The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

SMS Viribus Unitis

Z Multimediaexpo.cz

Viribus Unitis v roce 1912

Viribus Unitis v roce 1912

Základní údaje Viribus Unitis v roce 1912
Typ: Dreadnought
Třída: Tegetthoff
Číslo trupu:
Jméno podle: heslo Františka Josefa I.
Viribus Unitis (Společnými silami)
Objednána:
Zahájení stavby: 24. července 1910
Spuštěna na vodu: 24. června 1911
Uvedena do služby: 5. prosince 1912
Osud: Potopena 1. listopadu 1918 v Pule
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 20 000 t
Délka: 151 m
Šířka: 27,3 m
Ponor: 8,85 m
Pohon: 12 kotlů Yarrow
4 parní turbíny Parsons
25 000 hp
čtyři lodní šrouby
Palivo: 900–2000 t
Rychlost: 20,4 uzlu (38 km/h)
Dosah: 4 200 námořních mil (7 800 km) při 10 uzlech (19 km/h)
Posádka: 1 087
Pancíř: 150–280 mm boky
až 280 mm věže, 280 mm můstek
180 mm kasematy
až 48 mm paluba
Výzbroj: 12× 305 mm děla /4×3)
12× 150 mm (12×1)
18× 66 mm (18×1)
4× 533mm torpédomet
Elektronika:
Letadla:
Ostatní:

SMS Viribus Unitis byl dreadnought námořnictva Rakouska-Uherska třídy Tegetthoff. Během první světové války byla vlajkovou lodí rakousko-uherské flotily. Postavena byla za velkého přispění českých firem Škoda (dodavatel výzbroje), Vítkovice (pancéřování) a Kolben (elektromotory, dynama, světlomety atd.). Jméno lodi Viribus Unitis je heslem císaře Františka Josefa I. a znamená Spojenými silami.

Stejně jako sesterská plavidla SMS Tegetthoff a SMS Prinz Eugen stavěla Viribus Unitis loděnice Tecnico Triestino v Terstu. Spuštěna na vodu byla 24. června 1911 a dokončena 5. prosince 1912.

Při výtlaku 20 000 tun měla délku 151 m. Její posádka činila 1 087 mužů. Hlavní výzbroj tvořilo 12 děl ráže 305 mm, které byly umístěny v třídělových věžích. Ty doplňovalo 12 kusů 150mm kanónů a 18 kanónů ráže 66mm. Pod čárou ponoru byly umístěny čtyři pevné torpédomety. V době svého spušťění na vodu představovala kvalitní, moderní silnou jednotku, na jejíž výrobu, mohou být - s odstupem času - české firmy hrdé.Jak později historie ukázala, byla při projektování na loď umístěna v podobě třidělových hlavních věží větší palebná síla než bylo optimální a to na úkor panceřování.Především šlo o pancíř paluby a dále pak o odolnost při najetí na minu, nebo zásahu torpédem.Při střetnutí se srovnatelnou lodí protivníka byly totiž lodě díky mohutné výzbroji ostřelovány z větší vzdálenosti a proto také střely dopadaly horní skupinou úhlů.Tomu 2 x 48 mm pancíře paluby naprosto neodpovídalo.Projektanti si byli slabin vědomi a byla proto vyprojektována jednotka s názvem Monarch, lépe pancéřovaná a větší než třída Viribus Unitis, u níž byly dvě třídělové věže nahrazeny dvoudělovými (ovšem s ráží 350,5 oproti 305 mm u Teggethoff / Viribus Unitis).Pro zvýšení stability šlo poněkud neobvykle o úpravu druhé a třetí věže.Ušetřená hmotnost, spolu s větším výtlakem, byla využita právě ve prospěch ochrany.Ke stavbě lodí dle tohoto projektu již nedošlo.

Obsah

Operační služba

Na jaře roku 1914, podnikly Viribus Unitis a Tegetthoff plavbu do východního Středomoří, během které zakotvily i na Maltě. Když byl po sarajevském atentátu zavražděn František Ferdinand d'Este a jeho choť Žofie, převezla jachta Dalmat jejich ostatky z Metkovice do Neretvy, odkud je do Terstu přepravil Viribus Unitis.

Hned druhý den, kdy vstoupila Itálie do války, tedy 24. 5. 1915 se Viribus Unitis, společně se sesterskými Tegetthoff a Prinz Eugen účastnil ostřelování italského přístavu Ancona. Zde byly způsobeny vážné škody. Většinu války pak loď strávila pasivně, ukotvená v přístavu. V roce 1918 se podílela na nájezdu na blokádu Otrantské úžiny, jež byl zrušen po potopení dreadnoughtu SMS Szent István torpédy z italských torpédových člunů.

Osud

Viribus Unitis byla potopena v Pule 1. listopadu 1918 žabími muži italského námořnictva, v den, kdy byla předána nově vzniklému Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a stala se jeho vlajkovou lodí. Italští potápěči pronikli do přístavu s řiditelným torpédem Mignatta a připevnili na bok lodi minu. Po jejím výbuchu se loď během 14 minut potopila i se 400 členy posádky a novým velitelem jugoslávského loďstva, Jankem Vukovićem. Aby nemohla být opravena, italští potápěči ji později ještě rozdělili na tři části.

Prameny

  • NOVÁK, Jiří. Rakouské dreadnoughty. HPM, 1994, roč. 4, čís. 11, s. 26–29. ISSN 1210-1427.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
SMS Viribus Unitis
  Rakousko-uherské bitevní lodě třídy Tegetthoff  

Viribus Unitis • Prinz Eugen • Szent István • Tegetthoff