Sojuz T-6

Z Multimediaexpo.cz

Sojuz T-6 byla sovětská kosmická loď řady Sojuz, která v roce 1982 letěla k orbitální stanici Saljut 7. Na palubě lodi ke stanici přiletěli členové první sovětsko-francouzské posádky Vladimir Džanibekov, Alexandr Ivančenkov a Jean-Loup Chrétien.

Členové posádky Sojuzu T-6 pracovali na připravených experimentech na kosmické stanici a po týdnu úspěšně přistáli 2. července 1982 v Kazachstánu.

Obsah 1 Posádka 1.1 Členové návštěvní posádky Saljutu 7 1.2 Záložní posádka 2 Průběh letu 2.1 Start a spojení se stanicí 2.2 Experimenty 2.3 Přistání 3 Reference 4 Externí odkazy

Posádka

Členové návštěvní posádky Saljutu 7

• Vladimir Džanibekov (3), velitel, CPK
• Alexandr Ivančenkov (2), palubní inženýr, RKK Eněrgija
• Jean-Loup Chrétien (1), kosmonaut-výzkumník, CNES Francie

Záložní posádka

• Leonid Kizim, velitel
• Vladimir Solovjov, palubní inženýr
• Patrick Baudry, kosmonaut-výzkumník

Průběh letu

Start a spojení se stanicí

Start lodi proběhl 24. června 1982 v 16:29:48 UTC z kosmodromu Bajkonur v Kazašské SSR. Sojuz T-6 se dostal na oběžnou dráhu a po samostatném letu a několika úpravách dráhy se přiblížil ke kosmické stanici. Přibližovací manévr řídil palubní počítač Sojuzu, ve vzdálenosti 900 m od stanice kvůli problémům s automatickým naváděcím systémem převzal ruční řízení Džanibekov a úspěšně spojil Sojuz 25. června 1982 v 17:46 UTC se zadním spojovacím uzlem Saljutu 7.^[1][2] Po kontrole hermetičnosti spojení posádka přestoupila do stanice, kde se setkala se členy základní posádky Anatolijem Berezovojem a Valentinem Lebeděvem.^[1]

Experimenty

Pro misi Sojuz T-6 připravili vědci řadu experimentů:^[1]

• Lékařské experimenty
  • DS 1 – ultrazvukové měření rychlosti proudění krve do mozku
  • ECHOGRAFIE – měření změn základních parametrů srdeční činnosti
  • POSTURE – sledování změn orientace a polohy v důsledku vizuální stimulace při pohybu a v klidu
• Biologické experimenty
  • CYTOS 2 – sledování vlivu antibiotik na různé bakterie v podmínkách stavu beztíže
  • BIOBLOC 5 – studium vlivu těžkých iontů kosmického záření na živé organizmy
• Technologické experimenty ELMA (francouzsky: Elaboration de Materiaux dans l'Espace)
  • tepelná kalibrace sovětské pece KRISTALL
  • DIFFUSION – měření rychlosti rozpouštění tuhé slitiny ve vlastní tavenině
  • výroba slitiny hliníku a iridia, tedy prvků, které se na Zemi nemísí
• Astrofyzikální experimenty
  • PIRAMIG – studium atmosféry, meziplanetární hmoty a slabých galaxií ve viditelném a blízkém infračerveném oboru
  • PCN (Photographie du Ciel Nocturne) – snímkování světel noční oblohy
  • SIRÉNE – registrace rentgenového záření galaktických a extragalaktických zdrojů
  • zkoušky aparatury pro zvýšení rozlišovací schopnosti pozorování gama záření z kosmu

Přistání

Dne 1. července 1982 byl v rámci testů kosmické lodě Sojuz T-6 zkušebně zapálen na 69 s manévrovací motor, čímž došlo ke zvýšení oběžné dráhy orbitálního komplexu. Následujícího dne kosmonauti Džanibekov, Ivančenkov a Chrétien přestoupili na palubu Sojuzu, uzavřeli průlezy a po kontrole hermetičnosti oddělili v 11:04 UTC Sojuz od Saljutu 7. Po zahájení brzdícího manévru a odhození obytné a přístrojové sekce vstoupila loď ve výšce 100 km ve 13:57 UTC do atmosféry a bez problémů přistála 2. července 1982 ve 14:21:10 UTC na území Kazachstánu 65 km severovýchodně od města Arkalyk.^[1][2]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3} HOLUB, Aleš. Sojuz T-6 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-10-28, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online.  
2. ↑ ^{2,0 2,1} Soyuz T-6 [online]. spacefacts.de, rev. 2009-6-18, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii