Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Problém dvou těles

Z Multimediaexpo.cz

Problém dvou těles je jedna ze základních úloh nebeské mechaniky. Cílem je určení pohybu dvou těles, která jsou vzájemně gravitačně vázána podle Newtonovy teorie gravitace, přičemž se předpokládá, že tělesa jsou dokonale tuhá a sféricky symetrická a lze je aproximovat hmotnými body.

Pohyb takového systému probíhá kolem společného hmotného středu obou těles. Ve speciálním případě, kdy jedno z těles má výrazně menší hmotnost než druhé těleso, lze pohyb (přibližně) popsat jako pohyb jednoho tělesa v centrálním poli druhého (hmotnějšího) tělesa.

Formulace problému

Uvažujme uzavřený systém dvou těles o hmotnostech m1 a m2, které se nachází v bodech s polohovými vektory r1 a r2, a jejichž interakce je popsána potenciálem, který závisí pouze na jejich vzdálenosti |r2r1|. Jedná se o systém se 6 stupni volnosti.


Lagrangeovu funkci tohoto systému dvou interagujících částic lze zapsat jako

L=12m1r1˙2+12m2r2˙2U(|r2r1|),

kde tečkou je označena derivace podle času.


Zavedeme nové souřadnice

R=m1r1+m2r2m1+m2
r=r2r1

Vektor R představuje polohový vektor těžiště celé soustavy a r určuje relativní polohu bodu 2 vzhledem k bodu 1.

Původní souřadnice lze určit inverzní transformací , tzn.

r1=Rm2m1+m2r
r2=R+m1m1+m2r

Použitím těchto vztahů získá Lagrangeova funkce tvar

L=12(m1+m2)R˙2+12μr˙2U(r),

kde μ je redukovaná hmotnost.

Souřadnice polohového vektoru R jsou cyklické. Zachovává se tedy hybnost těžiště, tzn. Missing argument for \mathbf. Samotný polohový vektor těžiště R je v takovém případě lineární funkcí času, což znamená, že těžiště se pohybuje rovnoměrně přímočaře. Je tedy vhodné přejít do inerciální soustavy spojené s pohybem těžiště, tzv. těžišťové soustavy, v níž se těžiště nepohybuje a lze ho tedy zanedbat, čímž se redukuje počet stupňů volnosti na 3. V takovém případě zůstává pouze pohyb vzhledem k těžišti, který lze chápat jako studium pohybu jedné částice s redukovanou hmotností μ ve vnějším poli U(r) s lagrangiánem L=12μr˙2U(r).

Řešením této úlohy získáme polohový vektor r, ze kterého lze následně přejít k souřadnicím r1 a r2.


Pohyb dvou těles s výrazně rozdílnými hmotnostmi

V případě m1>>m2 se řešení výrazně zjednoduší. V takovém případě je μm2 a bude tedy platit

r10
r2r

Je-li tedy hmotnost prvního tělesa výrazně větší než hmotnost tělesa druhého, pak lze zanedbat vliv druhého tělesa na pohyb tělesa prvního.

Související články