Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Súdán
Z Multimediaexpo.cz
Súdán | ||
Súdánská republika | ||
جمهورية السودان (Džumhúrijat al-Súdán) | ||
Súdánská vlajka Súdánský znak | ||
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
Súdánská hymna – Nahnu Jund Allah Jund Al-watan | ||
Geografie | ||
---|---|---|
| ||
Hlavní město: | Chartúm (الخرطوم) | |
Rozloha: | 2 505 810 km2 (10. na světě) z toho 5 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Kinyeti (3187 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +3 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 40 187 486 (30. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 15 (195. na světě) | |
HDI: | 0,526 (střední) | |
Jazyk: | arabština (úřední), domorodé jazyky, angličtina | |
Náboženství: | islám (70%), domorodá náboženství (25%), křesťanství (5%) | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | republika | |
Měna: | súdánská libra (SDG) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | SUD | |
Telefonní předvolba: | +249 | |
Národní TLD: | .sd |
Súdán je největší africký stát, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu v Africe. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; s Demokratickou republikou Kongo, Ugandou a Keňou na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.
Obsah |
Hospodářství
Súdán je méně rozvinutý zemědělský stát, patří k nejchudším státům světa. Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější je ropa. Ta se těží převážně na jihu země a ropovodem transportuje do přístavu Búr Súdán. Díky penězům z ropy lze očekávat postupné zvyšovaní nyní velice nízké životní úrovně obyvatel.
Těžba
Z nerostných surovin se těží chróm, zlato a sůl. Na výrobě elektrické energie se více jako dvou třetin podílejí vodní elektrárny.
Zemědělství
Zemědělství zaměstnává 80 % obyvatel, tvoří však jen 40 % HDP. Ze zemědělských plodin se pěstují cukrová třtina, sorgo, bavlna, pšenice, proso, podzemnice olejná, sezam, rýže, jamy, ovoce, datle a zelenina. Pro živočišnou výrobu jsou důležité skot, ovce, kozy, velbloudi, osli, drůbež a rybolov. Významná je těžba dřeva a produkce arabské gumy, ve které je největším světovým producentem. Kromě silniční a železniční dopravy se využívá splavných řek, především Nilu.
Geografie
Povrch
Značnou část súdánského povrchu zaujímá rozsáhlá rovina, která je dnem velké pánve Nilu. Na západě, východě a jihu je obklopena náhorními plošinami o průměrné nadmořské výšce 500 až 1 000 m.n.m. Na severovýchodě státu se rozkládá písčitokamenitá Núbijská poušť, která leží v nadmořské výšce 1 000 až 1 500 m.n.m. Na jihovýchodě a východě zasahují na území Súdánu výběžky Etiopské vysočiny. Na jihu vystupuje hora Kinyeti, měřící 3 187 m.n.m. Na severozápadě se rozkládá písčitá Libyjská poušť. Směrem k jihu přechází Libyjská poušť do vysočiny Dárfúru.
Vodstvo
Všechny stálé řeky náleží povodí Nilu, který protéká Súdánem svým horním a středním tokem. Nil vzniká soutokem Bílého a Modrého Nilu u Chartúmu. Níže na svém toku přijímá řeku Atbata. Bílý Nil se rozlévá v období dešťů a vytváří rozsáhlé mělké jezero.
Podnebí
Sever země má tropické pouštní podnebí, kdy červencová teplota se pohybuje okolo 35 °C (s maximy až kolem 50) a lednová okolo 24 °C. V jižní polovině země se projevuje rovníkové monzunové podnebí, má vlhké letní a suché zimní období. Množství srážek se zvyšuje od severu, kde je do 25 mm srážek, k jihu, kde je mezi 500 a 1 500 mm.
Historie
Ve starověku bývala severní část Súdánu součástí Egypta. Ve 3. století se v zemi objevilo křesťanství, většího rozšíření však došel v 7. století islám.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (viz Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové.
Prakticky hned po získání nezávislosti v roce 1956 začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k 17 let trvající občanské válce. Ta skončila v roce 1972 dohodou z Addis Abeby, která jižním oblastem poskytovala větší míru autonomie. Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983. Klíčovou roli v této druhé fázi sehrála Súdánská lidově osvobozenecká armáda. V roce 1989 se moci chopil generál Umar al-Bašír a vládne dodnes.
V roce 1991 se do země přesunul Usáma bin Ládin se svou organizací al-Kajdá a začal podporovat penězi i mocí vládnoucí garnituru. Ze země byl vypovězen v roce 1996, po tom, kdy letadla americké armády zaútočila na súdánskou chemickou továrnu, kde se údajně pokoušel vyrábět chemické zbraně.
Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů.
V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které trvá dodnes (viz konflikt v Dárfúru).
Politická situace
V zemi vládne autoritářský režim generála al-Bašíra. V roce 2005 byla v Nairobi podepsaná mírová smlouva s jihem, která obsahuje tyto hlavní body:
- autonomie pro Jižní Súdán, v roce 2011 proběhne referendum o nezávislosti
- stažení vojáků SPLA ze severu a vládních vojáků z jihu
- příjmy z vývozu ropy se rozdělí půl na půl mezi sever a jih
- jih získá 30% podíl moci na centrální úrovní, 45% na jihu
- o pokračovaní či nepokračování judisdikce islámského práva na jihu rozhodne zvolený parlament
Na západě země stále pokračuje konflikt v Dárfúru, světové pohoršení vzbuzují kruté činy arabských milicí (džandžavíd) vůči civilistům. Toto řádění není pod kontrolou centrální vlády, ta však také neusiluje o uklidnění situace.
Obyvatelé
Černoši tvoří 52 % obyvatelstva, vládnoucí Arabové 39 %, berberové 6 %, zbytek pak cizinci. Arabové vyznávající islám žijí převážně na severu, černoši na jihu. Islám je základem zákonodárství a státním náboženstvím, na jihu však převládá animismus a křesťanství. Pouštní oblasti Súdánu jsou velmi řídce osídleny, proto průměrná hodnota osídlení dosahuje 15 osob na km².
Významná města
- Chartúm – hlavní město
- Myala
- Šarg
- Búr Súdán (přístav)
- Kassala
- Umm Durmán
- Abú Hamíd
- Dongola
- Vau Zair
- Fášer
- Njala
- Atbara
- Suakin
Související články
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |