Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Ralsko (hrad)
Z Multimediaexpo.cz
Ralsko je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného kopce. Z trosek hradu (německý název Roll či Rollberg) je dobrý kruhový rozhled do dalekého okolí, je možno spatřit Ještěd, Hazmburk, Říp, rozhlednu na Vrátenské hoře u Kokořína, Bezděz, Hvozd, Luž, Jedlovou, Klíč. Na skalnatém vrcholku zalesněné hory se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Zachovaly se mohutné štítové zdi o tloušťce 5,6 metru.[1]. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek.[2]. Horní část kopce i s hradem je začleněna do přírodní rezervace Ralsko.
Obsah |
Historie
Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují nepříliš věrohodné záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zůčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska (podle Palackého přezdívaný Poprocký), zakladatel rodu Markvarticů[3], ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce.
Další výklad doložený archeology uvádí na Ralsku v roce 1377 mocný rod Vartenberků v osobě Jana z Vartenberka, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici.[4]. Po Heřmanovi se přídomek z Ralska objevil v roce 1389, tehdy jej získal Jan z Vartenberka, nazývaný pak z Ralska. Měl přezdívku Chudoba z Ralska či Vartenberka. Po roce 1400 za krále Václava IV, hájil zájmy císaře Zikmunda a zabíral s jeho souhlasem četná panství kolem. Byl proto často ve střetu s husity, kteří mu majetek tak dlouho ničili, až svolil roku 1426 s jejich posádkami ve svém území. Hůře dopadl jeho syn Jan Ralsko mladší, který nedodržel dohodu s Žitavou kvůli dobytí Rabštejna a byl jimi roku 1433 zajat, usmýkán koňmi a rozčtvrcen. To byl jeden z důvodů pozdějších válek Vartenberků z Lužicí. [3]
Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Pak zde působili loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bíbrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm dělali četné díry.[1] Hora s okolím byla v letech 1969-1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru.[2] V době jejich působení shořela vyhlídková věž.[5].
Samotná stavba
Příchozí cesta byla vytesána do skal a chráněna dvěma skalními branami. Končila na parkánové plošině na okraji vrchu.Zde byla před vchodem k podhradí další brána, na níž navazovaly hradby s baštou. Předhradí ukončila stavba dvoupatrové věže, která navazovala na palác horní části hradu. Z paláce vedl most do hranolové věže.[4].
Pověsti
Zachovaly se jich několik. První je variací blanické pověsti o spícím vojsku, které přijde českému národu na pomoc, až přijde čas. Druhá o zakopaném pokladu hlídaném velikým psem, další o rytíři potrestaném Bílou paní.[5]
Přístup k hradu
Od Mimoně a nedalekých Vranovských skal vede přes kopec červená turistická cesta KČT pro pěší turisty. Od vrcholu pokračuje dál na sever do Stráže pod Ralskem. Trasa je ze středu Mimoně Vranovskou alejí dlouhá necelých 6 km. Převýšení je 400 metrů.
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Vranovské skály, s. 186.
- ↑ 2,0 2,1 Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 37.
- ↑ 3,0 3,1 ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Ralsko, s. 107.
- ↑ 4,0 4,1 DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce 5 – Máchovo jezero - Ralsko. Praha : Soukup a David, 1995. ISBN 80-901517-8-7. S. 12.
- ↑ 5,0 5,1 PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Ralsko, s. 128.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |