SdKfz 254

Z Multimediaexpo.cz

Základní charakteristika
Sd.Kfz.254

Sd.Kfz.254 ve službách Afrikakorpsu
Posádka	4 muži
Délka	4,5 m
Výška	2,20 m (na kolech) 1,96 m (na pásech)
Šířka	2,07 m
Hmotnost	6,4 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	5,5 – 14,5 mm
Hlavní zbraň	–
Sekundární zbraň	samopal MP38
Pohon a pohyb
Pohon	vznětový čtyřválec Saurer CRDv obsah 5,5 litrů
	70 k (52 kW) při 2000 ot./min
Odpružení	vinuté pružiny
Poměr výkonu	10,9 k/tunu
Dojezd	400 km (na kolech) 90 km (na pásech)

Sd.Kfz. 254 bylo průzkumné kolopásové vozidlo německého Wehrmachtu, používané během II. světové války.

Obsah

[skrýt]

1 Historie
2 Tank svobody
3 Technický popis
4 Literatura
5 Reference
6 Externí odkazy

Historie

Podle požadavku velení rakouské armády postavila firma Saurer roku 1935 prototyp kolopásového dělostřeleckého tahače. Prototyp dostal označení RR-6 (Räder-Raupen). Po dalším vývoji vznikl typ RR-7, schválený roku 1937 pro armádní službu. Bylo objednáno 160 vozidel. Produkce začala roku 1938, do anšlusu se podařilo vyrobit jen 15 kusů, poté byla výroba zastavena. Vyrobené tahače převzal Wehrmacht.^[1]
Ještě v roce 1938 však německý zbrojní úřad nařídil výrobu dalších 140 vozidel. Byla však požadována pancéřovaná vozidla, určená pro frontový průzkum. Vzniklá pancéřovaná verze nesla tovární označení RK-7 (Räder-Kettenfahrgestell), označení Wehrmachtu Sd.Kfz. 254. Sériová výroba probíhala v letech 1938-1940. V pancéřované verzi bylo dokončeno 129 kusů, zbylých 11 zůstalo ve formě nepancéřovaných tahačů.^[1]

Sd.Kfz. 254 byly nasazeny v Africe, na východní frontě a na Balkáně. Byly využívány především jako průzkumná vozidla motorizovaných dělostřeleckých pluků tankových divizí. Sloužily v řadách 1.Pz.Div. ,2.Pz.Div., 7.Pz.Div., 11.Pz.Div. a 15.Pz.Div. Z důvodu náročnosti na údržbu a nedostatku náhradních dílů byly postupně stahovány ze služby, poslední snad kolem roku 1944.^[1]

Tank svobody

V roce 1950 nalezl vrak tahače RR-7 bývalý automechanik Václav Uhlík z Líně u Plzně. Stroj opravil a přestavěl na opancéřovaný transportér. V něm hodlal uprchnout do Bavorska, spolu se svou ženou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi uprchlíky. Dne 25. července 1953 prorazili tři pásma drátěných překážek a pronikli třicet kilometrů hluboko do západoněmeckého území. Tam požádali o azyl a vystěhovali se do USA. Tam byl stroj vystavován jako "Freedom Tank" (Tank svobody). Dnes je vlastněn soukromým sběratelem.^[2]

Technický popis

Sd.Kfz. 254 je postaven základě rakouského kolopásového tahače Saurer RR-7. Vozidlo má tedy pásový i kolový podvozek.

Pásovou část tvoří sestava šesti pojezdových kol odpružených vinutými pružinami. Dále je zde hnací kolo (vpředu) a napínací kolo (vzadu). Pás je nesen třemi kladkami.^[1]

Kolovou část tvoří čtyři mechanicky sklopná kola s automobilovými pneumatikami. Při jízdě na kolech jsou poháněna pouze zadní kola, přední kola jsou řiditelná. Sklápění kol zajišťuje pomocný motor přes šnekový převod. Změna podvozku trvá asi 4 sekundy a lze ji provádět pouze při stání. Sklápění je ovládáno z místa řidiče.^[3]

Vozidlo je poháněno dieselovým motorem Saurer CRDv. Převodovka má 5 stupňů vpřed a 1 vzad.

Nástavba vozidla je plně uzavřená, svařená z pancéřových plechů tl. 14,5 mm (vpředu), 10 mm (boky, záď) a 5,5 mm (vrchní a spodní část). Vozidlo je vybaveno radiostanicemi FuG 4 a FuG 8 s rámovou anténou a FuSpr s prutovou anténou.^[1]

Literatura

PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2.

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2. S. 139–143.
↑ PEJČOCH, Ivo. František Uhlík a Tank svobody. Historie a plastikové modelářství, 2005, roč. 15, čís. 6, s. 22-27. Dostupné online. ISSN 1210-1427.
↑ Track-wheel vehicles. Tactical and Technical Trends, prosinec 1943, čís. 39. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Panzernet.net – SdKfz 254

[skrýt] Německá obrněná vozidla za druhé světové války
Tanky
Panzer I • Panzer II • Panzer III • Panzer IV • Panther • Tiger I • Tiger II • Panzer 35(t) • Panzer 38(t)
Samohybné houfnice
Sturmpanzer II • SIG 33 • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • Wurfrahmen 40 • Karl-Gerät
Útočná děla
StuG III • StuG IV • StuH 42 • Brummbär • Sturmtiger
Stíhače tanků
Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO
Polopásy
SdKfz 2 • SdKfz 4 • SdKfz 6 • SdKfz 7 • SdKfz 8 • SdKfz 9 • SdKfz 10 • SdKfz 11 • SdKfz 250 • SdKfz 251 • SdKfz 252 • SdKfz 253 • SdKfz 254
Obrněné vozy
ADGZ • Kfz 13 • SdKfz 221/22/23 • SdKfz 231/32/34/63 • SdKfz 247
Protiletadlové tanky
Flakpanzer 38(t) • Flakpanzer IV – Möbelwagen • Wirbelwind • Ostwind • Kugelblitz
Prototypy
Maus • E-Serie • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Dicker Max • Coelian

[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[pejcoch-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2. S. 139–143.

[HPM-1] PEJČOCH, Ivo. František Uhlík a Tank svobody. Historie a plastikové modelářství, 2005, roč. 15, čís. 6, s. 22-27. Dostupné online. ISSN 1210-1427.

[lonesentry-2] Track-wheel vehicles. Tactical and Technical Trends, prosinec 1943, čís. 39. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]