The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Svatá Hora
Z Multimediaexpo.cz
Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů o rozměrech 80 x 72 m se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1648-1673 za účasti architekta Carla Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá klášter a od severozápadního rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody.
Obsah |
Popis
Hlavní vstup do areálu je od západu přes rozsáhlé dlážděné prostranství s mariánským sloupem z roku 1661 uprostřed. Západní křídlo ambitů je uprostřed prolomeno Pražským portálem z let 1702-1705 s plastikami proroků a svatých králů od J. Brokoffa. Nad sloupovým portálem uprostřed je socha Panny Marie Svatohorské od K. I. Dienzenhofera z roku 1732. Uprostřed východního křídla je kamenný Březnický portál z roku 1707 se sochami od O. F. Quitainera. V rozích ambitů jsou čtyři osmiboké kaple (Plzeňská, Pražská, Mníšecká a Mariánská) s lucernami z let 1660-1667 podle plánů C. Luraga, s bohatou štukovou výzdobou od italských umělců. V Pražské kapli v jihozápadním rohu byl původně oltářní obraz Zvěstování Panny Marie od Petra Brandla z roku 1697, dnes v Národní galerii v Praze. V každém křídle ambitu jsou kromě toho dvě výklenkové kaple, většinou postavené na náklad různých šlechtických rodů.[1]
Uvnitř na kamenné terase s balustrádami, na niž vedou čtyři schodiště, stojí vlastní poutní chrám, původně čtvercová gotická stavba ze 14. století, přestavěná a obestavěná ze všech čtyř stran barokními kaplemi v letech 1658 až 1675. Otevřené kaple západní strany byly v letech 1745-1751 spojeny stavitelem A. Schmidtem. Kaple východní strany s arkádami postavili architekti Domenico Orsi a G. D. Canevale v letech 1674-1676.[1]
Uvnitř kostela je stříbrný tepaný hlavní oltář postupně budovaný od roku 1684 (J. Kogler) do 1775 s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. Velmi bohatá štuková výzdoba klenby i stěn od S. Cereghettiho z roku 1665, barokní kované mříže a sochy. Fresky byly několikrát přemalovány, secesní zábradlí před hlavním oltářem navrhl R. Němec (1913), několik stříbrných soch z 20. století. V severní předsíni kostela je socha sv. Alžběty (kolem 1500).
Severní křídlo residence, kde je dnes řeholní dům, postavil C. Lurago v letech 1662-1664, barokní sochy kalvárie a sv. Vojtěcha od M. Hubera. Asi 100 m jižně od ambitů je v lese pramen (studna) s kaplí. Z města vedou na Svatou Horu kryté „svaté schody“, po nichž se vystupovalo v kleče, postavené roku 1658 a upravené K. I. Dienzenhoferem v letech 1727-1729.[1]
Historie
Pramen v blízkosti poutního kostela naznačuje, že místo bylo cílem poutí velmi dávno. Roku 1348 daroval Karel IV. Příbram pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který zde prý často pobýval. S tím patrně souvisí stavba původního kostelíka i soška, která byla v kapli jeho hradu v Příbrami. Když byl hrad 1574 zbořen, dostala se do měšťanských rukou. Za Třicetileté války byla Příbram silně zpustošena a po roce 1620 se v Příbrami usadili jezuité, kteří sošku přenesli na Svatou Horu. Od roku 1648 byl poutní areál velkoryse přestavěn pod vedením C. Luraga a protože byl cílem velkých poutí, byl různě přestavován a upravován až do 20. století. Císař Josef II. sice pouti zakázal, zákaz se však nepodařilo prosadit a koncem 19. století zde bývalo o hlavní poutní slavnosti 7. července 20 až 25 tisíc poutníků. Roku 1861 byl areál předán Redemptoristům, kteří zde s výjimkou let 1950-1990 působí dodnes.[2]
Klášter Svatá Hora
Součástí poutního komplexu je budova kláštera, původně postavená jako residence Jezuitů. Dnes zde žije komunita Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé), kteří zde mají provincialát a starají se o duchovní správu místa a několika farností v okolí.
Související články
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 3. Praha 1980, str. 179nn.
- ↑ OSN, sv. 11, str. 556.
Literatura
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 3. Praha 1980
- Ottův slovník naučný, sv. 11, str. 556
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |