V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Velvary

Z Multimediaexpo.cz

Velvary jsou město v okrese Kladno, 7 km severozápadně od Kralup nad Vltavou a 25 km severozápadně od Prahy. Město se rozkládá na pravém břehu Bakovského potoka, při jeho soutoku s Červeným potokem. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 936 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282. Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A kupodivu se vyskytl i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Morový sloup

Obec Velvary král Vladislav Jagellonský povýšil na město královské podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami. Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Slánská brána byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

Zajímavosti a pověsti

  • K Panské hospodě se s největší pravděpodobností váže vznik písně Ó Velvary. Podle místní tradice stála u jejího zrodu událost z přelomu ledna a února roku 1591, kdy byla v Panské hospodě Jáchymovi z Bílé odcizena truhla s 996 tolary. Málokdo dnes ví, že spor, jestli mu byly peníze odcizeny, nebo zda je propil, se táhl mnoho let a dědil se z generace na generaci. A proto píseň Ó Velvary nesložil Jáchym z Bílé, ale až některý z jeho potomků.
  • Zvon pro hřbitovní kostel sv. Jiří byl odlit v Nabdíně. Před litím přišlo několik dívek z Černuce a vhodily hrst stříbných mincí do roztavené zvonoviny, aby tak zlepšily hlas zvonu. Jedna z mincí se nerozpustila, ala zůstala zalita na povrchu zvonu.
  • Další z povídek a pověstí o Velvarech pochází z doby, kdy se stavěl Karlův most. Na stavbu Karlova mostu se totiž vozila vajíčka, která se dříve přidávala do malty, ze všech obcí, které byly někde poblíž. Velvaráci vymysleli, že je povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili že vajíčka uvařená natvrdo se do malty přidávat nedají. A proto se dodnes Velvarákům říká tvrdovaječníci.

Znak

Velvary CoA CZ.gif

Kdy byl znak městu udělen, nevíme. Na nejstarší pečeti s latinským nápisem *S*ecretum**d*welwar, která podle typu písma pochází z poloviny 15. století, je zobrazen lev zepředu, držící tlapami dvě věže. Od poloviny 16. století máme pak na pečetích doložen v podstatě dnešní vzhled znaku. Jeho definitivní podobu měl dotvořit v roce 1607 správce velvarské školy Pavel Raphigius Litomyšlský, když namaloval do městské knihy Liber memorabilium et contractum barevný znak města a písař Štěpán Peristerius jej doplnil latinskou a českou básní, v nichž vysvětluje význam barev a figur. Na červeném štítě stojí na nízkém kvádrovém soklu dvě dvoupatrové věže s okny, nárožními věžičkami a valbovými střechami. Mezi věžemi stojí na soklu stříbrný vztyčený lev se zlatými drápy, červeným jazykem a zlatou korunou. Předními tlapami se dotýká pravé věže, jako by ji přidržoval. Jeho jednoduchý velmi dlouhý ocas ovíjí zezadu levou věž a jeho konec je propletený dolním oknem. Toto propletení je připisováno až Raphigiovi a písař Peristerius je v české básni vysvětluje takto: „Co znamená lev za ohon k věžím vázaný? Řeknu ti to: Totě odznak vedle práva; město mocného krále zasluhuje královského znamení. Vezdy bylo královské. Proto lev k věžím jest přivázán, aby krále od nich neodloučil.“ Výše uvedené doklady jednoznačně vyvracejí názor, že Velvary nejprve užívaly jako erbu císařského orla a současný znak jim byl udělenv roce 1621. Podle dnešní literatury o městských erbech jsou rovněž nesprávné novodobé úpravy erbu jako cimbuří mezi věžemi, zelený trávník pod nimi i dvojitý ocas lva.

Místní části

  • Radovič
  • Ješín
  • Malá Bučina
  • Velká Bučina
  • Velvary

Muzea

  • Městské muzeum - Pražská 109
  • Městská knihovna - Náměstí Krále Vladislava 10, Velvary. tel. : 315 761 312
  • Zpravodaj - Každý měsíc vychází městský zpravodaj za 3Kč
  • V Městském muzeu, jež v roce 2002 oslavilo 70. výročí zpřístupnění svých sbírek veřejnosti, si můžete prohlédnout stálou expozici, představující historii města Velvary a jeho okolí. Ve vitrínách jsou ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, najdete zde doklady o vývoji města od 13. století do roku 1918, ukázky historického nábytku a odívání z 19. století,

Pamětihodnosti

Významné osobnosti

  • František Dvořák (1814–1894) – otec skladatele Antonína Dvořáka, závěr života prožil u své dcery Jany ve Velvarech, kde je také pochován
  • Jan Antonín Koželuh (1738–1814) – hudební skladatel, ředitel chrámového kůru u sv. Víta v Praze
  • Leopold Koželuh (1747–1818) – dvorní skladatel a komorní kapelník ve Vídni
  • Václav Klement (1868–1938) – původně knihkupec a později spoluzakladatel továrny Laurin a Klement na výrobu motocyklů a automobilů v Mladé Boleslavi
  • Karel Krohn (1846–1913) – založil ve Velvarech první dobrovolný hasičský sbor v Čechách, starosta města 1891–1901
  • Berta Mühlsteinová (1841-1887) - spisovatelka
  • Ferdinand Stiebitz (1894–1961) – klasický filolog, profesor Masarykovy univerzity v Brně, překladatel řeckých dramat
  • Jaroslav Vozáb (1919–1988) – český herec, člen divadla Járy Cimrmana v letech 1969–1988 a jazykový překladatel

Literatura

  • ZAP, Karel Vladislav. Velvary. IN: Památky archeologické a místopisné 1862, str. 24 – 26.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Velvary
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Velvary
Město Velvary

Ješín • Malá Bučina • Velká Bučina • Velvary 

  Města a obce okresu Kladno  

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Velvary“