Rosnice siná

Z Multimediaexpo.cz

Rosnice siná (Litoria caerulea) je stromová žába z čeledi rosničkovitých patřící do rodu Litoria vyskytující se v lesech a křovinách v Austrálii a Nové Guinei. Není příliš ohrožena vyhubením, protože je velice přizpůsobivá a dokáže žít i poiblíž lidských sídel na zahradách, balkonech a dokonce i koupelnách. Oproti ostatním australským žábám je překvapivě velká, dorůstá okolo 10 cm. Je zavalitá a má zelené zbarvení na hřbetě, které ale dokáže měnit a na břiše je světlá. Díky nenáročnosti na chov v teráriu je oblíbená mezi teraristy po celém světě.

Taxonomie

Rosnice siná (uprostřed) a její dva příbuzné druhy; zleva Rosnice běloretá a zprava Rosnice skvostná

Rosnice siná patří do rodu australských rosniček Litoria, kam patří ještě 158 druhů. Byla popsána již roku 1790 anglickým biologem, lékařem a botanikem John white. Tak se stala první australskou žábou s vědeckou klasifikací. Rosnici siné jsou nejpodobnější druhy rosnice běloretá (Litoria infrafrenata) a rosnice skvostná (Litoria splendida).

Výskyt

Rosnice siná se vyskytuje převážně v Austrálii a to na jejím severovýchodě, kde se nacházejí státy Queensland, New South Wales a Severní Teritorium. Zdržuje se zde především ve vlhčích tropických lesnatých oblastech. Dále se přirozeně vyskytuje na jihu Nové Guinee, kde obývá oproti australským rosnicím sušší biotopy. Byla vysazena v USA, kde byla nalezena na dvou místech na Floridě a na Novém Zélandě, kde ale nebyla spatřena od roku 1950.

Popis

Tmavě zbarvená rosnice

Rosnice siná je okolo 10 cm velká, se zavalitým tělem. Na hřbetě je nejčastěji zelená, ale podle nálady, teploty, vlhkosti a barvy prostředí měnění na odstíny hnědé někdy dokonce namodralé (odtud latinský název caerulea - modrý) barvy. Některé exempláře mají na hřbetě též nepravidelné bílé skvrny Na břiše je bílá a hrdlo je světle šedé. Na těle je posazená velká hlava s velkýma očima nažloutlé barvy a vodorovné zornice. Na konci dlouhýcj prstů ma až 5 mm dlouhé přísavky které jí umožňují lézt i svisle po skle. Mezi prsty jsou pak malé plovací blány Tympanum (blána kůže podobná ušnímu bubínku) je viditelná. Podobná rosnici siné je 14 cm dorůstající rosnice běloretá (Litoria infrafrenata). Tu od rosnice poznáte podle toho, že rosnice siná postrádá bílý pruh na dolní čelistiá. Dále se rosnici siné podobá rosnice skvostná (Litoria splendida), která narozdíl od rosnice siné má velké jedové žlázy po stranách hlavy. Pulci jsou zpočátku hnědí a dorůstají 8 mm. Před proměnou v dospělou žábu měří až 44 mm. Vajíčka jsou hnědá v průhledném slizu, 1,1 až 1,4 mm v průměru.

Způsob života

Rosnice siná chycená v pavoučí síti poté, co ho ulovila. Žába přežila

Rosnice siná je jako ostatní rosničky aktivní v noci, kdy loví potravu a namlouvá se. Ve dne si obvykle hledá chladné a vlhké místo, aby se přes den ukryla. Potrava rosnice siné se skládá převážně z hmyzu a pavouků. Loví ale i větší kořist, malé žabky a ojediněle i savce velikosti myši. Hmyz a další bezobratlé loví pomocí dlouhého lepkavého jazyka, který vymrští po kořisti a větší živočichy loví nahnáním předníma nohama do tlamy. Kořist se jí musí do tlamy vejít, protiže nemá natolik uzpůsobené zuby pro porcování potravy. Kořist loví nejčastěji v noci.