The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Tryskové předení

Z Multimediaexpo.cz

Tryskové předení je technologie výroby staplové příze pomocí proudu stlačeného vzduchu. Svazková příze (z angl.: fascinated yarn) vyrobená tryskovým (dříve také zvaným pneumatickým) předením má zcela zvláštní strukturu (viz mikroskopický snímek vpravo). Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen (červeně značený) svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem (zeleně znázorněného) vlákenného materiálu. [1]

Obsah

Princip tryskového předení, parametry strojů

Na snímku vpravo je schématický nákres funkce tryskového předení AJS (Air Jet Spinning) z konce 70. let minulého století. Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi průtahovým ústrojím a odtahovacími válečky. Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá témeř paralelně ve středu vznikající niti, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. [2] Stroji se předkládá posukovaný pramen, který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², zákruty příze se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. První stroje pracovaly s dodávkou hotové příze do 180 m/min.

O dvacet let později se objevila zdokonalená konstukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má postatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. [3] Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. [4] Technické podrobnosti nejsou (v roce 2010) veřejně známé.

Vlastnosti příze

Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání česané bavlny a vlny, umělých staplových vláken a směsí z těchto materiálů. Svazkové příze v jemnostech od 10 do 100 tex dosahují průměrně 80 % pevnosti klasické prstencové příze, mají nižší tažnost a srovnatelnou stejnoměrnost s klasickými přízemi.

Uplatnění technologie tryskového předení

První seriově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi PES/česaná bavlna. Do roku 1985 se prodalo 538 strojů, hlavně do USA, [5] což odpovídalo cca. 0,06 % světové přádní kapacity. V Evropě se omezilo tryskové předení na několik ojedinělých zkoušek. V roce 2003 představila japonská firma Murata novou generaci tryskových strojů – Vortex (z angl. vír). [6] Stroje dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, [7] které používají její stroje k výrobě nejrůznějších tkalcovských a pletařských přízí. S 28 stroji (672 přádních jednotek) má v roce 2010 jedna indická firma údajně největší tryskovou přádelnu na světě. [8] Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter [9] vyráběný od roku 2006 v závodě této firmy v Ústí nad Orlicí, kde byl také zčásti vyvinut. [10] Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. Údaje o počtu prodaných strojů nejsou známé.

Literatura

  • Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8

Reference

  1. ↑ Struktura svazkové příze (německy): http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2007/3287/pdf/Doktorarbeit_von_Hosien_Hasani_2.pdf
  2. ↑ Popis technologie AJS (anglicky): http://www.amazines.com/Education/article_detail.cfm/386269?articleid=386269
  3. ↑ Porovnání vlastností AJS/Vortex (anglicky): http://textilearticles.co.cc/0066.htm
  4. ↑ Ing.Klička: "Vývoj textilního strojírenství... " (str. 74): http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf
  5. ↑ První tryskové dopřádací stroje (anglicky): http://www.encyclopedia.com/doc/1G1-3987127.html
  6. ↑ Vortex v roce 2003 Anglicky: http://www.muratec.net/tm/newstopics/newsletter/pdf/2003summer.pdf
  7. ↑ Přádelny se stroji Vortex (anglicky): http://www.muratec.net/tm/products/vortex/vortex_001.html
  8. ↑ Největší trysková přádelna (anglicky): http://www.visaka.in/yarn.php
  9. ↑ Tryskový dopřádací stroj Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/luftduesenspinnen/luftduesenspinnmaschine-j-10/
  10. ↑ Podnikatelský projekt roku 2006: http://www.czechinvest.org/data/files/pp-roku-tz-priloha-389.pdf


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tryskov%C3%A9_p%C5%99eden%C3%AD“