Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Runářov
Z Multimediaexpo.cz
Runářov je horská vesnička 3 km jižně od Konice. Je s Konicí spojena silnicí z Jednova a protéká jí potůček runářovský.
Nejstarší zpráva o Runářově je z roku 1351. Tehdy drželi Konici s několika sousedními vesnicemi i s Runářovem synové Adam z Choliny, Adam a Jan z Konice a roku 1379 bratři Kropáčkovi z Holštejna.
Jméno dostala vesnice od jinak neznámého Runáře a značila lid Runářův. Karel Sedlák připouští i druhou možnost, a sice že by mohlo místní jméno pocházet z německého „Runo-Runa“.
Roku 1351 měl jméno Runarzow, roku 1493 Runářov, později Runař, roku 1860 Runařov. Za protektorátu byl zabrán do Říše a dostal jméno Runarz. Patřil do okresu Moravská Třebová, byl vyfařen z Konice a přifařen do Německého Brodku. Od roku 1960 je v okrese prostějovském.
Obecní pečeť měla ve znaku dvě ratolesti a v nich strom a u něho běžící zvíře, snad zajíce.
Obsah |
Počet obyvatel
Roku 1834 čítal Runářov 123 domů a 618 obyvatel, roku 1869 129 domů a 769 obyvatel, roku 1880 131 domů a 748 obyvatel (645 Němců, 10 Čechů), roku 1890 126 domů a 780 obyvatel (771 Němců, 9 Čechů), roku 1913 846 obyvatel, roku 1921 137 domů a 662 obyvatel (119 Čechů a 543 Němců), roku 1930 139 domů a 627 obyvatel (547 Němců, 79 Čechů a 1 cizinec). Po vysídlení Němců roku 1947 bylo zde napočítáno 312 Čechů a roku 1970 klesl počet obyvatel obce na 246. Původně byli runářovští národnosti české. Následkem válek a nemocí byly některé obce na Konicku vysídleny. Roku 1669 čítal Runářov jen 14 popisných čísel a měl 84 obyvatel. Všichni měli příjmení česká. Roku 1690 v seznamu poddaných na panství konickém mají již všichni usedlíci v Runářově příjmení německé.
Škola
Původně byl Runářov přiškolen k farní škole konické. V obci byla povolena škola teprve roku 1781. Roku 1788 byla zde škola zrušena a obec přiškolena do Veselé. Z Veselé chodili později do Runářova školský pomocník. Roku 1804 byla zde škola s vyučovacím jazykem německým obnovena. Školní budova byla postavena v letech 1872–1875. Roku 1918 byla zde zřízena pro českou menšinu česká jednotřídka. Trati měly názvy většinou německé: Otterfeld (Zmijí pole), Otterwald (Zmijí les), Graben (Jamy, Doly), Trub (tmavé, smutné místo). České pojmenování měly trati: Švábensko (polní i lesní), Křivé pole, Obecní pole, České pole, Zadní les, Na hranicích, Oblisko, Hura, Horka, Březina.
Prameny
- B. BURIAN: Konický okres
- J. BLOSL: Die Sprachinsel
- K. SEDLÁK: Místní jména na Litovelsku a Konicku
Externí odkazy
Čunín |
Konice |
Křemenec |
Ladín |
Nová Dědina |
Runářov
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |