastnosti se mění v závislosti na procentuálním zastoupením prvků. Barva se pohybuje od bílé, žluté, červené až červeno-hnědé. Vytváří pizolitické, celistvé, zrnité, porézní či zemité agregáty.

Fyzikální vlastnosti

Bauxit při přiložení k nosu zapáchá jako mokrý jíl, což se stává dobrým rozeznávacím pomocníkem v terénu. Je špatně tavitelný a vytavení hliníku z rudy si vyžaduje velké výrobní náklady na elektrickou energii.

Chemické vlastnosti

Bauxit je částečně nerozpustný.

Využití

Bauxit je nejdůležitější průmyslová ruda pro získávání hliníku, který má široké uplatnění od výroby obalů po letecký průmysl. Bauxity jsou také důležitým zdrojem vzácných kovů jako například gallia, germania a scandia. Méně kvalitní bauxity (s menším obsahem hliníku) se využívají při výrobě brusiv, kamenců, žáruvzdorných materiálů, k výrobě syntetického korundu a další. Naleziště bauxitu se využívají také pro navržení modelů vývoje klimatu, jelikož jeho vznik je většinou spojen s tropickým podnebím. Jeho rozložení tak napovídá, že oblast byla dříve v jiném podnebném pásu.

Výroba hliníku

Při výrobě oxidu hlinitého z bauxitu je potřeba projít poměrně složitým výrobním postupem. Ruda se musí nejprve rozemlít a smísit s vápencem a hydroxidem sodným. Vzniklá směs se přečerpává do vysokotlakých nádob, kde se následně zahřívá. Hydroxid sodný rozpouští s oxidem hlinitým, který se z roztoku vysráží, propere, zahřeje, čímž se odstraňuje ze směsi vzniklá voda. Koncovým členem je bílý prášek podobný cukru – oxid hlinitý.

Naleziště

První těžba byla zahájena ve Francii a od té doby bylo po celém světě objeveno mnoho dalších nalezišť. Polohy bauxitu se vyvíjejí několik miliónů let a mohou dosahovat mocnosti až několika desítek metrů. Téměř třetina světové produkce bauxitu pochází z Austrálie, kde se nacházejí také největší doly na hliník.

Těžba v milionech tun (2017)[1]
Stát Těžba Rezervy
AUS Austrálie 83,0 6000
CHN Čína 68,0 1000
Guinea Guinea 45,0 7400
BRA Brazílie 36,0 2600
IND Indie 27,0 830
JAM Jamajka 8,1 2000
RUS Rusko 5,6 500
KAZ Kazachstán 5,0 160
Saudi Arabia Saúdská Arábie 3,9 210
Indonesia Indonésie 3,6 1000
Vietnam Vietnam 2,0 3700
Greece Řecko 1,8 250
další státy 11,5 4160
svět celkem 300 30 000

Reference

  • PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály. [s.l.] : Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5.  
  • Země. Hlavní redaktor James F. Luhr. Praha : Knižní klub, 2004. 520 s. ISBN 80-242-1225-0.  

Reference

  1. ↑ U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2018


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bauxit“