Tkáň

Z Multimediaexpo.cz

Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však tkáně, které jsou tvořeny buňkami tvarově i funkčně rozdílnými. V tom případě je jeden typ buněk typem základním a je nositelem specializované funkce tkáně. Ostatní buňky tuto funkci podporují. Tkáně jsou základními stavebními složkami živočišného těla. Jejich studiem se zabývá histologie, studiem tkáně, která je patologicky změněná, pak histopatologie.

Obsah [skrýt] 1 Terminologie 2 Typy tkání 2.1 Epitelová tkáň 2.2 Pojivová tkáň 2.3 Svalová tkáň 2.4 Nervová tkáň 2.5 Tekutá (trofická) tkáň 3 Literatura

Terminologie

Soubor buněk tvořících rostlinné orgány se nazývá pletivo, poslední dobou se však stále častěji používá i slovo tkáň, což je zapříčiněno jednak vlivem angličtiny, která má pro pletiva i tkáně jediný pojem: tissues, jednak tím, že rozdělení na tkáně a pletiva je do jisté míry umělé, založené na odděleném vývoji (a tudíž i odlišné terminologii) botaniky a zoologie.

Typy tkání

1. epitelová tkáň (krycí)
2. pojivová tkáň
3. svalová tkáň
4. nervová tkáň
5. tekutá (trofická) tkáň

Epitelová tkáň

Podrobnější informace naleznete na stránce: Epitelová tkáň

Epitelová tkáň (epitel, krycí tkáň) je tvořena buňkami, které na sebe těsně naléhají, často jsou spolu pevně spojeny a je mezi nimi minimum mezibuněčné hmoty. Kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu, má žlázovou funkci (většina žláz v těle, včetně jater, slinivky, štítné žlázy a adenohypofýzy, je tvořena epitelovou tkání), specializované epitely mají smyslovou funkci (neuroepitel) nebo podpůrnou (epitelové retikulum brzlíku)

Pojivová tkáň

Podrobnější informace naleznete na stránce: Pojivová tkáň

Pojivová tkáň má rozmanitý vzhled i funkci. Společným znakem je mezenchymální původ a velké množství mezibuněčné hmoty. V organismu zastává mechanickou a podpůrnou funkci. Někdy se mezi pojivovou tkáň řadí také tělní tekutiny, v tomto článku však mají samostatnou skupinu (níže). vlastní pojivová tkáň

• vazivo
• kost
• chrupavka

Svalová tkáň

Podrobnější informace naleznete na stránce: Svalová tkáň

Buňky tvořící svalovou tkáň mají v cytoplasmě vláknité struktury, myofibrily, tvořené kromě dalších bílkovin aktinem a myosinem. Jejich schopnost kontrakce je podkladem funkčních vlastností tkáně. (Nejsou ale jediné buňky, které se mohou kontrahovat, dokážou to i myoepitelové buňky epitelu, pohyb panožek bílých krvinek je také forma kontrakce) hladká (jednobuněčná)

• viscerální svalovina vnitřních orgánů, svalovina stěny cév aj.

tvořená vřetenovitými jednojadernými buňkami; jejich funkce nepodléhá vůli příčně pruhovaná (myofibrily jsou uspořádané)

• kosterní svalovina (mnohojaderná vlákna)
• srdeční svalovina (prostorová síť)

Nervová tkáň

Podrobnější informace naleznete na stránce: Nervová tkáň

Nervová tkáň je specializovaný typ tkáně, původem z neuroektodermu. Je tvořen dvěma typy buněk:

• neurony
• neuroglie

Neurony jsou nositely funkce nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijímat, zpracovávat a vysílat vzruchy, zprostředkovávají přenos informací. Neuroglie jsou podpůrné buňky, které zajíšťují ochranu a výživu neuronů.

Tekutá (trofická) tkáň

Podrobnější informace naleznete na stránce: Tekutá tkáň

Do tekuté tkáně patří tělní kapaliny, které jsou částečně rozebírané také v článku mezibuněčný prostor.

• tkáňový mok
• krev
• krvomíza (hemolymfa)
• míza

Literatura

• ELIŠKOVÁ, Miloslava; NAŇKA, Ondřej. Přehledová anatomie. Praha : Karolinum, 2006. 309 s. ISBN 80-246-1216-X.  

[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii