The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Tibetská autonomní oblast

Z Multimediaexpo.cz


Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ latinkou: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnostiČínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi Čínou a Tibetem.

Obsah

Geografie

Poloha

Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S'-čchuan a Jün-nan.

Historie

Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně již ve 13. století.[1] Roku 1912, po pádu císařství v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil, roku 1950 však byl tento novodobý tibetský stát násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.

Demografie

Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 93 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých je asi 6 %. Ve zbylém 1 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Chuejové, Monpové a Lhopové aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %. Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]

Administrativní členění

Mapa celé autonomní oblasti

Tibetská autonomní oblast je rozdělena na šest prefektur a město Lhasu na úrovni prefektury.

  • Města na úrovni prefektury:
    • Lhasa (ལྷ་ས། | 拉萨市)
  • Prefektury:
    • Čhamdo (ཆབ་མདོ་ས་ཁུལ། | 昌都地区)
    • Lhokha (ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ། | 山南地区)
    • Nagčhu (ནག་ཆུ་ས་ཁུལ། | 那曲地区)
    • Ngari (མངའ་རིས་ས་ཁུལ། | 阿里地区)
    • Ňingthi (ཉིང་ཁྲི་ས་ཁུལ། | 林芝地区)
    • Žikace (གཞིས་ཀ་རྩེ་ས་ཁུལ། | 日喀则地区)

Zobrazení prefektur na mapě (v pořadí podle polohy od západu na východ):

Tyto prefektury se dále člení na 71 okresů; město na úrovni prefektury Lhasa a město na úrovni okresu Žikace stojí zvlášť.

Reference

  1. FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha : BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.  
  2. Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development

Související články

Externí odkazy


Čínská lidová republika – 中华人民共和国 – (PRC)
Čínské provincie

An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nanChe‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nanKan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning
S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti

Kuang‑siNing‑siaSin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města

Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti

HongkongMacao