Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Vegetariánství
Z Multimediaexpo.cz
Vegetariánství (starší český název vegetářství) je způsob stravování, který zakazuje konzumaci některých živočišných produktů.
Obecně lze říci, že vegetarián je člověk, který nejí maso (včetně ryb a mořských plodů[1]). Dá se však rozlišit mnoho druhů vegetariánství, z nichž nejtypičtějším je odmítání všech produktů, při jejichž výrobě bylo zvíře usmrceno (jatečné produkty - například maso, sádlo, želatina nebo syřidlo z telecích žaludků; kaviár apod.)[2]. Naopak přísnější typ vegetariánství - způsob stravování nazývaný veganství z jídelníčku vylučuje veškeré produkty živočišného původu, takže například i mléčné výrobky, vejce a med. Někteří vegetariáni odmítají také potraviny, které sice nemusí obsahovat živočišné produkty, ale při jejichž výrobě byly živočišné produkty použity (například některé druhy alkoholových nápojů, které byly čistěny vyzím klihem nebo rozdrcenými schránkami korýšů; cukr (především z cukrové třtiny) bělený kostním uhlím apod.). Někteří vegetariáni, kteří běžně vejce jedí, mohou odmítat oplozená vejce a/nebo nakupovat pouze bio-vejce. Často je vegetariánství považováno za životní styl, jehož stoupenci se snaží žít zdravě i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například nekouří, a kteří se mimo jiné vyznačují i tím, že odmítají některé typy oblečení, při jejichž výrobě bylo zvíře zabito, jako například kůži, kožešinu nebo hedvábí. Někteří vegané odmítají i další oblečení živočišného původu jako je například vlna. Kromě oblečení se vegetariáni často vyhýbají například používání peří, slonoviny, perel a šelaku. (viz Živočišný produkt) Dalším fenoménem, který se mezi vegetariány hojně vyskytuje, je i odmítání kosmetiky testované na zvířatech, nenavštěvování některých cirkusů a zákaz dalších aktivit spojených s omezováním práv zvířat. Ekonomicky se tedy může jednat o více nebo méně přísný bojkot produktů a služeb, které přímo zapříčiňují zabíjení zvířat nebo jejich zneužívání. Existuje mnoho důvodů, kvůli kterým lidé volí vegetariánství, a mezi ně patří například zdravotní, etické, náboženské, environmentální, ekonomické, psychologické, kulturní nebo sociální.
Obsah |
Původ
Vegetarian Society ve Velké Británii, která byla založená roku 1847, se domnívá, že založila slovo vegetarian z latinského vegetus, což znamená „plný života“ (to, jak se prý cítili první vegetariáni díky vegetariánské stravě).[3] Většina jiných zdrojů však tvrdí, že označení vzniklo z anglického slova vegetable (zelenina).[4] Slovo vegetarian bylo používáno již před založením Vegetariánské společnosti, ale především díky ní se rozšířilo do širšího povědomí. Do češtiny bylo slovo převzato a doplněno o čárku nad druhým a - tím vzniklo české slovo vegetarián. V západním světě se označení vegetarián používá nejčastěji pro laktoovovegetariány, ale v Indii nejčastěji označuje laktovegetariány a v Japonsku se tímto slovem často (i když ne příliš správně) označují pescetariáni.
Další označení
Ve smyslu „vegetarián“ nebo „vegetariánský“ (a nebo také „vegan“ nebo „veganský“) se používají i další podobná slova jako například veggie (třeba v názvu Veggie Pride[5]), vege (jako v názvu restaurace Vege Vitálka[6]), vega (například v názvu značky VegaVital) nebo veg (jako v názvu restaurace Veg Food[7]). Vegetariánství spolu s veganstvím, vitariánstvím, frutariánstvím, makrobiotikou a podobnými způsoby stravy bývá označováno jako plant-based diet (anglicky strava založená na rostlinných produktech), protože většina požívaných potravin má rostlinný původ. Vegetariáni (a vegani) bývají často zaměňováni s pojmem „býložravec“, který označuje obecně všechny živočichy živící se rostlinnou stravou.
Historie
První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l.[8] V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům (v Indii známé jako ahinsá), které prosazovali především filozofové a náboženské skupiny. S rozšířením křesťanství v Římské říši vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.[9] Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást asketického způsobu života, ale všechny povolovaly konzumaci ryb.[10] Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za renesance,[11] ale teprve v 19. a 20. století se stalo rozšířenějším. První Vegetariánská společnost byla založena v Anglii v roce 1847 a po ní následovaly další v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie, která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce 1908.[12] Ve 20. století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby. V Indii dnes tvoří vegetariáni 20-42 % populace, což znamená, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie.[13]
Typy stravování
Kromě čtyř typů vegetariánství rozdělených podle toho, zda jejich vyznavači jedí vejce a/nebo mléko, existují i další konkrétnější formy stravování, které většinou kombinují vegetariánské zásady stravování s dalšími pravidly:
- Su vegetariánství - je způsob stravování, ze které je vyloučeno maso a jatečné produkty a navíc také páchnoucí zelenina (česnek, pór, cibule, šalotka, asa foetida apod.)[14]
- Jogínská strava je způsob stravování, které se skládá především z ovoce, obilovin, zeleniny, luštěnin, ořechů, mléka, mléčných produktů a medu[15]
- Frutariánství je přísná forma veganství, která ve stravě povoluje pouze (často pouze syrové) plody - části rostlin, které byly rostlině odebrány bez toho, aby byla zraněna - frutariáni tedy mohou konzumovat ovoce, ořechy, některé druhy zeleniny (rajčata, okurky, lilek apod.) a někdy i obiloviny a luštěniny, ale odmítají například listovou zeleninu (například zelí nebo špenát), košťálovou zeleninu (například brokolice), kořenovou zeleninu (například brambory, mrkev nebo zázvor) a cibulovou zeleninu (například cibule nebo česnek)[16]
- Vitariánství je kombinace veganství a syrové stravy - konzumace stravy rostlinného původu, která nebyla upravena při teplotě vyšší než 48 °C
- Halal vegetariánství - kombinace halal stravy a vegetariánství[18]
- Stravovací veganství (nebo dietní veganství; anglicky dietary veganism) - jedná se o životní styl, kdy je strava veganská, ale ostatní používání živočišných produktů je povoleno, takže dietní vegan nekonzumuje žádné živočišné produkty, ale mimo stravování používá živočišné produkty (například vlnu, kašmír, angoru nebo včelí vosk)[18]
Typy vegetariánství
Vegetariáni se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jaké produkty živočišného původu odmítají a které ne. Uvnitř těchto hlavních čtyř typů můžeme rozlišit ještě další podskupiny podle konkrétnějších kritérií. Podobně existuje i několik druhů částečného vegetariánství podle toho, jaké druhy masa jsou povoleny. Můžeme však najít i spoustu dalších způsobů stravování nebo životního stylu, které s vegetariánstvím úzce souvisí.
| Typ vegetariánství | Červené maso | Drůbež | Ryby | Vejce | Mléčné výrobky | Med |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Veganství | ||||||
| Ovovegetariánství | ||||||
| Laktovegetariánství | ||||||
| Laktoovovegetariánství | ||||||
| Typ semivegetariánství | Červené maso | Drůbež | Ryby | Vejce | Mléčné výrobky | Med |
| Pescetariánství | ||||||
| Pollotariánství | ||||||
| Pescopollovegetariánství |
Typy stravy
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Laktoovovegetariánství
Ve stravě je společným znakem všech druhů vegetariánství odmítání masa. V postoji k dalším živočišným produktům se následující čtyři základní typy vegetariánství liší:
- veganství - vegani odmítají veškeré živočišné produkty, takže všechny druhy masa a jatečných produktů, mléko a mléčné výrobky, vejce i med[19][20][21]
- ovovegetariánství - ovovegetariánství je typická vegetariánská strava doplněná o zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků
- laktovegetariánství - laktovegetariáni kromě částí těl živočichů a produktů z nich odmítají také vejce
- laktoovovegetariánství - laktoovovegetariánství je způsob stravy bez masa a jatečných produktů, který konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků povoluje
Částečné vegetariánství
Typy stravování, které jsou pouze částečně vegetariánské, se souhrnně označují jako semivegetariánství.[18] Semivegetariáni mohou ze své stravy vyloučit buď konkrétní druh(y) masa nebo konzumovat maso v omezené míře a podle toho můžeme rozlišit několik semivegetariánských způsobů stravování:
- pescetariánství - pescetariáni nekonzumují maso savců (hovězí, vepřové, zvěřinu apod.) ani drůbež, ale konzumují ryby a ostatní živočišné produkty (mléko, vejce, med apod.)[18][22]
- pollotariánství - pollotariáni odmítají maso savců a ryby, zatímco konzumují drůbeží maso a jiné živočišné produkty[22]
- pescopollovegetariánství - pescopollovegetariáni odmítají pouze maso savců[23]
- flexitariánství - převážně vegetariánská strava, která povoluje občasnou konzumaci masa[22]
- lessetariánství - způsob stravy, kdy se maso konzumuje méně než obvykle[24]
Částeční vegetariáni bývají často kritizováni úplnými vegetariány a mohou být označováni za „pseudovegetariány“.[18]
Související typy stravování a životního stylu
S vegetariánskou stravou souvisí několik dalších způsobů stravy, které bývají s vegetariánstvím často kombinovány:
- Syrová strava - strava založená na konzumaci potravin, které nebyly tepelně upraveny - kombinaci s veganstvím se říká vitariánství
- Makrobiotika - základem stravy je konzumace celozrnných obilnin, zeleniny a luštěnin - makrobiotická strava nemusí být vždy vegetariánská, protože může povolovat konzumaci ryb[25]
- Freeganství - absolutní bojkot ekonomického systému, který podle freeganů zneužívá lidi, zvířata a celou planetu - freegani definují tento životní styl jako o krok dále dovedené veganství, takže zjednodušeně místo toho, aby místo živočišných produktů kupovali rostlinné (jako vegani), nekupují žádné produkty - ohledně stravy to však neznamená, že freegani nekonzumují žádné živočišné produkty, přestože je to mezi nimi relativně častým jevem[26]
Vegetariánské organizace
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Vegetariánské organizace
Na světě existuje spousta organizací, které se snaží sdružovat vegetariány a především propagovat vegetariánský způsob života.[12] Všezastřešující světovou organizací je Mezinárodní vegetariánská unie (IVU), což je nezisková organizace, jejíž součástí jsou neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je propagace vegetariánství a které jsou řízeny výhradně vegetariány.[12] Na mezinárodní úrovni působí také Evropská vegetariánská unie (EVU), která zastřešuje vegetariánské společnosti Evropy,[27] a Vegetarian Union of North America (VUNA), která zastřešuje vegetariánské organizace Kanady a USA.[28] Existuje také spousta vegetariánských organizací na úrovni států, které jsou často členy IVU nebo EVU[29] - například:
- v Česku: Česká vegetariánská společnost, Česká společnost pro výživu a vegetariánství, Ochránci hospodářských zvířat, Svoboda zvířat
- v Polsku: Fabryka UTU
- v Německu: Vegetarierbund Deutschland, Vegetarische Initiative
- v Rakousku: Österreichische Vegetarier Union, Vegane Gesellschaft Österreich
- ve Velké Británii: Vegetarian Society of the UK, The Vegan Society
- v USA: PETA, American Vegan Society
Vegetariánské akce
Vegetariáni a vegetariánské organizace pořádají různé akce. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní den vegetariánství 1. října, který v ČR pořádá Česká vegetariánská společnost[30]. O měsíc později, 1. listopadu, bývá pořádán Mezinárodní den veganství. Obě tyto akce se snaží upozornit na výhody daného způsobu života. Další důležitou vegetariánskou akcí je Veggie Pride - každoroční demonstrace pořádaná ve Francii, v Itálii a v Česku. Posláním akce je veřejně poukázat na existenci těch, kteří odmítají jíst zvířata, a na jejich solidaritu s oběťmi zneužívání a zabíjení zvířat.[31] V České republice proběhla první Veggie Pride 16. května 2009 v Praze.[5] Existují také akce zaměřené na propagaci částečného vegetariánství, případně omezení konzumace masa. Konkrétně může být příkladem Vegetariánská středa, která vychází z flexitariánství. Jde o to, že ve středu konzumují výhradně vegetariánskou stravu i nevegetariáni, což přispívá podobně (ale poměrně méně) jako čistě vegetariánská strava a zároveň neupírá konzumaci masa v jiných dnech v týdnu. Mottem lidí, kteří praktikují pravidlo Vegetariánské středy, je: „Nemusíte být vegetarián každý den, jen ve středu“.[32]
Vegetariánství v různých zemích světa
Indie
Indie je země s největším podílem vegetariánů na světě a asi 70% všech vegetariánů pochází právě z Indie. Indie je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem lakto vegetariánství, ale časté je i lakto-ovo vegetariánství. V Indii se hlásí k vegetariánství přibližně 30% obyvatelstva.[33]
Spojené státy
Nejčastější je ve Spojených státech lakto-ovo vegetariánství, ale vegetariáni bývají často zaměňováni za pesco/pollo vegetariány, kteří některé maso tolerují.[34]
Spojené království
Ve Spojeném království se hlásí k vegetariánství 5% populace a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné.
Irsko
Zde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché.
Francie, Španělsko a Itálie
V těchto zemích běžně bývají vegetariáni ignorováni, ale například italská kuchyně je z hlediska vegetariánských pokrmů celkem shovívavá.
Německo a Rakousko
V Německu se za vegetariány považuje 7,3 - 9% obyvatel. Některé typicky vegetariánské pokrmy však obsahují živočišné produkty. Dochází tak například k přidávání želatiny do jogurtu.[35]
Švýcarsko
V této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9%, což je celkem vysoké číslo.
Norsko a Dánsko
Zde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1-2% vegetariánů v populaci.
Česká republika
Zde se situace postupně začíná přibližovat německy mluvícím zemím, ale počet vegetariánů je zde mnohem menší a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny.
Vegetariánství a zdraví
Podle nedávno publikované zprávy Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je správně rozvržená vegetariánská strava nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vyvážená vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání. Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Na stránkách ADA lze nalézt abstrakt tohoto prohlášení. Český překlad celé zprávy (včetně výživových doporučení) lze nalézt na Britských listech.
Související články
Reference
- ↑ Vegetariáni nejedí ryby - kampaň na stránkách Vegetarian Society (anglicky)
- ↑ Definice vegetariána (anglicky)
- ↑ Archiv Vegetariánské společnosti (anglicky)
- ↑ Slovo „vegetarian“ v Etymologickém slovníku (anglicky)
- ↑ 5,0 5,1 Stránky české Veggie Pride
- ↑ Vege Vitálka - vegetariánská restaurace v Mladé Boleslavi
- ↑ Veg Food - vegetariánská restaurace v Praze
- ↑ Spencer, Colin: The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism, Londýn: Fourth Estate 1993, s. 33–84. ISBN 1-85702-078-2.
- ↑ Passmore, John: The Treatment of Animals, v: Journal of the History of Ideas 36 (1975) s. 196–201.
- ↑ Lutterbach, Hubertus: Der Fleischverzicht im Christentum, v: Saeculum 50/II (1999) s. 202.
- ↑ Spencer, Colin: The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism, Londýn: Fourth Estate 1993, s. 180-200. ISBN 1-85702-078-2.
- ↑ 12,0 12,1 12,2 Informace o IVU
- ↑ Indian consumer patterns (anglicky)
- ↑ Různé typy vegetariánství (anglicky)
- ↑ Jogínská strava (anglicky)
- ↑ 16,0 16,1 16,2 Frutariánství, džusariánství a sprutariánství (anglicky)
- ↑ Definice džusariánství na stránkách Freebase.com (anglicky)
- ↑ 18,0 18,1 18,2 18,3 18,4 Vegetariánské často kladené dotazy na stránkách Mezinárodní vegetariánské unie (anglicky)
- ↑ 19,0 19,1 Je med veganský? - informace na stránkách Vegan.cz - anglický originál na stránkách Vegan Action: Vegan Action FAQ: Is Honey Vegan?
- ↑ 20,0 20,1 Why Honey is Not Vegan (anglicky)
- ↑ 21,0 21,1 What is Vegan? na stránkách American Vegan Society (anglicky)
- ↑ 22,0 22,1 22,2 Typy semivegetariánství (anglicky)
- ↑ Pesco-pollo vegetariánství na stránkách místnosti Vegetariáni na www.xchat.cz
- ↑ Stránky o lessetariánství (anglicky)
- ↑ Makrobiotická strava
- ↑ Co znamená "freegan"? na stránkách Freegan.info (anglicky)
- ↑ Informace o EVU (anglicky)
- ↑ Oficiální stránky Vegetarian Union of North America
- ↑ Seznam členských organizací EVU (anglicky)
- ↑ Informace o Vegetariánském dnu na stránkách České vegetariánské společnosti
- ↑ Co je Veggie Pride? na stránkách www.veggiepride.org (anglicky)
- ↑ Informace o Vegetariánské středě (anglicky)
- ↑ http://www.hinduonnet.com/2006/08/14/stories/2006081403771200.htm
- ↑ Tatge, Mark, Sept. 17, 2004, „Vegetarian foods plant stronger sales: No signs of slowing down for growing industry“ on MSNBC http://msnbc.msn.com/id/6008949/
- ↑ vegetarierbund.de
Externí odkazy
- Vegetariánské stránky
- Goveg.cz - vegetariánství, veganství
- Vegan.cz
- Vegetarian.cz
- Česká vegetariánská společnost
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |