V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Stasi

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png
Logo Stasi

Ministerium für Staatssicherheit (česky: Ministerstvo pro státní bezpečnost), známá spíše jako Stasi, byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky (tj. východního Německa).[1] Velitelství Stasi sídlilo ve Východním Berlíně v Normannenstrasse,[2] významné centrum bylo také v Lichtenbergu a mnoho dalších poboček sídlilo v různých částech města.[3] Stasi byla široce uznávána jako jedna z nejefektivnějších výzvědných organizací na světě. Motto Stasi znělo „Schild und Schwert der Partei“ (česky Štít a meč strany),[4] což ukazovalo na přímé spojení s Jednotnou socialistickou stranou Německa. V dřívějších letech se organizace označovala také jako Staatssicherheitsdienst (Státní bezpečnostní služba). Ministerstvo bylo založeno v únoru 1950. V listopadu 1989 přejmenováno na Úřad pro národní bezpečnost a o měsíc později zrušeno. Dlouholetým šéfem Stasi byl Erich Mielke, který byl podobně jako Erich Honecker v říjnu 1989 odstraněn z vedení SED a vyloučen ze strany. V 90. letech byl Mielke za své zločiny souzen, odsouzen byl však za vraždu, jíž se dopustil v roce 1931. V roce 1992 byl vytvořen úřad zajišťující přístup k dokumentům vedených Stasi, označovaný také jako Gauckův úřad. Podle smlouvy o znovusjednocení Německa je spolupráce se Stasi považována za důvod k výpovědi ze zaměstnání ve veřejných službách.

Bibliografie

SCHELL, KALINKA. Stasi – nekonečný příběh: osoby a fakta. Praha : Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0770-6. (Česky) 

Reference

  1. SCHELL, KALINKA. [s.l.] : [s.n.]. S. 99.  
  2. SCHELL, KALINKA. [s.l.] : [s.n.]. S. 23.  
  3. SCHELL, KALINKA. [s.l.] : [s.n.]. S. 26-46.  
  4. SCHELL, KALINKA. [s.l.] : [s.n.]. S. 11.  

Externí odkazy