The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Oskar Oehler

Z Multimediaexpo.cz

Oskar Oehler, po roce 1945 Oskar Olár, (* 8. leden 1904, Přerov[1], † 26. květen 1973, Vídeň) byl český architekt.

Obsah

Život

Narodil se v česko-německé rodině přerovského stavitele Františka Oehlera (nar. 1. 12. 1854) a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové (nar. 24. 12. 1870).[1] V roce 1914 absolvoval českou národní školu a poté v roce 1921 německou reálku v Olomouci. Od roku 1921 studoval architekturu na německé technice v Brně. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Elly Sonnenschein. V roce 1926 složil první státní zkoušku, studia ale z finančních důvodů nedokončil. Pracoval v atelérech architektů Jindřicha Kumpošta, Michala Maximiliána Scheera a Bohuslava Fuchse. V letech 1931-1933 pokračoval ve studiu na německé technice v Praze. Studia ale dokončil až po 2. světové válce na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V roce 1931 se oženil se svou spolužačkou Elly Sonnenscheinovou a v roce 1932 se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze. V létě 1939 se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do koncentračního tábora Terezín. Jejich dcera Renata se do konce války skrývala v Praze.

Po skončení 2. světové války manželé obnovili společnou projekční kancelář v Ostravě. Změnili si jméno na Olárovi. V roce 1949 odešli do Prahy, kde nejprve pracovali společně ve Stavoprojektu, v roce 1951 přešel Oskar Olár do Hutního projektu, kde pracoval jako hlavní specialista a později jako hlavní architekt. V roce 1964 odešel do důchodu.

V roce 1966 vystoupil z KSČ a následně byl vyškrtnut ze Svazu československých architektů. V roce 1971 emigroval do Vídně za svou dcerou. Zde v roce 1973 zemřel.

Dílo

Vila Ladislava Říhovského
Teplice nad Bečvou
  • 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 - Střešovice,
  • 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou, Zbrašov 59,
  • 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
  • 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov,
  • 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
  • 1935-1936 přestavba zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek, Březí u Týna nad Vltavou,
  • 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
  • 1937 Hotel Continental v Plzni,
  • 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, Lipník nad Bečvou, čp. 888, Loučská 29,
  • 1936-1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, Staré Hamry
  • 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
  • 1940-1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
  • 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, [2]

Nerealizované projekty

Většina předválečných projektů je společné dílo Oskara a Elly Oehlerových.

Po roce 1945

  • Přestavba centra Moravské Ostravy, 1945
  • Obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně, Pudlov 1946
  • Hornické sídliště v Ostravě, 1946
  • Synagoga v Ostravě, 1947
  • Lázeňská kotelna a obytný dům v Teplicích nad Bečvou, 1947
  • Lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, 1947-49
  • Administrativní budova dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě, 1947
  • Janáčkova koncertní síň v Ostravě, 1949
  • Gravitační přehradní nádrž a úpravna pitné vody v Klíčavě, 1949-55
  • Náměstí Budovatelů v Praze, 1949
  • Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-55
  • Hrudkovny v Mníšku, 1952
  • Závod černé metalurgie v Ejpovicích, 1953-56
  • Hutní závod pro Československý pavilon na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu, 1957-58
  • Most ve Žďákově, 1958-67 (architektonické řešení: Karel Vejmelka)
  • (Nové) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě, 1961-65
  • Interiéry hotelu Continental, Plzeň (1969)[2]

Výstavy

  • Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo, Muzeum umění Olomouc, 10. dubna - 22. června 2008

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Záznam o narození a křtu v matrice chrámu Páně svatého Vavřince mučedníka v Přerově, svazek 14, Zemský archiv v Opavě, inv. č. 10627, sig. Př I 49.
  2. ↑ 2,0 2,1 ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973] na stránkách PROSTOR architektura, interiér, design

Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Oskar_Oehler“