Okresní soud

Z Multimediaexpo.cz

Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.   Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky.

Okresní soudy jsou základním článkem soustavy obecných soudů nejen České republiky, ale i Rakouska. V České republice je vymezení jejich soudních obvodů odvozeno od okresů a pražských obvodů územního členění státu, ale od roku 2005 se od nich hranicemi mírně odlišuje, byť počet a sídla zůstaly zachovány.

Obsah 1 Česká republika 1.1 Soudní obvody 1.2 Agenda 1.3 Související instituce 2 Související články 3 Reference

Česká republika

V České republice existuje celkem 86 typově okresních soudů. 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů (pro Prahu 1 až 10) a v Brně městský soud. Navíc existují i tři pobočky okresních soudů, v Havířově (Okresní soud v Karviné), v Krnově (Okresní soud v Bruntále) a ve Valašském Meziříčí (Okresní soud ve Vsetíně).

Soudní obvody

V letech 1868–1948 fungovaly okresní soudy v územních obvodech nazývaných soudní okresy, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické okresy. Od roku 1949 až do roku 2002 byla místní příslušnost okresních soudů vázána přímo na správní okresy, ale od roku 2002 je již určena samostatně zákonem o soudech a soudcích, čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech (Okresní soud Brno-venkov, Okresní soud v Bruntále, Okresní soud v Olomouci, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou) od vymezení okresů lišit.^[1] Výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům obcí s rozšířenou působností,^[2] zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.

Agenda

Okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy I. stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná agenda není přímo svěřena krajským soudům (např. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech). Tato dichotomie je některými právníky kritizována jako nadbytečná, zbytečně složitá a pro účastníky nepřiměřeně zatěžující a je navrhováno, aby i tyto věci projednávaly v I. stupni okresní soudy.^[3]

Související instituce

V obvodech všech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství v pozici veřejné žaloby v trestním řízení. Působí také v nesporném občanskoprávním řízení, kde zastupují veřejný zájem. V jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní notáři, kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. soudní komisaři úkony v řízení o dědictví zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu. Nakonec zde působí i ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři, kteří jsou určeni k provádění exekucí, přičemž okresní soud jako exekuční soud je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho obvodu a naopak soudní exekutor může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, v obvodu kterého okresního soudu má sídlo jeho exekutorský úřad.

Související články

• Soud
• Soudy v Česku

Reference

1. ↑ Vyhláška č. 564/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb. a zákon č. 6/2002 Sb.
2. ↑ Vyhláška č. 513/2006 Sb.
3. ↑ TOP 09 zachránila vrchní soudy, lidovky.cz, 30. 6. 2010

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii